zelená ekonomika

Tato brožura proto soustřeďuje fakta o současných strategiích a jejich přínosu nejen pro klimatické cíle, ale také sociální soudržnost. Zejména na příkladu rozšíření systému obchodování emisních povolenek ETS2 ilustruje možné způsoby využití výnosů, které v podobě vhodných investic mohou předcházet prohloubení chudoby a podpořit rozvoj veřejných statků. Brožura byla připravena v rámci vzdělávacího semináře pro média v létě 2025 a reflektuje proto aktuální stav politického dění.

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová se vyjádřila pro E15 ke dvěma návrhům, které mají podpořit evropskou zelenou ekonomiku.

Naše seniorní výzkumná pracovnice byla hostkou v diskuzi o zelené ekonomice pořadu Podhoubí Radia Wave. Jednalo se o podcastovou formu natáčenou živě před publikem u příležitosti oslav 17. listopadu v rámci programu Korzo Národní.