Tým Zelená Evropa Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM zahájil v roce 2023 sérii debat zaměřených na komunikaci tématu zelené transformace s českou veřejností. Cílem je rozvíjet veřejnou debatu a podpořit novináře a občanskou společnost v informované diskusi o klimatických změnách a klimatických politikách. Prague Climate Academy se v prvním roce zaměřila na udržitelnost v dopravě (dekarbonizace automobilové dopravy v souvislosti s elektromobilitou a udržitelnost dopravy v hlavním městě Praha). V roce 2024 navázala tématem adaptace města na změnu klimatu a diskusí o dopadech vln veder na města. Rok 2025 přináší perspektivu resilience, s diskusí aktuálních trendů zvyšování globální teploty a projevů extrémního počasí, včetně jeho dopadů na městskou infrastrukturu a veřejné zdraví.  

Projekt Green Broadcast byl zahájen 1. ledna 2025 a bude probíhat do 31. srpna 2025.

Do konce století průměrná teplota v Česku stoupne o dalších zhruba 2–5 stupňů a počet horkých vln má několikanásobně vzrůst. Už dnes přitom vedra každoročně v průměru připraví o život 250 Čechů a Češek. Řešení, jak udělat život v horku snesitelnějším, jsou přitom známá, stačilo by je důrazněji přebírat ze zahraničí. Situaci okomentovala analytička Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Podle evropské služby Copernicus bude červenec v Evropě opět nadprůměrně teplý. Letošek zatím celkově navazuje na rekordy globálních teplot prolomené v roce 2023 a 2024. Že se evropská města výrazně oteplují, došlo klimatologům už dávno. V posledních letech extrémní vedro začíná vnímat jako problém veřejnost a tudíž i politici, včetně těch lokálních. Jak tedy nejlépe léto ve městě přežít – a co mohou města dělat už teď? Pro What news napsala analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Katarína Svitková.

Když v hlavním městě Španělska udeří vlna veder, každá záchranná složka i veřejná instituce ví, co má dělat. Města, která se s vlnami veder potýkají každoročně, se řídí akčními plány a otevírají ochlazovací útočiště či asistují ohroženým skupinám, kam spadají například senioři. Českým městům podobné strategie zatím chybí. Nejdále v plánování je Praha. Pro iRozhlas.cz komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

S blížícím se létem 2025 se evropská města připravují na další sezónu rekordních teplot. Vlny veder představují vážnou výzvu pro městskou infrastrukturu, ekonomiku, veřejné zdraví i ekosystémy. Rizika spojená s horkem dnes tvoří více než 85 % úmrtí souvisejících s klimatem napříč Evropou. Tato studie zkoumá dopady vln veder na města a městské obyvatelstvo a představuje různé typy adaptačních strategií využívaných v Evropě i jinde ve světě. Zaměřuje se také na účinná opatření ke zmírnění účinků veder, jako jsou městské klimatické útočiště, stínění, vodní prvky a veřejná komunikace.

Města po celém světě hledají způsoby, jak se přizpůsobit stále častějším a intenzivnějším vlnám veder. Jednou z nejúčinnějších strategií je rozšiřování zelené infrastruktury, která může významně snížit teplotu a zlepšit kvalitu života obyvatel. Česká města, včetně Prahy, již podnikají první kroky k zavádění těchto opatření, přestože je stále mnoho výzev, které je třeba překonat. Pro Český rozhlas komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Vzhledem k tomu, že po rekordních červencových teplotách se tento týden očekává další vlna veder, města ve střední Evropě se zpožděním přijímají opatření - ale politika se jim stále staví do cesty. Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, která se specializuje na klimatické změny, urbanismus a udržitelnost, komentuje pro server Balkan Insight.

Česká města by se mohla inspirovat v boji s vysokými teplotami ve jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je dobře přizpůsobená extrémnímu horku. Barcelona disponuje více než dvěma stovkami klimatických útočišť v prostorách veřejně přístupných institucí, jako jsou muzea, galerie, úřady a knihovny, která poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Podle výzkumné spolupracovnice Kataríny Svitkové z Institutu EUROPEUM Česku chybí akční plány a reaguje na horko až v poslední chvíli. Připravenost na tropické dny je klíčová pro ochranu obyvatelstva, zejména seniorů a malých dětí, pro které jsou letní dny nejnáročnější.

Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Česká republika je však na horka nepřipravená. Pro ČTK komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Průměrná teplota se od šedesátých let v Česku zvýšila o 2,2 stupně Celsia. Země v důsledku klimatické změny trpí častějšími extremitami počasí: přívalovými dešti, suchem i horkem. Vlny veder jsou drtivé hlavně v tepelných ostrovech, které se tvoří ve městech. Praha chce rapidně omezit emise skleníkových plynů, přidat zeleň i vodní prvky. Bude to stačit? Jak se vedrům přizpůsobuje Barcelona přibližuje pro WHAT news Katarina Svitková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Praha čelí rostoucí závislosti na intenzivní automobilové dopravě, což vede k narůstajícím problémům s dopravním provozem, parkováním a zhoršující se kvalitou veřejného prostoru. Zvýšený počet vozidel znamená nejen tlak na bezpečnost a fluiditu dopravy, ale také ekologická rizika spojená se spalovacími motory. I přes rostoucí podporu veřejnosti pro veřejnou dopravu a regulaci automobilového provozu, nalezení kompromisu mezi individuálním pohodlím a udržitelností města zůstává výzvou.