Archiv článků

Lze v prostředí rostoucího euroskepticismu a mediální polarizace propojit hodnotový jazyk Evropské unie s utilitárním vnímáním její role? Text se na základě dvou komunikačních kampaní EU v Maďarsku z let 2024–2025 zabývá právě tímto napětím a ukazuje, že střet mezi hodnotovým rámcem EU a transakčním, suverenistickým narativem maďarské vlády není jen otázkou sdělení, ale strukturální vlastností místního politického a mediálního prostředí. Analýza naznačuje, že izolované kampaně mají v takto nepřátelském a saturovaném informačním ekosystému jen omezenou schopnost měnit postoje veřejnosti.

Evropská unie hledá způsob, jak dlouhodobě financovat Ukrajinu, aniž by se zadlužovaly členské státy. Nejperspektivnějším řešením se zdá být využití zmrazených ruských aktiv, zejména těch uložených v Belgii. Podle Martina Vokálka, výkonného ředitele a vedoucího bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, jde o nejférovější a nejudržitelnější možnost, která převyšuje všechny ostatní alternativy.

Volodymyr Zelenskyj v Londýně zdůraznil, že mírový plán na ukončení války musí vzniknout výlučně za podmínky jednoty Evropská unie, Spojené státy americké a Ukrajina. Současně oznámil, že společný mírový návrh bude dokončen do úterý a poté předán USA a zároveň zopakoval, že Ukrajina není ochotna přistoupit na územní ústupky. Tento článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Andrej Babiš byl jmenován premiérem a v následujících dnech ho čeká sestavení nové vlády. Klíčovým momentem jeho nástupu do funkce bude také prosincový summit Evropské rady v Bruselu, kde se budou řešit zásadní otázky budoucího směřování EU, včetně podpory Ukrajiny a unijního rozpočtu. Účast na summitu má pro Babiše výrazný politický i symbolický význam. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Andrej Babiš (71, ANO) se chystá 18. prosince znovu zastupovat Česko na Evropské radě v Bruselu. Jeho účast značí významný návrat na evropskou scénu – jak symbolický, tak politický. Kvůli vyřešení střetu zájmů se vzdal Agrofertu, což umožnilo prezidentu Petrovi Pavlovi jeho jmenování premiérem. Pro Blesk Zprávy komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Andrej Babiš usiluje o účast na prosincovém summitu Evropské rady v Bruselu, který pro něj představuje symbolický návrat na klíčovou evropskou scénu. Účast na summitu je pro něj důležitým politickým i osobním testem, zda jej evropští lídři znovu přijmou mezi sebe. Článek okomentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Hlasování o účasti Izraele na Eurovizi 2026 vzbudilo velkou pozornost i kontroverze. Některé země se od soutěže odstupují, přesto debata o účasti Izraele a dilematech, kterým EBU čelí, pokračuje. Tento text si klade za cíl pomoci pochopit vzniklou kontroverzi a vysvětlit, jak se Eurovize ocitla v centru globální politiky. Ideální pro každého, kdo se snaží porozumět tomu, co se právě děje.

Tento policy paper se zaměřuje na to, jak se obraz Evropské unie formuje na arménských sociálních sítích v době rostoucí politické nejistoty a měnících se očekávání. Analyzuje hlavní online narativy, klíčové aktéry a napětí mezi nadějemi vkládanými do EU a frustrací z omezených výsledků v rychle se proměňujícím geopolitickém prostředí.

Nový systém emisních povolenek ETS2 přinese postupné zdražování fosilních paliv pro domácnosti i dopravu. Přestože se neočekává okamžitý cenový šok, v dlouhodobém horizontu bude nutné počítat s vyššími náklady a s nutností přechodu na čistější zdroje energie. Klíčovou roli přitom hraje i využití evropských fondů na pomoc domácnostem s transformací. Podcast okomentoval Viktor Daněk, zástupce výkonného ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM.