Ukrajina

Česko je na chvostu podpory pokud budeme se budeme ptát na přesvědčené zastánce, zároveň je tu velká část populace, která je někde mezi, není úplně přesvědčená, ale zároveň si uvědomuje, že je nyní v zásadě důležitější podporu udržet a chtěla by se bavit o tom, v jaké formě bude pokračovat. Do jisté míry šokující je ale to, jak hluboko podpora klesla, na začátku války patřilo Česko k nejsilnějším zastáncům a velice rychle jsme důveru společnosti prohospodařili. Pro CNN Prima News komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

V evropské obranné sféře panuje určitý optimismus, zejména po nedávném summitu NATO, ale skutečné rozdíly přetrvávají. Pro ukrajinské médium Slawa.tv komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Souhlasí Evropané s tím, že EU udělila Ukrajině kandidátský status, aby mohla v budoucnu rozšířit její řady? Nový Eurobarometr zjistil, že 61 % Čechů s tímto krokem nesouhlasí, což je nejvíce v celé Unii. Co za tím může stát? Pro Euractiv komentovaly analytičky Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM – Jana Faktor Juzová a Maria Gorbatova.

Před 2 lety Evropská unie dočasně zrušila cla na dovoz ukrajinských zemědělských produktů, aby podpořila zemi napadenou Ruskem. Bezcelní režim má však vypršet už za necelé dva týdny a jeho budoucnost je nejistá. Ministři zemědělství členských států o celé věci dnes jednají v Bruselu.

Koalice ochotných se sešla v sobotu 10.5. v Kyjevě. Jaké parametry příměří navrhli? Pro ČRo Plus komentuje analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Maďarsko opakovaně využilo svého práva veta nejen k nátlaku na Ukrajinu v bilaterálních otázkách, ale také k získání ústupků ze strany EU, zejména v rozpočtové oblasti a v oblasti právního státu, říká Martin Vokálek, výkonný ředitel pražského Institutu EUROPEUM.

Donald Trump opakovaně prohlašuje, že chce ukončit válku na Ukrajině. Otázkou však zůstává, jaký mír má na mysli – a v čí prospěch by takové řešení skutečně bylo. Pokud chceme porozumět jeho současnému postoji k Ukrajině a Rusku, stojí za to připomenout si jednu z jeho nejvýraznějších diplomatických iniciativ z minulosti: nečekané a kontroverzní setkání s vůdcem Severní Koreje během jeho prvního funkčního období. Tato epizoda může mnohé napovědět o Trumpově stylu vyjednávání a o tom, co můžeme čekat dál. Pro Asia Times rozebírá analytička Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Vladimír Putin opakovaně ukazuje, že jeho slovo neplatí a porušuje vlastní dohody. Ukrajina už jednou příměří s Ruskem uzavřela, Minské dohody, a Rusko je porušilo. Musí být tedy jasné, že případné příští budoucí podmínky příměří budou muset opravdu platit. Pro Horizont ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská unie čelí dvojí výzvě. Europarlament jedná o pokračování vojenské pomoci Ukrajině, zároveň ale musí reagovat na možné obchodní restrikce ze strany USA. Obě témata spojuje otázka evropské soběstačnosti a schopnosti bránit vlastní zájmy. Pro CNN Prima News komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Francie a Velká Británie vyšlou na Ukrajinu tým expertů, který má zhodnotit potřeby tamní armády. Oznámily to na summitu koalice ochotných v Paříži, kde se sešli zástupci třiceti zemí včetně české delegace vedené premiérem Petrem Fialou. Co dalšího summit přinesl? A jakým směrem se mohou ubírat mírová jednání v následujících týdnech? Pro Český rozhlas Plus situace komentoval generální ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.