Archiv článků

ETS2 se blíží - jsme připraveni na ochranu zranitelných skupin a zajištění stability cen? Tento podkladový dokument mapuje aktuální stav vyjednávání o změnách v systému emisních povolenek ETS2, které navrhla Evropská komise. Text vychází z diskuse expertního kulatého stolu, který se konal 16. ledna 2026. Diskuse se zúčastnili zástupci Evropského parlamentu a Komise, experti z českých ministerstev, zástupci zaměstnavatelských svazů, firem a regionálních organizací, odborníci z neziskového sektoru, výzkumných ústavů a akademické sféry. Hlavním záměrem tohoto materiálu je vnést do debaty o budoucí podobě ETS2 potřebnou odbornou hloubku a pomoci veřejnosti i klíčovým hráčům lépe se zorientovat v tomto složitém tématu, které zásadně ovlivní fungování nejen rozpočty domácností, ale také klíčových odvětví. Autory textu jsou naše výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová, analytička Kateřina Kolouch Grabovská (Fakta o klimatu) a výzkumník Tomáš Protivínský (IDEA při CERGE-EI).

Vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech výrazně posílila svou politickou, institucionální a finanční podporu budování obranných kapacit v rámci Unie, text se zaměřuje na to, jakým způsobem se země V4 opírají o nástroje „evropeizace“ obrany – zejména prostřednictvím evropských fondů a rámců pro rozvoj obranného průmyslu. Tento aspekt nabývá zvláštního významu na začátku roku 2025, kdy Evropská komise vyhodnotí národní programy v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), předložené ke společnému úvěrovému financování, a rozhodne o přidělení prostředků na společnou výrobu, výzkum a vývoj v rámci evropského a partnerského obranného průmyslu, píše ve svém policy paperu Tamás Csiki Varga.

Evropa uzavírá rok 2025 ve stejné strategické debatě, která definovala jeho začátek, avšak dnes již za podmínek výrazně vyšší nejistoty a napětí. Kontinent se snaží vymezit vlastní strategickou autonomii a zároveň hledá odpověď na diplomatický „blitzkrieg“ přicházející z Washingtonu, zatímco se stále rozhoduje o podmínkách spravedlivého míru na Ukrajině i o budoucím bezpečnostním uspořádání celého evropského prostoru. Namísto aktivního utváření vlastního rámce poválečného uspořádání však Evropská unie stále častěji zaujímá spíše reaktivní postoj, píší Eva Rybková a Maria Gorbatova. Publikace vznikla v roce 2025 v rámci projektu Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM s názvem „Evropa jako dlouhodobý úkol – zastoupení českého think - tanku v Bruselu“. Projekt byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí České republiky Priority zahraniční politiky ČR a mezinárodní vztahy. (edited)

Balíček rozšíření EU pro rok 2025 poukazuje na jasné rozlišení, které se v posledních letech vytvořilo mezi zeměmi postupujícími na své cestě k členství v EU prostřednictvím přijímání a provádění reforem a těmi, které z různých důvodů zaostávají. Evropská unie dlouhodobě uplatňovala regionální přístup vůči zemím západního Balkánu a východní Evropy (tzv. „Asociovaná trojice“). Je však zřejmé, že je zapotřebí diferencovanějšího přístupu, neboť rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř obou rozšiřovacích regionů se prohlubují, píše Jana Faktor Juzová.

V tomto blogovém příspěvku se stážistka Institutu EUROPEUM Emma Šílová zabývá tím, jak digitální vyloučení nadále omezuje přístup starších lidí k eHealth službám v Česku. Na základě národních dat, unijních i národních strategií a nedávných reforem v oblasti digitalizace zdravotnictví článek analyzuje překážky, kterým senioři při využívání eHealth služeb čelí, hodnotí postavení Česka v oblasti inkluze eHealth a předkládá doporučení pro tvorbu politik, která mají zajistit, aby digitální transformace zdravotní péče nenechala seniory stranou.

Vzhledem k posunu směrem ke geopolitickému rámcování několika oblastí politiky EU, jako rozšíření, zemědělství a energetika, je geopolitický obrat ve veřejné diplomacii EU přístupem, který je třeba zvážit i v dnešním vysoce konkurenčním komunikačním prostředí, píše Oszkár Roginer-Hofmeister. Argumentuje, že v reakci na výzvy ze strany Ruska, Číny a v poslední době i USA se EU snaží změnit svou image a prezentovat se jako geopolitický aktér.

Lze v prostředí rostoucího euroskepticismu a mediální polarizace propojit hodnotový jazyk Evropské unie s utilitárním vnímáním její role? Text se na základě dvou komunikačních kampaní EU v Maďarsku z let 2024–2025 zabývá právě tímto napětím a ukazuje, že střet mezi hodnotovým rámcem EU a transakčním, suverenistickým narativem maďarské vlády není jen otázkou sdělení, ale strukturální vlastností místního politického a mediálního prostředí. Analýza naznačuje, že izolované kampaně mají v takto nepřátelském a saturovaném informačním ekosystému jen omezenou schopnost měnit postoje veřejnosti.

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Hlasování o účasti Izraele na Eurovizi 2026 vzbudilo velkou pozornost i kontroverze. Některé země se od soutěže odstupují, přesto debata o účasti Izraele a dilematech, kterým EBU čelí, pokračuje. Tento text si klade za cíl pomoci pochopit vzniklou kontroverzi a vysvětlit, jak se Eurovize ocitla v centru globální politiky. Ideální pro každého, kdo se snaží porozumět tomu, co se právě děje.

Tento policy paper se zaměřuje na to, jak se obraz Evropské unie formuje na arménských sociálních sítích v době rostoucí politické nejistoty a měnících se očekávání. Analyzuje hlavní online narativy, klíčové aktéry a napětí mezi nadějemi vkládanými do EU a frustrací z omezených výsledků v rychle se proměňujícím geopolitickém prostředí.