Archiv článků

Policy paper ukazuje, jak se téma vstupu Ukrajiny do Evropské unie stalo v Maďarsku nástrojem domácí politické mobilizace. Sleduje, jak Viktor Orbán a vládní komunikace postupně rámují Ukrajinu jako hrozbu a začleňují ji do širšího anti-bruselského narativu, který pracuje se strachem z války, ztráty suverenity a „cizích hodnot“ v kontextu blížících se voleb v roce 2026.

Práce na platformách ve státech V4 a na západním Balkáně rychle roste, ale zůstává nedostatečně regulovaná, což představuje rizika pro pracovníky i sociální systémy. Závěrečná zpráva, jejíž autorkou je Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, financovaná nadací Stiftung Mercator, vyzývá k regionálně specifickým reformám s cílem posílit legislativní rámec, kontrolní mechanismy, ochranu pracovníků a sběr dat. Současně zdůrazňuje potřebu širší spolupráce na národní i evropské úrovni.

The analysis assesses the evolution of transatlantic relations in 2025 in the context of Donald Trump’s return to office and changes in the U.S. approach to security guarantees. It examines the implications of these shifts for European security, collective defence, strategic autonomy, and the resilience of democratic institutions. The text also addresses issues of geopolitical stability in the Arctic and the MENA region, as well as climate and energy policy, trade relations, and technological competitiveness. Drawing on discussions from the Transatlantic Policy Forum, it formulates key recommendations for strengthening transatlantic cooperation in the areas of security, the economy, and strategic coordination.

Jak může Česko posílit svou konkurenceschopnost, aniž by ohrozilo sociální soudržnost? Na tuto otázku hledal odpovědi kulatý stůl Národního konventu o EU, který se uskutečnil 21. listopadu 2025 a zaměřil se na roli sociální dimenze v kontextu Draghiho zprávy. Diskuze otevřela témata udržitelnosti evropského sociálního modelu i toho, jaké unijní nástroje může Česká republika využít pro svůj hospodářský, sociální a regionální rozvoj. Odborný podklad a doporučení k tomuto tématu zpracovali Klára Votavová a Carlos Gómez del Tronco.

Víceletý finanční rámec (MFF) – výzvy a příležitosti“ (Multiannual Financial Framework – MFF: Challenges and Opportunities), společně uspořádaný dne 17. listopadu 2025 bruselskou kanceláří institutu EUROPEUM, Mezinárodním visegrádským fondem a Stálým zastoupením Slovenska při EU, byl zahájen reflexí 17. listopadu – symbolického data pro střední Evropu, spojeného s úsilím o svobodu, demokracii a systémovou transformaci. Konference spojila tvůrce politik a odborníky, aby diskutovali o klíčových strategických prioritách nadcházejícího víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Akce nabídla důkladnou analýzu témat, jako jsou konkurenceschopnost, kohezní politika, inovace a financování vědy, a zároveň zdůraznila význam rozpočtu EU při podpoře obnovy a integrace Ukrajiny.

V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

Transatlantické vztahy se ocitají v přelomovém okamžiku. Vzhledem k tomu, že Spojené státy se stahují do sebe, globální rivalita se zostřuje a důvěra napříč Atlantikem je pod tlakem, Evropa čelí rostoucímu tlaku, aby přehodnotila svůj přístup k bezpečnosti, energetice a technologiím. Tento policy paper zkoumá, kde transatlantická spolupráce nadále vzkvétá, kde slábne a jak může Evropa proměnit strategické ambice v konkrétní kroky – dříve, než příští krize otestuje odolnost aliance. Dokument je poučným čtením pro všechny, kteří se zabývají globální politikou a transatlantickými záležitostmi.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vydal 31. 10. 2025 tiskovou zprávu, která přináší analýzu materiálových toků a recyklace v českém automobilovém průmyslu a zdůrazňuje potřebu spolupráce automobilek, hutí a recyklátorů pro dosažení nízkouhlíkových a cirkulárních řešení.

Český automobilový průmysl zůstává jedním z nejsilnějších v Evropě – v roce 2024 vyrobil 1,45 milionu automobilů a podílel se na produkci EU 12,7 procenty, přičemž více než 90 procent směřovalo na export. Tato vysoká míra integrace do evropských a globálních dodavatelských řetězců vytváří příležitosti i zranitelnosti, zejména vzhledem k závislosti Česka na dováženém hliníku, bateriových materiálech a oceli automobilové kvality a také na poptávce z Německa a dodávkách z Číny. Naše odhady ukazují, že materiálové potřeby sektoru již nyní dosahují přibližně 260 tisíc tun hliníku, 1,4 milionu tun oceli a 20 GWh Li-ion baterií ročně, a dále porostou, jak se bude podíl elektrovozidel blížit 60 procentům produkce do roku 2030. Splnění této poptávky si vyžádá více než jen rostoucí dovozy. Bude záviset na fungujícím domácím trhu s kvalitním šrotem, pokroku v recyklaci baterií a strategických investicích do nízkouhlíkových materiálů. Připravované regulace EU, včetně ELVR, nařízení o bateriích, CRMA, CBAM a ESPR, zvýší požadavky na cirkularitu a využívání sekundárních materiálů, avšak Česku dosud chybí strategie, která by se s těmito požadavky sladila. Bez jasnějších politických směrů a investic do moderní recyklační a třídicí infrastruktury hrozí, že země zvýší svou závislost na vysoce uhlíkových dovozech, přestože má významný potenciál k získávání cenných materiálů doma.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 22. října 2025 v Praze kulatý stůl o budoucnosti českého automobilového průmyslu. Setkání zástupců sektoru, státní správy a výzkumu potvrdilo, že navzdory evropským výzvám si český automobilový průmysl udržuje dobrou kondici s rekordní výrobou 1,45 milionu vozů v roce 2024.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.