Archiv článků

Už tento čtvrtek 12. března se v Praze uskuteční anglicky vedená debata Café Collaborations: Housing Accessible to All – Old and Young? Reality or Utopia?. Společně s odborníky z Rakouska, Španělska a České republiky otevřeme otázku, proč je dostupné bydlení v Česku stále větší výzvou a co si můžeme vzít z praxe jiných evropských zemí. 

Výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek pro ČRo Plus shrnul reakce evropských lídrů na dění v Íránu.

Zveme vás na další Evropský čtvrtek u piva! Dorazte 26. února v 17:00 doPauwel Kwak Bierhuis na neformální debatu o tom, co pro Střední Evropuznamená členství v EU. Hot take této debaty zní: Střední Evropa přijalazápadní standard života, ale odmítá západní standard chování anebnavalte prachy a hodnoty si nechte. Diskutovat budeme tentokrát sTomášem Prouzou, Prezidentem […]

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM je neziskový, nestranický a nezávislý think-tank zaměřený na evropskou integraci a soudržnost. EUROPEUM přispívá k demokracii, bezpečnosti, stabilitě, svobodě a solidaritě v celé Evropě a také k aktivnímu zapojení České republiky do Evropské unie. EUROPEUM provádí originální výzkum, organizuje veřejné akce a vzdělávací aktivity a formuluje nové nápady a doporučení ke zlepšení tvorby evropských a českých politik.

Pro odvrácení ekonomického úpadku Evropy se děje málo. Členské státy se podle analytika Institutu EUROPEUM Filipa Křenka musejí smířit s tím, že některé z nich budou mít firmy světového významu, a jiné ne. Jinak se Evropě nepodaří zůstat konkurenceschopnou. Pro Seznam Zprávy doplnil, co by mělo přínos pro Česko.

V současné době hledáme projektového/vou manažera/ku (operační programy a výzkumné projekty) pro projekt se zapojením veřejnosti a klíčových stakeholderů, který má pomoci dalšímu směřování Česka uvnitř EU a pro další výzkumné projekty, které EUROPEUM realizuje.

Zveme vás na veřejné natáčení podcastu Café Evropa. Tentokrát o tom jak se vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině čtyři roky od jeho začátku.

Od útoku a poškození ropovodu Družba koncem ledna jsou Maďarsko a Slovensko odříznuty od ruské ropy. Vedoucí představitelé obou zemí, kteří udržují dobré vztahy s Vladimirem Putinem, obviňují Ukrajinu z toho, že opravy ropovodu zdržuje. Komentář k sérii obviňování a výhrůžek přidal pro francouzský deník Les Echos výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Rostoucí popularita čínských propojených vozidel v Evropě zesílila obavy týkající se kybernetických bezpečnostních rizik, včetně jejich potenciálního využití ke sledování, špionáži a kybernetickým útokům. Tyto debaty často odkazují na regulační reakce a hodnocení rizik vypracovaná v jiných zemích, zejména ve Spojených státech. Čína však sama vyvinula jeden z nejrozsáhlejších regulačních a technických standardizačních rámců pro propojená vozidla na světě, píše Paulina Uznańska.

Jak geopolitické změny proměňují perspektivy rozšiřování Evropské unie na západním Balkáně? Tento podkladový dokument shrnuje odbornou debatu věnovanou vývoji politiky rozšíření EU v regionu západního Balkánu v podmínkách měnícího se bezpečnostního prostředí a rostoucího vlivu externích aktérů. Diskuze ukazuje, že po ruské invazi na Ukrajinu se rozšíření stalo nejen technickým procesem založeným na plnění podmínek, ale také strategickým nástrojem evropské bezpečnosti. Účastníci upozorňují na nerovnoměrný pokrok zemí západního Balkánu, přetrvávající problémy v oblasti právního státu a demokratických reforem i rostoucí vliv externích aktérů, zejména Ruska a Číny. Publikace zároveň zdůrazňuje potřebu zachovat princip merit-based conditionality, posilovat postupnou integraci prostřednictvím konkrétních benefitů pro občany a zlepšit strategickou komunikaci EU směrem k místním společnostem. Klíčovým závěrem je, že důvěryhodnost a úspěch rozšiřování budou záviset na schopnosti EU kombinovat geopolitickou naléhavost s dlouhodobou podporou demokratické transformace regionu.

Přijďte s námi 16. února 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Evropská unie do konce roku 2026 zavede jednotnou digitální identitu pro občany i firmy. Nová EU Digital Identity Wallet umožní ukládat doklady, podepisovat smlouvy či ověřovat totožnost napříč členskými státy během několika kliknutí. Cílem je snížit administrativu, ušetřit náklady a odstranit bariéry v rámci jednotného trhu, zároveň však projekt vyvolává otázky ohledně ochrany dat a možného tlaku na povinné využívání systému. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.