V reakci na současnou politickou situaci v Srbsku proběhnou v prosinci předčasné volby. Změní ale něco? Téma pro RTVS okomentoval náš analytik Oszkár Roginer-Hofmeister.
Zjistit víceVztahy mezi Srbskem a Kosovem zhoršil nedávný útok na severu Kosova. Na RTVS se k situaci vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.
Zjistit víceOdmítnutí Srbska uznat Kosovo, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, je příčinou mnoha problémů v regionu západního Balkánu. Brání oběma zemím v cestě za členstvím v EU, způsobuje destabilizaci na Balkáně, jak je patrné z nedávných nepokojů v severním Kosovu, a brání regionální hospodářské spolupráci. Píše naše stážistka z Bruselu Costanza Celoria.
Zjistit víceSrbská společnost je rozdělená. Již několik dní zažívá Bělehrad plné ulice protestujících. Proč lidé chodí do ulic a jaká je nálada v Srbsku? V rozhovoru pro pořad Za obzorem se nad tím zamýšlela naše výzkumná pracovnice Jana Juzová.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se pro Ranní Plus Českého Rozhlasu vyjádřila k protestům v Bělehradě.
Zjistit víceZástupci Srbska a Kosova se dohodli na finální podobě dohody, která má zajistit normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Srbsko nezávislost své bývalé provincie neuznává a vzájemné vztahy v posledním roce a půl dále eskalovaly. Vyhrocená atmosféra přitáhla pozornost USA a Evropské unie a obě strany investovaly značné úsilí směrem k uklidnění situace.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová přiblížila pro RTVS postup jednání o dohodě mezi Kosovem a Srbskem, která probíhají v Bruselu.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila pro ČT24 k zahájení jednání o dohodě mezi Kosovem a Srbskem, která probíhají v Bruselu.
Zjistit víceDaří se Srbsku plnit podmínky nutné k přistoupení do EU? Přečtěte si Policy Paper, který dohromady napsali Jana Juzová, Nikola Burazer a Oszkár Roginer, ve kterém se věnují srbské cestě ke členství v Evropské unie. Policy paper je psaný v srbštině.
Zjistit více PDFProjekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.
Zjistit více PDF