Archiv článků

Andrej Babiš se vrací na evropskou scénu právě ve chvíli, kdy se v Bruselu rozhoduje o stovkách miliard eur. Hlavními tématy summitu unijních lídrů budou financování Ukrajiny, podoba příštího sedmiletého rozpočtu a budoucí rozšíření EU. Pro Seznam Zprávy komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Jste studenti se zájmem o evropskou politiku? Rádi byste se podíleli na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? V Institutu EUROPEUM hledáme studenty na půlroční stáž v našem organizačním a komunikačním týmu!

Evropská komise ustoupila od původně striktního plánu na úplný zákaz spalovacích motorů po roce 2035. Nově navrhuje, aby nové automobily v EU snižovaly emise CO₂ o 90 procent oproti roku 2021, nikoli o původně zamýšlených sto procent. Pro ČT1 komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Jistý „vánoční bonus“ čeká německé podniky: vládní koalice jim zajistí výrazně levnější elektřinu. Český průmysl naopak zaplatí nejméně o třetinu víc, což pro firmy typu Třineckých železáren znamená rozdíl v nákladech dosahující miliard korun oproti jejich německým konkurentům. Pro iDNES komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Plánovaný reparační úvěr pro Ukrajinu, založený na využití zmrazených ruských aktiv, naráží v Evropské unii především na odpor Belgie. Ten vychází nejen z právních obav, ale i z vnitropolitických a fiskálních faktorů, včetně snahy belgické vlády chránit veřejné finance a zachovat si manévrovací prostor do budoucna. Přesto existuje šance, že se před prosincovým summitem Evropské rady podaří najít kompromis, a to zejména prostřednictvím sdílení rizik a tlaku ostatních členských států. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Členské státy EU udělaly první významný krok k uvolnění zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Přes odpor Slovenska a Maďarska schválily mechanismus, který zajišťuje, že peníze nebudou závislé na sankcích ani na rozhodnutí jednotlivých zemí, a mohou tak pomoci Kyjevu získat potřebnou finanční podporu. Pro Denník N komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Lze v prostředí rostoucího euroskepticismu a mediální polarizace propojit hodnotový jazyk Evropské unie s utilitárním vnímáním její role? Text se na základě dvou komunikačních kampaní EU v Maďarsku z let 2024–2025 zabývá právě tímto napětím a ukazuje, že střet mezi hodnotovým rámcem EU a transakčním, suverenistickým narativem maďarské vlády není jen otázkou sdělení, ale strukturální vlastností místního politického a mediálního prostředí. Analýza naznačuje, že izolované kampaně mají v takto nepřátelském a saturovaném informačním ekosystému jen omezenou schopnost měnit postoje veřejnosti.

Evropská unie hledá způsob, jak dlouhodobě financovat Ukrajinu, aniž by se zadlužovaly členské státy. Nejperspektivnějším řešením se zdá být využití zmrazených ruských aktiv, zejména těch uložených v Belgii. Podle Martina Vokálka, výkonného ředitele a vedoucího bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, jde o nejférovější a nejudržitelnější možnost, která převyšuje všechny ostatní alternativy.

Volodymyr Zelenskyj v Londýně zdůraznil, že mírový plán na ukončení války musí vzniknout výlučně za podmínky jednoty Evropská unie, Spojené státy americké a Ukrajina. Současně oznámil, že společný mírový návrh bude dokončen do úterý a poté předán USA a zároveň zopakoval, že Ukrajina není ochotna přistoupit na územní ústupky. Tento článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Andrej Babiš byl jmenován premiérem a v následujících dnech ho čeká sestavení nové vlády. Klíčovým momentem jeho nástupu do funkce bude také prosincový summit Evropské rady v Bruselu, kde se budou řešit zásadní otázky budoucího směřování EU, včetně podpory Ukrajiny a unijního rozpočtu. Účast na summitu má pro Babiše výrazný politický i symbolický význam. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.