Archiv článků

Dne 19. června uspořádala bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, veřejnou akci s názvem „Budoucnost transatlantických vztahů: mezi jednotou a nejistotou.“ Akce se konala v prostorách The Library Europe, Avenue de Broqueville 40, za účasti 16 odborníků, výzkumníků a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo kriticky zhodnotit současný stav a budoucí vývoj transatlantických vztahů v kontextu měnící se geopolitické situace, se zvláštním důrazem na obchodní napětí, proměňující se roli NATO, ideologické rozdíly mezi EU a USA a vnější bezpečnostní výzvy.

Tyto evaluační dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, se zabývají výzvami a příležitostmi, které před evropskými státy stojí při implementaci nové směrnice EU o platformové práci, zejména s ohledem na otázky klasifikace pracovníků a presumpce zaměstnání.

Moldavsko stojí před parlamentní volbami v září 2025 na zásadní křižovatce. Výsledek určí, zda se země přiblíží Evropské unii, nebo podlehne proruským a euroskeptickým silám. Politický boj se však neodehrává pouze v oficiální sféře, ale také v prostoru digitálních médií. Jak online platformy ovlivňují veřejnou debatu? Jaký dopad mohou mít zahraniční informační kampaně na politickou budoucnost Moldavska? Přečtěte si v článku od Anyi Brown, výzkumné stážistky Institutu EUROPEUM!

Rok 2024 byl nejteplejším v historii měření, navazující na do té doby rekordní rok 2023. Kromě rostoucí globální průměrné teploty Evropa zaznamenala mnoho instancí extrémního počasí, včetně letních vln veder. Studie zaměřené na dopady letních veder v Evropě indikují vážné dopady z pohledu veřejného zdraví (uvádí přibližně 30 – 50 tisíc nadúmrtí ročně, a to zejména v jižní Evropě). (JRC EU Science Hub, 2024) Tato brožura se soustředí na představení dopadů vln veder, konkrétní postupy čelení horku

Tato brožura proto soustřeďuje fakta o současných strategiích a jejich přínosu nejen pro klimatické cíle, ale také sociální soudržnost. Zejména na příkladu rozšíření systému obchodování emisních povolenek ETS2 ilustruje možné způsoby využití výnosů, které v podobě vhodných investic mohou předcházet prohloubení chudoby a podpořit rozvoj veřejných statků. Brožura byla připravena v rámci vzdělávacího semináře pro média v létě 2025 a reflektuje proto aktuální stav politického dění.

Od referenda o brexitu uplynulo téměř deset let, ale Spojené království se stále potýká s důsledky svého odchodu z Evropské unie. Brexit, který byl osobnostmi jako Nigel Farage oslavován jako slavný „den nezávislosti“, měl přinést zrození „Globální Británie“ – velké obchodní mocnosti, která bude moci svobodně rozvíjet „zvláštní vztahy“ se Spojenými státy i další ambice. Avšak souhra faktorů, která vedla 52 % voličů k rozhodnutí pro odchod v červnu 2016, patří do geopolitické reality, která už dnes neexistuje. Přečtěte si celý článek Imogen Wymer níže.

Dne 16. července 2025 představila Evropská komise svůj návrh na příští viaceroční finanční rámec (MFF) pro období 2028–2034. Tím byl zahájen proces, který pravděpodobně povede k dlouhému vyjednávání mezi institucemi EU a může trvat až do konce roku 2027. Policy paper analyzuje diskuse, které předcházely zveřejnění návrhu, zdůrazňuje klíčové prvky očekávané v nadcházejícím MFF a zachycuje kompromisy, kterým budou muset tvůrci politik čelit během vyjednávání. Zároveň analýza nabízí konkrétní doporučení pro české i evropské politiky s ohledem na specifický kontext České republiky i širší evropské souvislosti.

Je to právě rok, kdy se Evropský parlament v současném složení oficiálně ujal funkce po loňských eurovolbách. Institut pro evropskou politiku proto na základě ankety mezi experty, diplomaty a zástupci byznysu uspořádal druhý ročník žebříčku vlivu českých europoslanců/-kyň, a to s cílem zhodnotit, jak se po prvním roce nového mandátu českým zástupcům/-kyním daří.

Příležitost zeptat se europoslance Jana Farského na zhodnocení evropských krizových nástrojů jsme měli po debatě k poslednímu plenárnímu zasedání nazvané „Požáry, povodně a extrémní počasí – jak EU pomáhá?“. Evropská unie uvolnila přes 114 milionů eur z Fondu solidarity na pomoc Česku po loňských záplavách. Podle europoslance Jana Farského je to důkaz, že evropské nástroje, včetně mechanizmu rescEU, fungují — a to nejen na papíře, ale i v terénu. V rozhovoru pro Institut EUROPEUM mluví o nutnosti prevence, roli obcí i o tom, proč klimatická a krizová politika musí jít ruku v ruce.

Ve stále více nehostinném politickém prostředí záleží při přípravě veřejné diskuse na každé ingredienci. Inspirujte se u světoznámých šéfkuchařů Donalda Trumpa, Alice Weidelové a Marine Le Penové a snadno se naučte kulinářskému umění. Recept vám přinesly stážistky našeho pracovního programu Eva Mullholand, Jessica Jahn a Rime Ourhim.

Jan Dusík působí v Evropské komisi jako zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství pro oblast klimatu (DG CLIMA). Ve své roli se zaměřuje na propojení environmentálních politik se zdravím obyvatel a ochranou mořských ekosystémů. V minulosti působil jako ministr životního prostředí ČR a jako regionální ředitel Programu OSN pro životní prostředí. S Janem Dusíkem jsme hovořili v rámci bezpečnostní konference GLOBSEC, kde jsme diskutovali o propojení klimatické bezpečnosti a evropské zelené transformace.

Rikard Jozwiak je zkušený novinář a dlouholetý pozorovatel EU, který v současnosti působí jako editor pro Evropu ve zpravodajském médiu Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL) v Praze. Díky dvěma dekádám reportérské praxe v oblasti Evropské unie a NATO je uznávaný pro svou bystrou analýzu a věcné komentáře k mezinárodnímu dění. Než nastoupil do své současné role, působil Rikard jako bruselský zpravodaj RFE/RL, odkud informoval o mnoha summitech EU a NATO, evropských volbách i klíčových rozhodnutích mezinárodních soudů. Reportáže ho zavedly do většiny evropských metropolí i do Střední Asie, což mu poskytlo jedinečný přehled o proměnlivé roli Evropy na světové scéně. Díky novinářské intuici a geopolitickému nadhledu patří Rikard stále k nejrespektovanějším hlasům, kteří přibližují bruselskou politiku globálnímu publiku.