Zajištění toho, aby pracovníci v Unii pobírali odpovídající minimální mzdu, je zásadní pro zajištění přiměřených pracovních a životních podmínek, jakož i pro budování spravedlivé a odolné společnosti, jak je stanoveno v zásadě 6 Evropského pilíře sociálních práv. Píše ve svém blogu Leonor Tavarez.

Spojené království konečně našlo společnou řeč s EU ohledně ustanovení Severoirského protokolu. Současný britský premiér si může připsat zásluhy za to, co před ním nedokázali tři premiéři. Stojí tedy britská zahraniční politika na rameni osobních konexí jednoho muže? Odpověď napsal naše Kateřina Horáková ve svém blogu.

Ruská invaze na Ukrajinu a účinná informační politika kyjevských úřadů otevřely Ukrajině příležitost v podobě široké podpory evropské veřejnosti pro myšlenku vstupu Ukrajiny do EU. Píše ve svém policy paperu Krzysztof Nieczypor.

Visegrádské země čelí obrovskému ruskému dezinformačnímu tlaku, jehož cílem je zlomit lidovou podporu pomoci Ukrajině. Pokud by Ukrajina ztratila podporu Západu, s největší pravděpodobností by prohrála válku, a proto je cílem ruských dezinformací tuto podporu ukončit. Píše Dorka Takácsy ve svém policy paperu.

V rámci debatního cyklu Café Evropa proběhla debata na téma Evropská památka obětem šoa a boj proti antisemitismu. Jaká je cesta k české národní strategii pro boj proti antisemitismu a je evropská kultura památky šoa možná? Shrnutí výstupů jednotlivých hostů si můžete přečíst v reportu, který napsala naše stážistka Barbora Jehličková.

Ve svém policy paperu se Benedetta Milani zabývá obchodní dohodou mezi EU a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur. Obchod mezi EU a Mercosurem bude ale muset na své schválení ještě nějakou dobu počkat, a to proto, že dohoda musí být schválena národními parlamenty 27 členských států EU a 4 partnerskými zeměmi Mercosur (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay).

V rámci debatního cyklu Café Evropa, probíhala jedna z diskuzí právě o vztahu a přístupu mezi Evropskou unií a Čínou. Mezi pozvanými byli Magdaléna Slezáková, Ondřej Wagner, David Gardáš a Zdeněk Beránek. Shrnutí výstupů jednotlivých hostů si můžete přečíst v reportu, který napsala naše stážistka Eliška Prostřední.

Lucia Rybnikárová ve svém policy paperu píše o efektivní zahraniční a bezpečnostní politice EU, strategické vizi EU vůči světu a o politické vůli a angažovanosti členských států.

Tomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.

Orsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.

Miroslava Pisklová píše o diskusi o možném rozšíření systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) na více zbývajících oblastí politiky v Radě EU, v nichž se dosud nepoužívá, konkrétně na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP), která v poslední době nabírá na síle. Cílem této publikace je analyzovat výhody a nevýhody zavedení QMV v SZBP EU se zaměřením na možný dopad na menší členské státy.

Ivana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.