Ukrajina

Dne 25. října uspořádala bruselská kancelář EUROPEA pod záštitou Think Visegrad Brussels a ve spolupráci s Nadací Roberta Schumana odbornou diskusi s názvem "Dopad ruské války na Ukrajině na evropskou bezpečnostní architekturu a východní sousedství EU". Této diskuse, která se konala podle pravidel Chatham House, se zúčastnilo 19 odborníků z think-tanků, institucí EU, NATO a diplomatů z členských států EU.

Výsledkem pátečního neformální setkání hlav států EU v Granadě je deklarace, jež se věnuje i tématu rozšiřování. K tomu, co to bude znamenat do budoucna, se v podcastu Evropa zblízka vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.

Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře se na živém vysílání ČT24 vyjádřil k integraci Ukrajiny do EU a k minulému a budoucímu směřování tohoto procesu.

Schyluje se k zahájení rozhovorů o integraci Ukrajiny do Evropské unie, a navzdory proklamacím se nedá datum vstupu stanovit předem. Žiga Faktor, vedoucí bruselské pobočky Institutu EUROPEUM zdůraznil, že poslední proklamace o členství Ukrajiny v EU odrážejí posun v přístupu členských zemí k rozšiřování EU.

Vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor se na RTVS vyjádřil k možné budoucnosti Evropské unie v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

Dění kolem Ukrajiny a Ruska, a nové v pořadí 11. sankce předložené Evropskou unií. EU tyto sankce předložila svým členským státům a tuto situaci komentuje naše výzkumná pracovnice Zuzana Stuchlíková.

Ukrajina nebo Moldavsko patří podle německého kancléře do Evropské unie. Podle Olafa Scholze je to v přímém zájmu zemí Sedmadvacítky. 9. května se slaví Den Evropy. 9. května roku 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl deklaraci, která se stala základem pro mírovou spolupráci mezi evropskými zeměmi. Na toto téma, včetně vstupu Ukrajiny se Evropské unie se vyjádřil vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Žiga Faktor.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila k tématu vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Chtějí se o to zasadit prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský z pirátské strany. Dostala Ukrajina z české strany reálný slib, nebo falešnou naději? A jak silné je odhodlání členských zemí Ukrajinu mezi sebe přijmout?

Česko se prezentuje jako jeden z lídrů v pomoci ruskou agresí zasažené Ukrajině, v druhé polovině loňského roku navíc předsedalo Radě EU, a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Redakce se vypravila do Bruselu – centra unijního dění – zeptat, zda to tak skutečně je. Jak česká reakce na válku ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, okomentoval tato témata.

Minimálně do příštího léta bude ukrajinské obilí dále bezcelně proudit na evropský trh. Dohoda, které EU dosáhla s členskými zeměmi, tak odstranila zákaz trvající několik týdnů. I přes zažehnanou krizi se ovšem naplno ukázalo, jak křehká je vize budoucího připojení Ukrajiny k Unii a jaké výzvy ji na této cestě čekají. Takto začíná svůj komentář pro Voxpot vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Situace s ukrajinským obilím zvedá v Evropě vlny. O tom, jaký dopad bude situace mít na vstup země do EU a jak na ní reagují některé členské státy napsal Op-Ed zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Ruská invaze na Ukrajinu a účinná informační politika kyjevských úřadů otevřely Ukrajině příležitost v podobě široké podpory evropské veřejnosti pro myšlenku vstupu Ukrajiny do EU. Píše ve svém policy paperu Krzysztof Nieczypor.