|
|
| 26. 11. 2003 |
Ondřej Matějka |
|
Počátky francouzského antiamerikanismu – dnes v médiích všeho druhu tolik diskutovaného – datují někteří historici až do první poloviny 18. století. Taková interpretace je ovšem velmi problematická a vyžaduje velkou obratnost v zacházení s prameny. Bližší realitě se zdá být konjunkturální pojetí tohoto fenoménu jako sledu krátko- či dlouhodobějších záchvatů proti ... |
|
|
|
| 19. 11. 2003 |
Luboš Švec |
|
Na začátku devadesátých let nebylo větších nadšenců pro vstup do EU nad pobaltské politiky. Vstup do Evropské unie byl důležitou součástí sloganu „návrat do Evropy”, který proklamovaly všechny státy bývalého sovětského bloku. Východoevropské země se po hospodářské stagnaci socialistické ekonomiky vydaly na nelehkou cestu hospodářské transformace, doprov ... |
|
|
|
| 13. 11. 2003 |
Adéla Pospíchalová |
|
Jednání Světové obchodní organizace (WTO) v mexickém Cancúnu, které se konalo od 10. do 15. září 2003, skončilo neúspěchem. Reakce státníků ekonomů a členů nevládních organizací na krach rozhovorů byly různorodé. Zatímco například delegát z Tanzanie projevoval uspokojení nad tím, že se chudé země konečně postavily těm bohat ... |
|
|
|
| 10. 11. 2003 |
Tomáš Novák |
|
Původní cíle
Visegrádská spolupráce byla významným integračním rámcem první poloviny devadesátých let. V západoevropské a americké terminologii se výrazu Visegrádské země používá jako synonyma pro nejrozvinutější středoevropské státy. K evropské spolupráci se vázala různorodá očekávání. Rozhodnutí Polska, Maďarska a Československa vytvořit visegr ... |
|
|
|
| 7. 11. 2003 |
Miloslava Rulíková |
|
Za vznikem politické iniciativy států Unie eEurope neboli elektronická Evropa stálo především pomalé tempo Evropy při vstupu do tzv. digitálního věku a snaha stát se „nejvíc konkurenceschopnou a nejdynamičtější, na znalostech založenou, ekonomikou na světě“, jak hlásá Lisabonská strategie schválená v březnu 2000. Právě k dosažení tohoto cíle byl n ... |
|
