Cílem projektu JustGreen je zapojit občany zemí V4 do debat a dalších forem veřejné angažovanosti v oblasti dekarbonizace ve třech oblastech, které úzce souvisejí s jejich každodenním životem: bydlení, doprava a trh práce. Zapojení veřejnosti spolu s výzkumem má poukázat na konkrétní překážky, s nimiž se občané a komunity setkávají při zavádění opatření šetrných ke klimatu nebo při přizpůsobování se politikám EU v oblasti dekarbonizace.

Práce na platformách ve státech V4 a na západním Balkáně rychle roste, ale zůstává nedostatečně regulovaná, což představuje rizika pro pracovníky i sociální systémy. Závěrečná zpráva, jejíž autorkou je Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, financovaná nadací Stiftung Mercator, vyzývá k regionálně specifickým reformám s cílem posílit legislativní rámec, kontrolní mechanismy, ochranu pracovníků a sběr dat. Současně zdůrazňuje potřebu širší spolupráce na národní i evropské úrovni.

Projekt Platform Revolution se soustředí na rychlý rozvoj práce v platformách na západním Balkáně a v EU. Tento nový fenomén zaznamenal od pandemie rychlý růst, zejména díky digitálním platformám, jako je „Upwork“.

Tyto evaluační dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, se zabývají výzvami a příležitostmi, které před evropskými státy stojí při implementaci nové směrnice EU o platformové práci, zejména s ohledem na otázky klasifikace pracovníků a presumpce zaměstnání.

V rychle se měnícím geopolitickém prostředí čelí Evropská unie novým výzvám v oblasti technologické politiky, zejména v souvislosti s druhou administrativou Donalda Trumpa. Policy brief přináší deset cílených doporučení, jak vybudovat realistickou a účinnou evropskou technologickou strategii. Policy brief zdůrazňuje nutnost snížit technologickou závislost Evropy, zaměřit se na klíčové oblasti, podporovat adopci technologií pro zvýšení produktivity a zajistit otevřené a konkurenční digitální trhy.

Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes v rámci projektu Platform Revolution poskytuje hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Česku. Zkoumá rychlý růst digitálních pracovních platforem od příchodu Uberu v roce 2014 a mapuje typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách po celé zemi. Na základě aktuálních údajů z průzkumů a rozhovorů studie poukazuje jak na příležitosti, tak na výzvy, které platforemní práce přináší – včetně flexibility, doplňkového příjmu, ale také rizik spojených s prekérním zaměstnáním a regulatorními mezerami. Studie se rovněž zabývá současným právním a politickým rámcem v Česku, dopady iniciativ na úrovni EU, jako je směrnice o platforemní práci, a probíhajícími debatami o klasifikaci pracovníků, daňové povinnosti a sociální ochraně. Zařazením Česka do širšího evropského kontextu poskytuje paper podložené poznatky a doporučení pro tvůrce politik, kteří usilují o spravedlivější a bezpečnější podmínky pro pracovníky na platformách.

Po vypuknutí pandemie je práce na dálku na vzestupu. V roce 2023 pracoval v EU téměř každý čtvrtý zaměstnanec alespoň částečně z domova a téměř 75 % chce v práci na dálku pokračovat alespoň několikrát měsíčně. Zatímco práce na dálku v rámci členských států se stala relativně snadnou, přeshraniční práce na dálku je stále spojena s administrativními překážkami, náklady a nejistotou - zejména pro malé a střední podniky. Ve své nejnovější práci se výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes zabývá tím, proč je práce na dálku stále obtížná, proč regulace práce na dálku zatím není prioritou a jak by bylo možné přizpůsobit daňové, sociální a pracovní právo éře digitální práce.

Zvýšení evropské produktivity a konkurenceschopnosti závisí na vývoji a využívání technologií, zejména umělé inteligence. Evropa má šanci zaujmout vedoucí pozici v oblasti AI pokud EU a její členské státy zajistí přístup k programování, datům a financím a zlepší základní a pokročilé digitální dovednosti občanů. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes, spolu s dalšími, píše v nejnovějším článku.

Rychlé rozšíření práce z domova, které podpořila digitalizace, narušilo systém založený na fyzické přítomnosti na pracovišti v zemích EU. Zejména od pandemie se práce na dálku stala stále běžnější. Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se tomuto tématu věnovala ve svém policy paperu, v němž zdůraznila výzvy ale i příležitosti, které práce na dálku představuje pro přeshraniční koordinaci.

Volby do europarlamentu se konají za méně než měsíc. Jedním z témat, které ovlivní nejen je, ale i následujících pět let, je digitalizace a další rozvoj technologií. Podle odborníků bude výzvou uhlídat volby před dezinformacemi a zkrotit technologie tak, aby z nich měli užitek hlavně občané. Co musí Evropa dělat, aby v technologiích nezaostala za zbytkem světa? Co a jak je potřeba regulovat? Pro TN.cz komentovala Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Letos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.

Svět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.