Archiv článků

Evropské bezpečnostní prostředí se za poslední dekádu zásadně proměnilo v reakci na narůstající geopolitická rizika. Ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí vliv autoritářských mocností, jako jsou Čína a Rusko a eskalace napětí v klíčových regionech, například na Blízkém východě nebo v Indo-Pacifiku, přetvářejí způsob, jakým Evropa vnímá svou bezpečnost a obranu. Tyto výzvy vedou k prohlubování obranné spolupráce v rámci EU i mimo ni, což zahrnuje rozvoj nových politik, struktur a iniciativ a spolupráce s NATO zároveň podtrhuje potřebu strategického sladění mezi evropskými a transatlantickými partnery. Vypracovaly výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná.

Obchodování s emisními povolenkami je klíčovým nástrojem Evropské unie v boji proti změnám klimatu. Nedávno navržený systém ETS2 přináší zásadní změny, které rozšiřují působnost tohoto mechanismu na nové sektory, jako je doprava a bydlení. Cílem je snížit emise skleníkových plynů a podpořit přechod na udržitelnější způsoby fungování. Pro Český rozhlas Plus komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Ministr životního prostředí Petr Hladík míří do Bruselu vyjednávat o odkladu navrhované směrnice ETS2, která zavádí nový systém obchodování s emisními povolenkami. Vláda usiluje nejen o odklad směrnice, ale také o její úpravu s cílem posílit ochranu spotřebitelů. Pro ČT24 komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Evropská unie plánuje výrazně zvýšit recyklaci v automobilovém průmyslu prostřednictvím nového nařízení o vozidlech s ukončenou životností. Ačkoli Česká republika oběhovou ekonomiku v obecné rovině podporuje, zástupce automobilky i ministerstva průmyslu a obchodu varují před potenciálními nepříznivými dopady. Pro Euractiv.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.

Je pravděpodobné, že rok 2024 bude považován za klíčový pro vedení žen v EU. Ursula von der Leyen bude pokračovat ve své roli předsedkyně Evropské komise, Roberta Metsola povede Evropský parlament a Kaja Kallas bude řídit diplomatickou službu EU. To signalizuje silnější odhodlání řešit nerovnováhu mezi muži a ženami v celé EU a lze očekávat, že tento impuls bude v následujících letech hnacím motorem dalšího úsilí o prosazování rovnosti. Píše ve svém blogu stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Kristína Gerová.

Města po celém světě hledají způsoby, jak se přizpůsobit stále častějším a intenzivnějším vlnám veder. Jednou z nejúčinnějších strategií je rozšiřování zelené infrastruktury, která může významně snížit teplotu a zlepšit kvalitu života obyvatel. Česká města, včetně Prahy, již podnikají první kroky k zavádění těchto opatření, přestože je stále mnoho výzev, které je třeba překonat. Pro Český rozhlas komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Evropa hledá nového politického lídra. Tradiční evropské mocnosti jako Německo nebo Francie se zmítají ve vlastních problémech a tak se na výsluní dostává italská premiérka Giorgia Meloni. Za nejvlivnější italskou političku ji vyhlásil i web Politico. Pro Televizní noviny TV Nova komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Podoba příštího víceletého finančního rámce EU (MFF) na období 2028–2034 je tématem jedné z klíčových debat, před kterými stojí nové unijní instituce. Mezi hlavní otázky patří, kolik prostředků bude k dispozici pro financování zelené transformace evropských ekonomik. Sílí totiž přesvědčení, že k dosavadním klimatickým cílům a regulacím přijímaným na unijní úrovni chybí adekvátně nastavené pobídky a podpora. V Polify Briefu píší analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek a analytik AMO Tomáš Jungwirth Březovský.

Unijní ministři vnitra by měli na svém dnešním jednání v Bruselu schválit plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku. Dlouhodobý kritik takového kroku, Rakousko, potvrdilo, že nebude proti. Ve vysílání ČT24 komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Rozšíření o Bulharsko a Rumunsko od 1. ledna 2025 dnes v Bruselu potvrdí ministři vnitra EU. Rakousko v pondělí oznámilo, že plnohodnotný vstup obou států už nebude nadále blokovat. Pro ČRo Plus komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Jste studenti a máte zájem o evropskou politiku a chceš se podílet na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? Institut EUROPEUM nabízí stáž s finančním příspěvkem v Organizačním nebo Komunikačním týmu od února do srpna 2025. Více informací níže v článku.