Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

On December 9th, the Brussels Office of the EUROPEUM Institute, representing the Visegrad Platform, in collaboration with MEP Miriam Lexmann and her office, organised a roundtable discussion titled ‘From Partner to Rival: How Should Europe Respond to China’s Growing Influence?’. The event aimed to explore how shifts in EU–China relations, driven by deepening strategic rivalry, economic pressures, and geopolitical uncertainty, are reshaping the EU’s strategic direction.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Even though the vote on Israel’s participation in Eurovision 2026 has already taken place — and some countries are now stepping back from the contest — the core dilemma remains unchanged. This piece breaks down how Eurovision found itself at the center of global politics — and why the debate over Israel is only one chapter in a longer struggle over neutrality, reputation, and the future of the contest. Perfect for anyone trying to make sense of what’s unfolding now.

Víceletý finanční rámec (MFF) – výzvy a příležitosti“ (Multiannual Financial Framework – MFF: Challenges and Opportunities), společně uspořádaný dne 17. listopadu 2025 bruselskou kanceláří institutu EUROPEUM, Mezinárodním visegrádským fondem a Stálým zastoupením Slovenska při EU, byl zahájen reflexí 17. listopadu – symbolického data pro střední Evropu, spojeného s úsilím o svobodu, demokracii a systémovou transformaci. Konference spojila tvůrce politik a odborníky, aby diskutovali o klíčových strategických prioritách nadcházejícího víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Akce nabídla důkladnou analýzu témat, jako jsou konkurenceschopnost, kohezní politika, inovace a financování vědy, a zároveň zdůraznila význam rozpočtu EU při podpoře obnovy a integrace Ukrajiny.

V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.

Transatlantické vztahy se ocitají v přelomovém okamžiku. Vzhledem k tomu, že Spojené státy se stahují do sebe, globální rivalita se zostřuje a důvěra napříč Atlantikem je pod tlakem, Evropa čelí rostoucímu tlaku, aby přehodnotila svůj přístup k bezpečnosti, energetice a technologiím. Tento policy paper zkoumá, kde transatlantická spolupráce nadále vzkvétá, kde slábne a jak může Evropa proměnit strategické ambice v konkrétní kroky – dříve, než příští krize otestuje odolnost aliance. Dokument je poučným čtením pro všechny, kteří se zabývají globální politikou a transatlantickými záležitostmi.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament zásadní krok, když přijal nařízení 2024/3015 zakazující výrobky z nucené práce na trhu EU. Tento zákaz, který vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec a jeho prosazování bude v rámci Unie v rukou národních orgánů, zatímco případy mimo EU bude řešit Evropská komise. Přestože má opatření celosvětový dosah, naráží na řadu problémů spojených především se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a uznány Mezinárodní organizací práce i Organizací spojených národů. Současně jde o klíčového dodavatele solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo internační zařízení, což činí její identifikaci mimořádně obtížnou. I proto, jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, bude prosazování tohoto nařízení představovat jednu z největších výzev pro obchodní politiku EU.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 22. října 2025 v Praze kulatý stůl o budoucnosti českého automobilového průmyslu. Setkání zástupců sektoru, státní správy a výzkumu potvrdilo, že navzdory evropským výzvám si český automobilový průmysl udržuje dobrou kondici s rekordní výrobou 1,45 milionu vozů v roce 2024.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament významný krok, když přijal nařízení 2024/3015, které zakazuje uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU. Tento zákaz, jenž vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec. Vymáhání nařízení bude probíhat prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států a Evropské komise v případech mimo území EU. Ačkoli má opatření globální rozsah, čelí celé řadě výzev – zejména v souvislosti se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a potvrzeny jak Mezinárodní organizací práce (ILO), tak Organizací spojených národů (OSN). Zároveň je Sin-ťiang klíčovým dodavatelem solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo detenční zařízení, což její odhalení výrazně ztěžuje. Jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, prosazování tohoto nařízení bude představovat jeden z nejsložitějších úkolů obchodní politiky EU.