Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.

Válka mezi Izraelem a Hizballáhem byla po fázi plné konfrontace zastavena příměřím uzavřeným na konci roku 2024. Situace však zdaleka není stabilní a její dopady jsou dlouhodobé. Překvapení způsobené útokem ze 7. října sdílí i Evropská unie. Nová iterace krize na Blízkém východě představovala pro evropské společenství další velkou politickou výzvu, která se překrývala s výzvami souvisejícími s rusko-ukrajinskou válkou, migrační krizí a dalšími naléhavými otázkami vyžadujícími zapojení Unie. Politika EU vůči Izraeli a Palestině se ocitla pod drobnohledem a situace opět poukázala na rozsáhlou míru rozporů mezi státy EU, což ovlivnilo sílu a vnímání jejích kroků. Píše Michal Wojnarowicz, analytik Izraele a Palestiny v programu pro Blízký východ a Afriku Polského institutu mezinárodních vztahů, ve svém politickém dokumentu.

Na konferenci „Resilient Europe“, která se konala v Praze v říjnu 2024, se sešli přední odborníci z celé Evropy, aby se podělili o své zkušenosti a osvědčené postupy, kterým čelí při potírání hrozeb jako jsou dezinformace ze strany Ruska, taktiky hybridní války, které usilují o destabilizaci demokratických institucí a podkopávají důvěru veřejnosti. Tento strategický dokument shrnuje hlavní poznatky z konference do tří základních kategorií: hybridní hrozby, manipulace s informacemi v digitálním prostoru a strategická komunikace. Tyto kategorie zahrnují širokou škálu opatření přijatých evropskými státy a institucemi k zajištění demokratické odolnosti a tento dokument dále identifikuje nejnaléhavější výzvy a příležitosti pro budoucí úsilí. Shrnuli Jonáš Syrovátka z Institutu EUROPEUM, Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost a Nikoleta Nemečkayová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 získalo rozšíření Evropské unie novou dynamiku a toto téma se dostalo do popředí politických diskusí. Zdůrazňuje potřebu posílit geopolitické postavení a bezpečnost EU prostřednictvím rozšíření. Přetrvávají však značné výzvy, zejména pokud jde o účinnost a důvěryhodnost současného přístupového procesu. Ve svém blogu píše stážistka Institutu EUROPEUM Šárka Soukupová.

Faerské ostrovy, které se nacházejí v severním Atlantiku, se odedávna spoléhají na rybolov, který je základem jejich hospodářství a utváří jejich hospodářskou a sociální identitu. Pokles zaměstnanosti v tomto odvětví v posledních desetiletích spolu s globálními problémy nadměrného rybolovu však ukazuje na křehkost této závislosti. Píše stážistka Bára Auerová na svém blogu.

V4 jako kolektiv představuje obzvláště zajímavou případovou studii minilateralismu v rámci EU vzhledem k četným opakováním a případům využití tohoto místa různými českými, maďarskými, polskými a slovenskými národními vládami. Tyto čtyři středoevropské státy jsou již dlouho ohrožovány velmocí na východě - Ruskem - a velmocí na západě - Německem. Při řízení procesu zbavování se stínu komunistické éry se V4 nejprve projevila přirozenou spřízněností těchto států s cílem dosáhnout vstupu do EU, rozvíjet tržní hospodářství a vytvořit instituce západního typu. Píše Henry Barrett ve svém Policy Paperu.

V souvislosti s probíhající debatou o rozšíření EU je na stole otázka revize Smlouvy, která by zajistila akceschopnost EU v budoucnu. Zatímco některé členské státy se domnívají, že současný stav Smluv je pro Unii s více než 35 členy vhodný, jiné volají po revizi Smlouvy o EU před rozšířením. V roce 2022 Evropský parlament posunul diskusi o krok dále a přijal usnesení, v němž navrhuje dalekosáhlé revize Smluv. Píše ve svém blogu stážista bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Marek Jankovský.

Problém jednorázových elektronických cigaret, známých také jako vapky nebo vapes - tomu se věnuje blog od Zuzany Augustové. Autorka v něm popisuje negativní dopady na zdraví, přičemž upozorňuje na snadno návykový charakter, zejména u mladých lidí. Věnuje se také environmentálnímu dopadu těchto výrobků, jelikož jsou složeny z materiálů, které nelze snadno recyklovat, a jejich vyhození do odpadu může způsobit požáry a úniky škodlivých látek. Na příkladu Spojeného království pak ukazuje, jak se vláda pokouší tento problém řešit legislativně, včetně plánovaného zákazu jejich prodeje.

Namibie má největší genderovou propast v Africe. Tento blog analyzuje rozvojovou politiku Evropské unie zaměřující se na genderovou dimenzi. Kritici tvrdí, že zaměření Evropské unie na genderovou rovnost v rozvojové politice je povrchní, blog zkoumá i to, zda tato kritika platí i nadále. Simona Krammerová ve svém blogu zároveň upozorňuje na klíčové problémy, kterým čelí ženy v Namibii.