Archiv článků

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

Transatlantické vztahy se ocitají v přelomovém okamžiku. Vzhledem k tomu, že Spojené státy se stahují do sebe, globální rivalita se zostřuje a důvěra napříč Atlantikem je pod tlakem, Evropa čelí rostoucímu tlaku, aby přehodnotila svůj přístup k bezpečnosti, energetice a technologiím. Tento policy paper zkoumá, kde transatlantická spolupráce nadále vzkvétá, kde slábne a jak může Evropa proměnit strategické ambice v konkrétní kroky – dříve, než příští krize otestuje odolnost aliance. Dokument je poučným čtením pro všechny, kteří se zabývají globální politikou a transatlantickými záležitostmi.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 22. října 2025 v Praze kulatý stůl o budoucnosti českého automobilového průmyslu. Setkání zástupců sektoru, státní správy a výzkumu potvrdilo, že navzdory evropským výzvám si český automobilový průmysl udržuje dobrou kondici s rekordní výrobou 1,45 milionu vozů v roce 2024.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament významný krok, když přijal nařízení 2024/3015, které zakazuje uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU. Tento zákaz, jenž vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec. Vymáhání nařízení bude probíhat prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států a Evropské komise v případech mimo území EU. Ačkoli má opatření globální rozsah, čelí celé řadě výzev – zejména v souvislosti se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a potvrzeny jak Mezinárodní organizací práce (ILO), tak Organizací spojených národů (OSN). Zároveň je Sin-ťiang klíčovým dodavatelem solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo detenční zařízení, což její odhalení výrazně ztěžuje. Jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, prosazování tohoto nařízení bude představovat jeden z nejsložitějších úkolů obchodní politiky EU.

Dne 19. června uspořádala bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, veřejnou akci s názvem „Budoucnost transatlantických vztahů: mezi jednotou a nejistotou.“ Akce se konala v prostorách The Library Europe, Avenue de Broqueville 40, za účasti 16 odborníků, výzkumníků a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo kriticky zhodnotit současný stav a budoucí vývoj transatlantických vztahů v kontextu měnící se geopolitické situace, se zvláštním důrazem na obchodní napětí, proměňující se roli NATO, ideologické rozdíly mezi EU a USA a vnější bezpečnostní výzvy.

Tyto evaluační dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, se zabývají výzvami a příležitostmi, které před evropskými státy stojí při implementaci nové směrnice EU o platformové práci, zejména s ohledem na otázky klasifikace pracovníků a presumpce zaměstnání.

Moldavsko stojí před parlamentní volbami v září 2025 na zásadní křižovatce. Výsledek určí, zda se země přiblíží Evropské unii, nebo podlehne proruským a euroskeptickým silám. Politický boj se však neodehrává pouze v oficiální sféře, ale také v prostoru digitálních médií. Jak online platformy ovlivňují veřejnou debatu? Jaký dopad mohou mít zahraniční informační kampaně na politickou budoucnost Moldavska? Přečtěte si v článku od Anyi Brown, výzkumné stážistky Institutu EUROPEUM!

Rok 2024 byl nejteplejším v historii měření, navazující na do té doby rekordní rok 2023. Kromě rostoucí globální průměrné teploty Evropa zaznamenala mnoho instancí extrémního počasí, včetně letních vln veder. Studie zaměřené na dopady letních veder v Evropě indikují vážné dopady z pohledu veřejného zdraví (uvádí přibližně 30 – 50 tisíc nadúmrtí ročně, a to zejména v jižní Evropě). (JRC EU Science Hub, 2024) Tato brožura se soustředí na představení dopadů vln veder, konkrétní postupy čelení horku

Tato brožura proto soustřeďuje fakta o současných strategiích a jejich přínosu nejen pro klimatické cíle, ale také sociální soudržnost. Zejména na příkladu rozšíření systému obchodování emisních povolenek ETS2 ilustruje možné způsoby využití výnosů, které v podobě vhodných investic mohou předcházet prohloubení chudoby a podpořit rozvoj veřejných statků. Brožura byla připravena v rámci vzdělávacího semináře pro média v létě 2025 a reflektuje proto aktuální stav politického dění.

Od referenda o brexitu uplynulo téměř deset let, ale Spojené království se stále potýká s důsledky svého odchodu z Evropské unie. Brexit, který byl osobnostmi jako Nigel Farage oslavován jako slavný „den nezávislosti“, měl přinést zrození „Globální Británie“ – velké obchodní mocnosti, která bude moci svobodně rozvíjet „zvláštní vztahy“ se Spojenými státy i další ambice. Avšak souhra faktorů, která vedla 52 % voličů k rozhodnutí pro odchod v červnu 2016, patří do geopolitické reality, která už dnes neexistuje. Přečtěte si celý článek Imogen Wymer níže.

Dne 16. července 2025 představila Evropská komise svůj návrh na příští viaceroční finanční rámec (MFF) pro období 2028–2034. Tím byl zahájen proces, který pravděpodobně povede k dlouhému vyjednávání mezi institucemi EU a může trvat až do konce roku 2027. Policy paper analyzuje diskuse, které předcházely zveřejnění návrhu, zdůrazňuje klíčové prvky očekávané v nadcházejícím MFF a zachycuje kompromisy, kterým budou muset tvůrci politik čelit během vyjednávání. Zároveň analýza nabízí konkrétní doporučení pro české i evropské politiky s ohledem na specifický kontext České republiky i širší evropské souvislosti.