Archiv článků

Srdečně vás zveme na promítání filmu Život není soutěž, ale vyhrávám (2023), po němž bude následovat diskuse s našimi hosty. Genderové normy se propisují i do vrcholového sportu. Jaká těla byla historicky vyloučena z olympijských her a jiných sportovních událostí a jaká těla jsou vytlačována na okraj dnes? Film zkoumá diskriminaci transgender sportovkyň a queer žen skrze časovou cestu skupiny sportovců, která oživuje zapomenuté atletky minulého století. Po projekci se společně s našimi hosty zamyslíme nad tím, co se skrývá za oponou vrcholového sportu. Na závěr vás čeká drobné občerstvení a prostor k neformální debatě.

Přidejte se k nám a iniciativě JustGreen na Evropském týdnu regionů a měst v Bruselu a zjistěte, jak mohou hlasy občanů přispět ke spravedlivé a inkluzivní budoucnosti. Naše akce s názvem „Posilování postavení občanů při utváření spravedlivé zelené budoucnosti“ se bude zabývat tím, jak zajistit, aby byla zelená transformace inkluzivní.

Česká republika zatím využívá především prostředky z tradičních fondů evropského rozpočtu, nyní je však nutné podpořit české firmy, univerzity i výzkumné instituce v tom, aby se více zapojily do přímo řízených programů EU. Pro Euractiv komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Tentokrát se zaměříme na ruská narušení vzdušného prostoru Evropské unie drony a stíhačkami. Je Evropa v ohrožení? A jak bychom měli reagovat?

Dne 19. června uspořádala bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, veřejnou akci s názvem „Budoucnost transatlantických vztahů: mezi jednotou a nejistotou.“ Akce se konala v prostorách The Library Europe, Avenue de Broqueville 40, za účasti 16 odborníků, výzkumníků a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo kriticky zhodnotit současný stav a budoucí vývoj transatlantických vztahů v kontextu měnící se geopolitické situace, se zvláštním důrazem na obchodní napětí, proměňující se roli NATO, ideologické rozdíly mezi EU a USA a vnější bezpečnostní výzvy.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Válka, klimatická úzkost, dezinformace, sociální tlak a kyberšikana čím dál víc ovlivňují psychiku celé generace a přináší nástrahy, kterým děti a mladí lidé denně čelí na sociálních sítích. Jak permanentní online přítomnost ovlivňuje jejich psychickou pohodu a jak na její rizika mohou reagovat nejen rodiny, ale i školy a podpůrné profese? A co dělá evropská legislativa pro to, aby děti v digitálním prostředí chránila? To vše probereme s našimi hosty!

Volební vítězství hnutí Andreje Babiše v České republice vyvolalo vlnu gratulací z Budapešti, Bratislavy, Itálie i francouzské krajní pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán jej označil za „velký krok pro Českou republiku a dobrou zprávu pro Evropu“. Co však tato „dobrá zpráva“ skutečně znamená pro Evropskou unii? Pro LRT komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou ustála pokus o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu. Iniciativy frakcí Patriotů pro Evropu a Levice nakonec nezískaly potřebný počet hlasů. K odvolání Komise by bylo nutné, aby návrh podpořily dvě třetiny přítomných a zároveň většina všech europoslanců. Pro Svet :24 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Postoje hnutí ANO, SPD i Motoristů mohou oslabit pozici Česka v Evropské unii. Andrej Babiš tak riskuje, že by se k němu Brusel mohl začít chovat podobně rezervovaně jako k Robertu Ficovi. Pro Dennik N komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.