Česká republika si bude moct požádat o výjimku z migračního paktu kvůli ukrajinským uprchlíkům na svém území. Pokud ale tato výjimka nebude uznána, bude muset Česko buď přijmout další migranty, nebo zaplatit částku do unijního fondu, která by mohla dosáhnout až 480 milionů korun ročně. Migrační pakt komentoval pro Novinky.cz Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie schválila migrační pakt a od roku 2026 mají jednotlivé státy možnost přijmout svůj díl uprchlíků nebo se z povinnosti vyplatit. Protože však Česká republika od vypuknutí války na Ukrajině přijala velké množství uprchlíků, měla by ji z této povinnosti prozatím vyvazovat výjimka. Jak však podotkl zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk, nejedná se o výjimku, která by byla výslovně přičtena České republice. Výjimky se stanovují podle počtu lidí s azylem nebo podobnou ochranou v daném státu.
Zjistit víceČeská republika patří mezi země s vysokými emisemi, přičemž hlavními zdroji jsou průmyslové a domácí vytápění. V roce 2027 vstoupí v platnost nová opatření, která se budou týkat i domácností a automobilů, a to v rámci evropského závazku k Zelené dohodě pro Evropu. Jedním z nich je například druhá verze emisních povolenek. O tomto systému s TV Nova mluvila výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.
Zjistit víceNejvíce peněz z evropských fondů Česká republika využívá na rekonstrukci železničních stanic, nové železniční koridory nebo na nové dálnice. Doprava přitom neustále houstne a v některých místech přestávají kapacity stačit. Problematiku pro reportáž Televizních novin TV NOVA komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.
Zjistit víceNový polský premiér Donald Tusk přijel na summit V4 do Prahy s otázkou, zda je Visegrádská čtyřka stále relevantní. Spolupráci na vysoké politické úrovni komplikuje rozdílný postoj zemí k válce na Ukrajině. Zatímco Česká republika a Polsko v podpoře jejích zájmů pokračují se stále stejnou intenzitou, Slovensko a Maďarsko je přehodnocují. Důležitost summitu a vztahy Polska a Česka pro ČT24 rozebral výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Zjistit víceVe světle debat o migračního paktu, který představuje další krok v řešení migrační problematiky, se česká politická scéna opět zaměřuje na toto téma. Premiér Petr Fiala i šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš však dohodu kritizují, navzdory svým předešlým postojům. O proměně jejich názorů, možných důvodech, které k tomu vedly, ale i o obsahu samotného paktu mluvil v podcastu 5:59 zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceCo můžeme očekávat od nadcházejícího summitu v otázce pomoci Ukrajině a co naopak ne? Možné vývoje jednání popisuje pro ČT24 analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka.
Zjistit víceUrsula von der Leyenová podle očekávání potvrdila svůj zájem pokračovat na pozici předsedkyně Evropské komise. Od jejího nástupu čelí krizím jako byl Brexit, celosvětová pandemie, souboj o vakcíny a ruská invaze na Ukrajinu. Ohlášení její kandidatury rozebral zástupce ředitele institutu EUROPEUM Viktor Daněk v Deníku Právo.
Zjistit víceČlenské státy EU dosáhly dohody ohledně migračního paktu, který má zlepšit kontrolu migrace a urychlit návrat neúspěšných žadatelů o azyl. Česká republika se zdržela hlasování a premiér Petr Fiala vyjadřuje obavy z navrhovaných změn, které podle něj zvyšují administrativní zátěž států. Pro TN.cz o tomto tématu mluvil vedoucí výzkumný pracovník Vít Havelka.
Zjistit víceČeská vláda momentálně projednává novelu zákona o emisních povolenkách, dle které by 100% výnosů z emisního obchodování bylo věnováno na klimatická opatření. Součástí jednání je i rozhodování, který resort bude tyto částky spravovat. V tématu se vyjádřila naše seniorní výzkumnice Kateřina Davidová.
Zjistit více