Výzkumná asistentka Institutu EUROPEUM Lasya Gudur se ve svém blogu zabývá dvěma klíčovými otázkami spravedlnosti, které vyvstávají v souvislosti s využíváním umělé inteligence v azylových řízeních v EU – rozporem mezi uvažováním umělé inteligence a individuálním posouzením, které vyžadují rozhodnutí o udělení azylu, a nedostatkem transparentnosti a vysvětlitelnosti v automatizovaných systémech na podporu rozhodování. Dále se zamýšlí nad tím, zda je zákon EU o umělé inteligenci ve své současné podobě schopen tyto výzvy řešit.

Tento dokument představuje osvědčené postupy z celé EU v oblasti dekarbonizace průmyslu a zahrnuje projekty od primární těžby až po recyklaci konstrukčních kovů a kritických surovin. Tři z pěti představených případů byly Evropskou komisí označeny za „strategické projekty“ v rámci směrnice EU o kritických surovinách.

Dne 9. června 2026 uspořádal EUROPEUM Institute for European Policy ve spolupráci s platformou Think Visegrad v Bruselu kulatý stůl zaměřený na evropskou bezpečnost a obranu. Diskuse se soustředila na proměňující se bezpečnostní prostředí v Evropě, které je ovlivněno pokračující ruskou agresí vůči Ukrajině, nejistotou ohledně budoucí angažovanosti Spojených států v Evropě a širšími dopady nestability na Blízkém východě.

Rozdělení mezi městem a venkovem patří mezi nejčastěji diskutovaná témata ve společenském a politickém diskurzu napříč Evropou. Tato debata se zpravidla zesiluje po zveřejnění volebních výsledků, jelikož volební mapy se staly běžným způsobem vizualizace politických preferencí v jednotlivých zemích. Takové mapy často zobrazují výrazné rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi nebo mezi jednotlivými regiony. Ačkoli tyto rozdíly skutečně existují, představa, že místo původu či bydliště je hlavním určujícím faktorem politických názorů jednotlivce, se postupně stala polarizujícím narativem. Píše Tereza Vachmanská, stážistka bruselské kanceláře.

Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí patří mezi nejzávažnější výzvy, kterým dnešní společnosti čelí. Navzdory rostoucímu vědeckému konsenzu a sílícím snahám o prosazování politik zaměřených na ochranu klimatu a přírody zůstává veřejná podpora těchto opatření rozdělená. Píše Tereza Vachmanská, stážistka bruselské kanceláře.

Jak efektivně propojit rodičovství, kariéru a genderovou rovnost? Odborná diskuse organizovaná a moderovaná Anetou Martinek a Lindou Tejchman pod záštitou Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci se Stálým zastoupením České republiky při Evropské unii otevřela širší debatu o postavení žen na trhu práce, systémových bariérách a budoucnosti sociálních politik v České republice i v Evropě.

Dne 23. března 2026 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s platformou Think Visegrad kulatý stůl zaměřený na budoucnost konkurenceschopnosti Evropské unie v čím dál náročnějším geopolitickém a ekonomickém prostředí.

Jak současné geopolitické změny ovlivňují budoucnost rozšiřování Evropské unie? Odborná debata “Western Balkans First? Enlargement with Ukraine and Moldova in Focus”, organizovaná Institutem EUROPEUM a Think Visegrad Platform, se zaměřila na budoucnost rozšíření EU v kontextu války na Ukrajině a proměňujícího se bezpečnostního prostředí v Evropě.

V době zhoršujících se klimatických změn, geopolitického napětí a rostoucí závislosti na dovážených fosilních palivech se Česká republika nachází na rozcestí své energetické transformace. Zavedení ETS2 proto nabízí příležitost s dvojím dopadem: na jedné straně může sloužit jako další impuls ke snížení závislosti na zahraniční ropě a plynu a posílení národní odolnosti a autonomie; na druhé straně však hrozí, že se stane jablkem sváru a vyvolá politické rozdělení a sociální odpor, zejména mezi domácnostmi a malými podniky ve venkovských oblastech, které jsou citlivé na rostoucí náklady.

Rostoucí popularita čínských propojených vozidel v Evropě zesílila obavy týkající se kybernetických bezpečnostních rizik, včetně jejich potenciálního využití ke sledování, špionáži a kybernetickým útokům. Tyto debaty často odkazují na regulační reakce a hodnocení rizik vypracovaná v jiných zemích, zejména ve Spojených státech. Čína však sama vyvinula jeden z nejrozsáhlejších regulačních a technických standardizačních rámců pro propojená vozidla na světě, píše Paulina Uznańska.

Jak geopolitické změny proměňují perspektivy rozšiřování Evropské unie na západním Balkáně? Tento podkladový dokument shrnuje odbornou debatu věnovanou vývoji politiky rozšíření EU v regionu západního Balkánu v podmínkách měnícího se bezpečnostního prostředí a rostoucího vlivu externích aktérů. Diskuze ukazuje, že po ruské invazi na Ukrajinu se rozšíření stalo nejen technickým procesem založeným na plnění podmínek, ale také strategickým nástrojem evropské bezpečnosti. Účastníci upozorňují na nerovnoměrný pokrok zemí západního Balkánu, přetrvávající problémy v oblasti právního státu a demokratických reforem i rostoucí vliv externích aktérů, zejména Ruska a Číny. Publikace zároveň zdůrazňuje potřebu zachovat princip merit-based conditionality, posilovat postupnou integraci prostřednictvím konkrétních benefitů pro občany a zlepšit strategickou komunikaci EU směrem k místním společnostem. Klíčovým závěrem je, že důvěryhodnost a úspěch rozšiřování budou záviset na schopnosti EU kombinovat geopolitickou naléhavost s dlouhodobou podporou demokratické transformace regionu.

ETS2 se blíží - jsme připraveni na ochranu zranitelných skupin a zajištění stability cen? Tento podkladový dokument mapuje aktuální stav vyjednávání o změnách v systému emisních povolenek ETS2, které navrhla Evropská komise. Text vychází z diskuse expertního kulatého stolu, který se konal 16. ledna 2026. Diskuse se zúčastnili zástupci Evropského parlamentu a Komise, experti z českých ministerstev, zástupci zaměstnavatelských svazů, firem a regionálních organizací, odborníci z neziskového sektoru, výzkumných ústavů a akademické sféry. Hlavním záměrem tohoto materiálu je vnést do debaty o budoucí podobě ETS2 potřebnou odbornou hloubku a pomoci veřejnosti i klíčovým hráčům lépe se zorientovat v tomto složitém tématu, které zásadně ovlivní fungování nejen rozpočty domácností, ale také klíčových odvětví. Autory textu jsou naše výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová, analytička Kateřina Kolouch Grabovská (Fakta o klimatu) a výzkumník Tomáš Protivínský (IDEA při CERGE-EI).