V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.

Transatlantické vztahy se ocitají v přelomovém okamžiku. Vzhledem k tomu, že Spojené státy se stahují do sebe, globální rivalita se zostřuje a důvěra napříč Atlantikem je pod tlakem, Evropa čelí rostoucímu tlaku, aby přehodnotila svůj přístup k bezpečnosti, energetice a technologiím. Tento policy paper zkoumá, kde transatlantická spolupráce nadále vzkvétá, kde slábne a jak může Evropa proměnit strategické ambice v konkrétní kroky – dříve, než příští krize otestuje odolnost aliance. Dokument je poučným čtením pro všechny, kteří se zabývají globální politikou a transatlantickými záležitostmi.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament zásadní krok, když přijal nařízení 2024/3015 zakazující výrobky z nucené práce na trhu EU. Tento zákaz, který vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec a jeho prosazování bude v rámci Unie v rukou národních orgánů, zatímco případy mimo EU bude řešit Evropská komise. Přestože má opatření celosvětový dosah, naráží na řadu problémů spojených především se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a uznány Mezinárodní organizací práce i Organizací spojených národů. Současně jde o klíčového dodavatele solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo internační zařízení, což činí její identifikaci mimořádně obtížnou. I proto, jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, bude prosazování tohoto nařízení představovat jednu z největších výzev pro obchodní politiku EU.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 22. října 2025 v Praze kulatý stůl o budoucnosti českého automobilového průmyslu. Setkání zástupců sektoru, státní správy a výzkumu potvrdilo, že navzdory evropským výzvám si český automobilový průmysl udržuje dobrou kondici s rekordní výrobou 1,45 milionu vozů v roce 2024.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament významný krok, když přijal nařízení 2024/3015, které zakazuje uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU. Tento zákaz, jenž vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec. Vymáhání nařízení bude probíhat prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států a Evropské komise v případech mimo území EU. Ačkoli má opatření globální rozsah, čelí celé řadě výzev – zejména v souvislosti se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a potvrzeny jak Mezinárodní organizací práce (ILO), tak Organizací spojených národů (OSN). Zároveň je Sin-ťiang klíčovým dodavatelem solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo detenční zařízení, což její odhalení výrazně ztěžuje. Jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, prosazování tohoto nařízení bude představovat jeden z nejsložitějších úkolů obchodní politiky EU.

Dne 19. června uspořádala bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, veřejnou akci s názvem „Budoucnost transatlantických vztahů: mezi jednotou a nejistotou.“ Akce se konala v prostorách The Library Europe, Avenue de Broqueville 40, za účasti 16 odborníků, výzkumníků a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo kriticky zhodnotit současný stav a budoucí vývoj transatlantických vztahů v kontextu měnící se geopolitické situace, se zvláštním důrazem na obchodní napětí, proměňující se roli NATO, ideologické rozdíly mezi EU a USA a vnější bezpečnostní výzvy.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament zásadní krok, když přijal nařízení 2024/3015 zakazující výrobky z nucené práce na trhu EU. Tento zákaz, který vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec a jeho prosazování bude v rámci Unie v rukou národních orgánů, zatímco případy mimo EU bude řešit Evropská komise. Přestože má opatření celosvětový dosah, naráží na řadu problémů spojených především se Xinjiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a uznány Mezinárodní organizací práce i Organizací spojených národů. Současně jde o klíčového dodavatele solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo internační zařízení, což činí její identifikaci mimořádně obtížnou. I proto, jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, bude prosazování tohoto nařízení představovat jednu z největších výzev pro obchodní politiku EU.

Moldavsko stojí před parlamentní volbami v září 2025 na zásadní křižovatce. Výsledek určí, zda se země přiblíží Evropské unii, nebo podlehne proruským a euroskeptickým silám. Politický boj se však neodehrává pouze v oficiální sféře, ale také v prostoru digitálních médií. Jak online platformy ovlivňují veřejnou debatu? Jaký dopad mohou mít zahraniční informační kampaně na politickou budoucnost Moldavska? Přečtěte si v článku od Anyi Brown, výzkumné stážistky Institutu EUROPEUM!

Je to právě rok, kdy se Evropský parlament v současném složení oficiálně ujal funkce po loňských eurovolbách. Institut pro evropskou politiku proto na základě ankety mezi experty, diplomaty a zástupci byznysu uspořádal druhý ročník žebříčku vlivu českých europoslanců/-kyň, a to s cílem zhodnotit, jak se po prvním roce nového mandátu českým zástupcům/-kyním daří.

Příležitost zeptat se europoslance Jana Farského na zhodnocení evropských krizových nástrojů jsme měli po debatě k poslednímu plenárnímu zasedání nazvané „Požáry, povodně a extrémní počasí – jak EU pomáhá?“. Evropská unie uvolnila přes 114 milionů eur z Fondu solidarity na pomoc Česku po loňských záplavách. Podle europoslance Jana Farského je to důkaz, že evropské nástroje, včetně mechanizmu rescEU, fungují — a to nejen na papíře, ale i v terénu. V rozhovoru pro Institut EUROPEUM mluví o nutnosti prevence, roli obcí i o tom, proč klimatická a krizová politika musí jít ruku v ruce.

Ve stále více nehostinném politickém prostředí záleží při přípravě veřejné diskuse na každé ingredienci. Inspirujte se u světoznámých šéfkuchařů Donalda Trumpa, Alice Weidelové a Marine Le Penové a snadno se naučte kulinářskému umění. Recept vám přinesly stážistky našeho pracovního programu Eva Mullholand, Jessica Jahn a Rime Ourhim.