Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že Evropská komise doporučí zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. V posledních měsících bylo patrné reformní úsilí, bosenská vláda dosáhla dohody i se separatistickou částí Republikou srbskou o klíčových reformách. Nicméně, podmínky ještě nebyly splněny, a stále zbývá mnoho dalších reforem, jako například volebního systému. Výzkumnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová o situaci mluvila pro RTVS.
Zjistit víceTváří v tvář četným domácím a geopolitickým výzvám a občanům, kteří se hlasitě dožadují změny, bude muset nepopulární česká vláda naléhavě najít nové podněty, pokud má mít šanci čelit sílícím pravicovým populistům. Svůj odborný komentář pro Balkan Insight poskytla naše výzkumná pracovnice Klára Votavová.
Zjistit víceDiskuse o další změně metodiky rozšíření může posílit obraz členství v EU jako pohyblivého cíle s neustále se měnícími pravidly, zejména když současná metodika stále nebyla plně uplatněna. Evropská komise by měla v rámci stávající metodiky vytvořit novou strategii, která by konkrétně specifikovala její přístup k postupné integraci (potenciálních) kandidátů do EU a podmínky, jimiž se tento proces řídí. Strategie pro západní Balkán z roku 2018 stanovila iniciativy, z nichž některé jsou platné i dnes a mohou sloužit jako základ nové strategie rozšíření. Píše Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice.
Zjistit více PDFEvropská komise vydá zprávu o tom, jak probíhá sbližování s kandidátskými zeměmi do EU. Jak si stojí Ukrajina nebo země západního Balkánu? V podcastu Bruselské chlebíčky téma podrobně rozebrali ředitel bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor a seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.
Zjistit víceDovolujeme si Vás pozvat na debatu "EU Enlargement to the Western Balkans: 20 Years After the Thessaloniki Summit", která se uskuteční 16. října od 17:00 v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze v místnosti NB 169 (Rektorský salonek). Adresa: Churchilla 4, Praha 130 67.
Zjistit víceDo západobalkánských zemí poputují další evropské peníze, které mají za cíl urychlit jejich přístupové procesy do Evropské unie a podpořit tamní reformy. Na co přesně budou finance použity a jak jsou na tom země západního Balkánu s možným vstupem do EU, vysvětlila v ranním vysílání ČRo Plus naše výzkumná pracovnice Jana Juzová.
Zjistit víceCharles Michel, předseda Evropské rady, rozproudil debatu o budoucím rozšiřování EU do roku 2030. Právě proto se k tématu vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová v relaci Ranní Plus.
Zjistit víceOdmítnutí Srbska uznat Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, je příčinou mnoha problémů v regionu západního Balkánu. Brání oběma zemím v cestě za členstvím v EU, způsobuje destabilizaci na Balkáně, jak je patrné z nedávných nepokojů v severním Kosovu, a brání regionální hospodářské spolupráci. Píše naše stážistka z Bruselu Costanza Celoria.
Zjistit víceV tomto článku Jana Juzová spolu s Žigou Faktorem a Constanzou Celoriou podávají komplexní analýzu návrhů iniciovaných komunitou think-tanků i současných iniciativ a diskusí na úrovni EU; identifikují příležitosti a oblasti, v nichž lze dosáhnout hmatatelného pokroku, a poskytují doporučení politikům, jak tyto koncepty v dohledné době proměnit v realitu.
Zjistit víceProjekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.
Zjistit více PDF