EU

Projekt Platform Revolution se soustředí na rychlý rozvoj práce v platformách na západním Balkáně a v EU. Tento nový fenomén zaznamenal od pandemie rychlý růst, zejména díky digitálním platformám, jako je „Upwork“.

Nizozemské parlamentní volby přinesly těsné vítězství liberální strany D66 před protiimigrační PVV Geerta Wilderse. Zatímco D66 výrazně posílila, PVV ztratila podporu a ostatní strany již dříve vyloučily spolupráci s Wildersem. Očekává se složité povolební vyjednávání, které může trvat měsíce. Nová vláda pravděpodobně zachová tradiční proevropský a proatlantický kurz země. Článek komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM Martin Vokálek.

Před více než dvaceti lety jsme řekli „ano“ Evropské unii – a od té doby balancujeme mezi suverenitou a spoluprací, mezi Bruselem a Prahou. Co jsme získali a co jsme museli pustit? Je možné být zároveň samostatným státem a aktivním členem evropského týmu?

„To vysvětluje český postoj před nadcházejícími vyjednáváními, ale zároveň poukazuje na širší domácí problém — stále se nám nedaří dostatečně motivovat české firmy a výzkumné instituce, aby aktivněji využívaly programy přímo řízené EU.“ Tento článek si můžete přečíst zde.

Lídři EU odložili rozhodnutí o reparační pôžičce pre Ukrajinu na decembrový samit, keďže postoj premiéra Roberta Fica môže ďalšie rokovania skomplikovať. Zatiaľ sa dohodli na novom balíku sankcií proti Rusku, no debata o financovaní zostáva otvorená. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Rozhovor se věnuje kritice premiéra Roberta Fica za jeho způsob vyjednávání o evropských sankcích a závěrech EU, který je podle expertů považován za neefektivní a oslabující postavení Slovenska v Bruselu. Text zároveň vysvětluje význam závěrů Evropské rady a hodnotí strategii blokování na poslední chvíli. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Spor o emisní povolenky znovu ukazuje napětí mezi českou vládou a EU. Zatímco Babiš slibuje tvrdý postup proti systému ETS2, odborníci upozorňují, že skutečné změny lze dosáhnout jen skrze vyjednávání v Bruselu. Pro Právo psal Výkonný zástupce ředitele a vedoucí pražské kanceláře Institutu EUROPEUM, Viktor Daněk.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Zatímco Ukrajina denně hájí svou suverenitu na bojišti, na domácí frontě svádí boj s reformami, na jejichž provedení závisí její evropská budoucnost. I když Evropský parlament začátkem září vyzval Komisi, aby spustila přístupová jednání s Ukrajinou, bez urychlení reforem v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření k vyjednávacímu stolu nezasedne. Jaké zkušenosti může Česko předat Ukrajině ze svého vlastního přístupového procesu před více než dvaceti lety? A jak by mohlo její přijetí ovlivnit EU?

Regiony a municipality nejsou pouze zdroji emisí a oblastmi, kde jsou dopady změny klimatu nejviditelnější, ale slouží také jako důležitá centra pro praktická řešení v oblasti klimatické politiky. Jsou významnými realizátory klimatických opatření, zejména v oblastech, jako je využívání obnovitelných zdrojů energie, podpora nízkouhlíkové dopravy a zavádění adaptačních opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu. Zároveň podporují investice a inovace v oblasti klimatických opatření, píše Veronika Oravcová, která prostřednictvím obdorných rozhovorů zkoumala různé projevy klimatických politik na místní a regionální úrovni.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament významný krok, když přijal nařízení 2024/3015, které zakazuje uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU. Tento zákaz, jenž vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec. Vymáhání nařízení bude probíhat prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států a Evropské komise v případech mimo území EU. Ačkoli má opatření globální rozsah, čelí celé řadě výzev – zejména v souvislosti se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a potvrzeny jak Mezinárodní organizací práce (ILO), tak Organizací spojených národů (OSN). Zároveň je Sin-ťiang klíčovým dodavatelem solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo detenční zařízení, což její odhalení výrazně ztěžuje. Jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, prosazování tohoto nařízení bude představovat jeden z nejsložitějších úkolů obchodní politiky EU.