Je to právě rok, kdy se Evropský parlament v současném složení oficiálně ujal funkce po loňských eurovolbách. Institut pro evropskou politiku proto na základě ankety mezi experty, diplomaty a zástupci byznysu uspořádal druhý ročník žebříčku vlivu českých europoslanců/-kyň, a to s cílem zhodnotit, jak se po prvním roce nového mandátu českým zástupcům/-kyním daří.

Ve stále více nehostinném politickém prostředí záleží při přípravě veřejné diskuse na každé ingredienci. Inspirujte se u světoznámých šéfkuchařů Donalda Trumpa, Alice Weidelové a Marine Le Penové a snadno se naučte kulinářskému umění. Recept vám přinesly stážistky našeho pracovního programu Eva Mullholand, Jessica Jahn a Rime Ourhim.

Jan Dusík působí v Evropské komisi jako zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství pro oblast klimatu (DG CLIMA). Ve své roli se zaměřuje na propojení environmentálních politik se zdravím obyvatel a ochranou mořských ekosystémů. V minulosti působil jako ministr životního prostředí ČR a jako regionální ředitel Programu OSN pro životní prostředí. S Janem Dusíkem jsme hovořili v rámci bezpečnostní konference GLOBSEC, kde jsme diskutovali o propojení klimatické bezpečnosti a evropské zelené transformace.

Rikard Jozwiak je zkušený novinář a dlouholetý pozorovatel EU, který v současnosti působí jako editor pro Evropu ve zpravodajském médiu Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL) v Praze. Díky dvěma dekádám reportérské praxe v oblasti Evropské unie a NATO je uznávaný pro svou bystrou analýzu a věcné komentáře k mezinárodnímu dění. Než nastoupil do své současné role, působil Rikard jako bruselský zpravodaj RFE/RL, odkud informoval o mnoha summitech EU a NATO, evropských volbách i klíčových rozhodnutích mezinárodních soudů. Reportáže ho zavedly do většiny evropských metropolí i do Střední Asie, což mu poskytlo jedinečný přehled o proměnlivé roli Evropy na světové scéně. Díky novinářské intuici a geopolitickému nadhledu patří Rikard stále k nejrespektovanějším hlasům, kteří přibližují bruselskou politiku globálnímu publiku.

Marcin Przychodniak v policy briefu analyzuje současný přístup Evropské unie k Číně v kontextu měnících se transatlantických vztahů a rostoucího napětí mezi USA, EU a Čínou. Studie zároveň upozorňuje na klíčové výzvy – od narůstající závislosti na čínských surovinách přes otázky investic až po nutnost posílení obranných nástrojů EU proti ekonomickému nátlaku. Práce nabízí doporučení, jak efektivněji chránit evropské zájmy a bezpečnost v době rostoucího geopolitického napětí.

Evropský automobilový průmysl čelí zásadní změně. V souvislosti s aktualizací evropské legislativy o cirkulárním hospodaření s vozidly apelují neziskové organizace, analytická centra a zástupci recyklačního odvětví na Evropský parlament a Radu, aby stanovili ambicióznější cíle pro využití recyklované oceli při výrobě aut. Signatáři společného prohlášení požadují důraznější kroky k tomu, aby se recyklovaná ocel stala běžnou součástí automobilové výroby.

Dne 29. dubna uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, expertní kulatý stůl s názvem „Německo v procesu vícerozměrné proměny: dopady na střední Evropu.“ Akce se konala v prostorách The Library Ambiorix na adrese Square Ambiorix 10 a probíhala podle pravidla Chatham House za účasti 14 odborníků. Cílem diskuse bylo analyzovat probíhající transformaci Německa v kontextu překrývajících se ekonomických, geopolitických a strukturálních výzev a jejich dopad na širší evropskou politiku.

Tyto podkladové dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, poskytují hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Severní Makedonii, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Maďarsku, Albánii a na Slovensku. Zkoumají rychlý růst digitálních pracovních platforem a mapují typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách v jednotlivých zemích.

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.