V době zhoršujících se klimatických změn, geopolitického napětí a rostoucí závislosti na dovážených fosilních palivech se Česká republika nachází na rozcestí své energetické transformace. Zavedení ETS2 proto nabízí příležitost s dvojím dopadem: na jedné straně může sloužit jako další impuls ke snížení závislosti na zahraniční ropě a plynu a posílení národní odolnosti a autonomie; na druhé straně však hrozí, že se stane jablkem sváru a vyvolá politické rozdělení a sociální odpor, zejména mezi domácnostmi a malými podniky ve venkovských oblastech, které jsou citlivé na rostoucí náklady.

Rostoucí popularita čínských propojených vozidel v Evropě zesílila obavy týkající se kybernetických bezpečnostních rizik, včetně jejich potenciálního využití ke sledování, špionáži a kybernetickým útokům. Tyto debaty často odkazují na regulační reakce a hodnocení rizik vypracovaná v jiných zemích, zejména ve Spojených státech. Čína však sama vyvinula jeden z nejrozsáhlejších regulačních a technických standardizačních rámců pro propojená vozidla na světě, píše Paulina Uznańska.

Jak geopolitické změny proměňují perspektivy rozšiřování Evropské unie na západním Balkáně? Tento podkladový dokument shrnuje odbornou debatu věnovanou vývoji politiky rozšíření EU v regionu západního Balkánu v podmínkách měnícího se bezpečnostního prostředí a rostoucího vlivu externích aktérů. Diskuze ukazuje, že po ruské invazi na Ukrajinu se rozšíření stalo nejen technickým procesem založeným na plnění podmínek, ale také strategickým nástrojem evropské bezpečnosti. Účastníci upozorňují na nerovnoměrný pokrok zemí západního Balkánu, přetrvávající problémy v oblasti právního státu a demokratických reforem i rostoucí vliv externích aktérů, zejména Ruska a Číny. Publikace zároveň zdůrazňuje potřebu zachovat princip merit-based conditionality, posilovat postupnou integraci prostřednictvím konkrétních benefitů pro občany a zlepšit strategickou komunikaci EU směrem k místním společnostem. Klíčovým závěrem je, že důvěryhodnost a úspěch rozšiřování budou záviset na schopnosti EU kombinovat geopolitickou naléhavost s dlouhodobou podporou demokratické transformace regionu.

ETS2 se blíží - jsme připraveni na ochranu zranitelných skupin a zajištění stability cen? Tento podkladový dokument mapuje aktuální stav vyjednávání o změnách v systému emisních povolenek ETS2, které navrhla Evropská komise. Text vychází z diskuse expertního kulatého stolu, který se konal 16. ledna 2026. Diskuse se zúčastnili zástupci Evropského parlamentu a Komise, experti z českých ministerstev, zástupci zaměstnavatelských svazů, firem a regionálních organizací, odborníci z neziskového sektoru, výzkumných ústavů a akademické sféry. Hlavním záměrem tohoto materiálu je vnést do debaty o budoucí podobě ETS2 potřebnou odbornou hloubku a pomoci veřejnosti i klíčovým hráčům lépe se zorientovat v tomto složitém tématu, které zásadně ovlivní fungování nejen rozpočty domácností, ale také klíčových odvětví. Autory textu jsou naše výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová, analytička Kateřina Kolouch Grabovská (Fakta o klimatu) a výzkumník Tomáš Protivínský (IDEA při CERGE-EI).

Vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech výrazně posílila svou politickou, institucionální a finanční podporu budování obranných kapacit v rámci Unie, text se zaměřuje na to, jakým způsobem se země V4 opírají o nástroje „evropeizace“ obrany – zejména prostřednictvím evropských fondů a rámců pro rozvoj obranného průmyslu. Tento aspekt nabývá zvláštního významu na začátku roku 2025, kdy Evropská komise vyhodnotí národní programy v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), předložené ke společnému úvěrovému financování, a rozhodne o přidělení prostředků na společnou výrobu, výzkum a vývoj v rámci evropského a partnerského obranného průmyslu, píše ve svém policy paperu Tamás Csiki Varga.

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Even though the vote on Israel’s participation in Eurovision 2026 has already taken place — and some countries are now stepping back from the contest — the core dilemma remains unchanged. This piece breaks down how Eurovision found itself at the center of global politics — and why the debate over Israel is only one chapter in a longer struggle over neutrality, reputation, and the future of the contest. Perfect for anyone trying to make sense of what’s unfolding now.

The analysis assesses the evolution of transatlantic relations in 2025 in the context of Donald Trump’s return to office and changes in the U.S. approach to security guarantees. It examines the implications of these shifts for European security, collective defence, strategic autonomy, and the resilience of democratic institutions. The text also addresses issues of geopolitical stability in the Arctic and the MENA region, as well as climate and energy policy, trade relations, and technological competitiveness. Drawing on discussions from the Transatlantic Policy Forum, it formulates key recommendations for strengthening transatlantic cooperation in the areas of security, the economy, and strategic coordination.

Víceletý finanční rámec (MFF) – výzvy a příležitosti“ (Multiannual Financial Framework – MFF: Challenges and Opportunities), společně uspořádaný dne 17. listopadu 2025 bruselskou kanceláří institutu EUROPEUM, Mezinárodním visegrádským fondem a Stálým zastoupením Slovenska při EU, byl zahájen reflexí 17. listopadu – symbolického data pro střední Evropu, spojeného s úsilím o svobodu, demokracii a systémovou transformaci. Konference spojila tvůrce politik a odborníky, aby diskutovali o klíčových strategických prioritách nadcházejícího víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Akce nabídla důkladnou analýzu témat, jako jsou konkurenceschopnost, kohezní politika, inovace a financování vědy, a zároveň zdůraznila význam rozpočtu EU při podpoře obnovy a integrace Ukrajiny.

V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.