Tisková zpráva: Češi chtějí silnější Evropu, která bude řešit globální problémy jako bezpečnost, terorismus nebo sucho

Češi nejsou euroskeptici, ani eurooptimisté. Jen desetina Čechů by chtěla naše členství v EU ukončit hned, ale zároveň velmi málo Čechů je se stavem EU zcela spokojeno. Nejčastěji se Češi vidí jako “euro-reformátoři”. Chtějí, aby se EU reformovala tak, že nebude řešit drobné zákazy a omezení, ale bude řešit globální problémy, které ohrožují i ČR.

Vyplývá to z nové studie, která rozsáhle mapovala, jak se dívají Češi na Evropu a EU a z čeho pramení jejich názory.  Základem studie je průzkum veřejného mínění provedený v prosinci 2018 až únoru 2019 společností Behavio Labs a ústavem STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Studie nazvaná “Značka EU” se zaměřuje i na emoce a spontánní asociace a bude postupně zveřejněna během května.

Máme rádi Evropu a chceme ji silnější

Na rozdíl o rezervovaného postoje k EU si Češi velmi váží Evropy a chtějí v Evropě spolupracovat, i když to znamená občasné ústupky ze strany ČR. Přes 70 % respondentů uvedlo, že jsou hrdí na Evropu a považují život v Evropě za výhodu. 77 % respondentů chce v Evropě blízce spolupracovat, 45 % dokonce tak, že někdy musíme jiným evropským zemím ustoupit. Ostatním se spolupracovat v Evropě nechce, ale neznamená to, že dávají přednost V4, USA, Rusku nebo Číně, spíše nechtějí žádnou mezinárodní spolupráci.

“Snažili jsme se jít hlouběji než dosavadní výzkumy – ke znalostem, asociacím a emocím, abychom pochopili, z čeho vlastně postoje k Evropě a unii pramení. Ukázalo se, že si velmi vážíme Evropy a chceme s Evropskými státy spolupracovat, i když to znamená občasné ústupky ze strany ČR,” říká Jiří Boudal, ředitel společnosti Behavio, která v minulosti představila například veřejnou Mapu voličů.

Vlastenecký paradox – důvodem skepse je často nespokojenost s vývojem po roce 1989

Hlavní dlouhodobé důvody nespokojenosti, které studie odhalila, je rozčarování z polistopadového vývoje v ČR, nedůvěra v demokratické instituce a pocit, že v EU nemáme žádné slovo. O institucích EU se kritická část populace domnívá, že řeší jen banality a nadřazuje se.

“Čech versus Evropan je falešné dilema. Ve skutečnosti lidé, kteří jsou nejvíc hrdí na Česko, jsou zároveň nejvíce hrdí na Evropskou unii. Kritika k EU pramení podle dat především z nespokojenosti s polistopadovým vývojem a nedůvěrou v české politiky. Čím naštvanější jsme na všechno politické, tím méně chceme slyšet o přínosu EU,” říká Nikola Hořejš, analytik STEM, nezávislého ústavu, který průběžně sleduje data o postojích od vstupu do EU.

“Rezervovaný postoj k EU plyne hlavně z pocitu, že řeší banality, které si může každý stát vyřešit sám, místo toho, aby se soustředila na globální problémy, kterým se ubráníme jenom společně. Jenže právě takové vlastnosti, jako je třeba síla, průbojnost či odolnost, si dnes spojujeme s USA nebo Ruskem a nikoli s Evropskou unií,” dodává Jiří Boudal.

„Respondenti si například přejí, aby byla společná obrana hranice EU. Ale zároveň neví, že existuje agentura FRONTEX, která se společnou ochranou vnější hranice zabývá a bude v nejbližší době velmi posílena,” říká Vít Havelka, analytik institutu EUROPEUM. “Češi si obecně přejí řadu věcí, které EU v různé míře již dělá.”

Například 60 % Čechů neví, že nás ministři a premiér zastupují v Radě EU či Evropské radě. 38 % uvedlo, že o konkrétním příjemci dotace z rozpočtu EU nerozhoduje česká strana. 40 % si nemyslí, že bychom z rozpočtu EU dostali více, než do něj ČR odvádí.

Jsme nespokojení, ale chceme to zlepšit

Jen málo občanů ČR by chtělo z EU okamžitě odejít (11%) nebo by nic neměnilo (7%). Drtivá většina (81%) by chtěla, aby se unie reformovala podle jejich představ.

“Názor Čechů na EU je až na výjimky mělký a mění se podle toho, jaké je zrovna hlavní téma v médiích, nebo jak se jich zeptáte,” říká Nikola Hořejš z ústavu STEM. “Obliba EU nyní stoupá kvůli ekonomickému růstu, ale další krize může situace znovu rychle změnit.”

