Institut pro evropskou politiku EUROPEUM se prostřednictvím COST EDGE zapojuje do sítě Evropské spolupráce ve vědě a technologii (COST) a patří mezi její sekundární navrhovatele. Síť v současné době sdružuje výzkumné pracovníky z 24 evropských zemí a spolupracuje také s partnery v Kanadě, Spojených státech a Hongkongu. EUROPEUM v rámci projektu zastupují výzkumní pracovníci Rebeka Hengalová, Carlos Gómez del Tronco a Kristína Chlebáková.

Cílem projektu Česko v roce 2050 je podpora zvýšení odolnosti společnosti proti vnějším i vnitřním hrozbám, posílení zájmu občanů o věci veřejné a jejich zapojení do participativních procesů.

Digitální transformace trhu práce představuje pro stávající systémy právní ochrany značné výzvy. Vznikají nové formy (samostatné) výdělečné činnosti, které nespadají do působnosti stávajících pracovněprávních a sociálních práv; způsob fungování algoritmů často není transparentní a vysoce digitalizovaná práce často vede k izolaci pracovníků.

Iniciativa BuildFair vrací do diskuse téma spravedlnosti tím, že se zaměřuje na digitalizaci a migraci, dvě priority Strategické agendy EU na období 2024–2029. Digitální transformace mění způsob, jakým občané komunikují s vládami, institucemi a mezi sebou navzájem, avšak ne všichni mají stejný přístup k digitálním službám. Migrace je oblastí, v níž jsou přímo v sázce klíčové hodnoty EU, jako je lidská důstojnost, solidarita a rovnost před zákonem. Zároveň jsou debaty o spravedlnosti často odsunuty na vedlejší kolej, a to buď proto, že digitální politika je vnímána jako příliš technická, nebo proto, že debaty o migraci dominují bezpečnostní obavy.

Projekt Modernizace a dekarbonizace dopravy z regionálního a mezinárodního hlediska se zabývá dekarbonizací dopravy v českých regionech a poskytuje hloubkovou analýzu současného stavu dopravních systémů, jejich dostupnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti; zároveň zkoumá trendy v oblasti udržitelné mobility, inovace a politické cesty vedoucí k dlouhodobé odolnosti. Tato témata jsou zkoumána z pohledu regionální správy v České republice i v zahraničí, čímž projekt přispívá ke sdílení osvědčených postupů a k mezinárodní i vnitrostátní výměně zkušeností.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM je delegátem Fóra občanské společnosti Východního partnerství (EAP-CSF).

Cílem projektu je zapojit české novináře a redaktory, poskytnout jim informace a posílit jejich kompetence v souvislosti s klimatickou politikou EU a zelenou transformací, jak jsou uplatňovány v České republice. Projekt navazuje na první ročník akce „Green Broadcast“, která se uskutečnila v první polovině roku 2025.

Jednadvacátého srpna si tradičně připomínáme vpád vojsk Sovětského svazu a konec svobodného vývoje v tehdejším Československu. Jak jsme na tom ale v současnosti – jaké hrozby pro nás představuje dnešní Rusko?

Přijďte na další živé natáčení podcastu Café Evropa! Tentokrát na téma konverzních praktik - hosté rozeberou, čím jsou nebezpečné a proč by je veřejnost neměla ignorovat.

Tento blog stážistky Institutu EUROPEUM Kristiny Anny Gřešákové se zabývá přesídlováním v rámci migračního paktu EU a tím, jak chápat tzv. meaningful links. Ty mohou zajistit, aby bylo přidělování míst více v souladu s rodinnou a sociální situací žadatelů, ale nemohou o výsledku rozhodnout. Jejich hodnota v praxi zavisí na tom, zda je vnitrostátní orgány považují za skutečný faktor při přiřazování, a ne pouze za vyplněnou kolonku.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM spouští rozsáhlý komunikační, osvětový a aktivizační projekt „Česko v roce 2050“. Cílem je iniciovat široký veřejný dialog napříč generacemi a regiony o dlouhodobé vizi strategického směřování České republiky v rámci EU a NATO. První aktivity budou viditelné na podzim letošního roku.

Výzkumná asistentka Institutu EUROPEUM Lasya Gudur se ve svém blogu zabývá dvěma klíčovými otázkami spravedlnosti, které vyvstávají v souvislosti s využíváním umělé inteligence v azylových řízeních v EU – rozporem mezi uvažováním umělé inteligence a individuálním posouzením, které vyžadují rozhodnutí o udělení azylu, a nedostatkem transparentnosti a vysvětlitelnosti v automatizovaných systémech na podporu rozhodování. Dále se zamýšlí nad tím, zda je zákon EU o umělé inteligenci ve své současné podobě schopen tyto výzvy řešit.