Spokojenost s EU je sice nejvyšší od ekonomické krize – 56 % Čechů je spíše nebo velmi spokojeno s členstvím v EU (údaje z měření STEM). Přesto jde o jedno z nejnižších čísel v EU dle měření Eurobarometru.

Nechceme méně Evropy, ale bezpečí a globální ochranu

V rámci výzkumu si respondenti měli představit, že by při vzniku EU mohli určit priority evropské spolupráce. Prioritou pro ně byly dvě oblasti: bezpečí a obrana kvalita života. Konkrétně pak témata jako život bez válek v Evropě, společná ochrana hranice, společná obrana proti terorismu, bezpečnější potraviny, stejná kvalita potravin a boj proti znečištění v půdě a vodě. Většina Čechů se poměrně shoduje v tom, jakou EU si představuje.

V rámci studie proběhl i experiment, který potvrdil, že Češi volají po vizi, kam se EU má ubírat. “Když jsme respondentům nabídli různé možnosti spolupráce a integrace do budoucna, začali být celkově pozitivnější k EU a spolupráci. Dokonce volili více integraci než nyní,” říká Jiří Boudal. “Podmínkou bylo ale, že je to spolupráce, kde se nad nás nikdo nepovyšuje,” dodává.

Studie také ukazuje, že svou roli na chladném postoji k EU má paradoxně způsob, jakým Evropskou unii obhajují její aktivní zastánci. Mezi přínosy našeho členství v EU bývají na prvních místech často jmenovány výhody jako snadné cestování, práce v zahraničí nebo zrušení roamingu. Jenže právě tyto výdobytky nejvíc oceňuje malá skupinka těch, kdo už zastánci EU jsou.

 

O výzkumu

Studie Behavio Labs a STEM ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM mapovala vztah Čechů k EU. Opakované šetření a testování na reprezentativním vzorku 1000 respondentů proběhlo na online panelu Behavio od prosince 2018 do února 2019. Data byla vážena dle spokojenosti s EU podle dlouhodobých ukazatelů STEM. Studie nebyla financována politickou stranou, ani vládními institucemi. Na jejím financování se podíleli jak samotné organizace STEM, Behavio a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tak i čeští filantropové a nezávislé nadace: Jan Palaščák a Ondřej Fryc, nadace Blíž k sobě, Friedrich Ebert Foundation a Nadace Albatros.

Výsledky výzkumu byly prezentovány v následujícíh médiích: ČTKČeský rozhlas, Novinky.cz, Aktuálně.cz, Deník.cz, Deník N.

 

O autorech

Behavio

Behavio je výzkumná agentura, která se zaměřuje hlavně na výzkum hlubších, nevyřčených a podvědomých motivací. Stojí mimo jiné za Mapou voličů, pomohla Úřadu vlády s chytrou regulací online hazardu, v rámci grantu od společnosti Google nyní testuje, jak přimět Čechy platit si za online média.
Kontakt: Jiří Bouda, ředitel, jiri.boudal@behaviolabs.com, 777  804 658

STEM

Nezávislý ústav STEM navazuje na 26 let nepřetržitého zkoumání postojů ve Středisku empirických výzkumů. Mimo jiné se STEM podílel na průzkumech ke vstupu ČR do EU a z prostředků svých zakladatelů sleduje kontinuálně postoje Čechů k unii. Posláním STEM je skrze data a informování občanů podporovat věcnou demokratickou diskusi a mezinárodní zakotvení ČR.
Kontakt: Nikola Hořejš, analytik, horejs@stem.cz, 775 270 214

EUROPEUM

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM je neziskový, nepolitický a nezávislý think-tank, který se zaměřuje na evropskou integraci a soudržnost. EUROPEUM přispívá k posilování demokracie, bezpečnosti, stability, svobody a solidarity napříč Evropou a aktivnímu vystupování České republiky v Evropské unii. EUROPEUM provádí původní výzkum, organizuje veřejné akce a vzdělávací aktivity a formuluje nové názory a doporučení ke zlepšení domácí a evropské politiky.
Kontakt: Vít Havelka, analytik, vhavelka@europeum.org, 602 404 573

#Tisková zpráva #euroskepticismus #výzkum #veřejné mínění

Vít Havelka
Výzkumný pracovník

Expertíza: Institucionální vztahy EU se členskými státy, europeizace, transformativní role Evropské unie



Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
Staroměstské náměstí 4/1
Praha 1 - Staré Město
110 00

tel.: +420 212 246 552
email: europeum@europeum.org
http://www.europeum.org