Visegrádská skupina představuje unikátní křižovatku dějin a hodnot, kde se zkušenost z demokratické transformace potkává s ambicí spoluvytvářet budoucnost celé Evropy. Tato sdílená minulost a geopolitická poloha dávají zemím V4 do rukou silný, autentický hlas, který je v současném mezinárodním dialogu o bezpečnosti a integraci nepostradatelný. Přestože region dnes čelí komplexním výzvám, tato společná odolnost […]

Přijďte 26. ledna na debatu ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“, kde se tentokrát zaměříme na téma ochrany zvířat.

Vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech výrazně posílila svou politickou, institucionální a finanční podporu budování obranných kapacit v rámci Unie, text se zaměřuje na to, jakým způsobem se země V4 opírají o nástroje „evropeizace“ obrany – zejména prostřednictvím evropských fondů a rámců pro rozvoj obranného průmyslu. Tento aspekt nabývá zvláštního významu na začátku roku 2025, kdy Evropská komise vyhodnotí národní programy v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), předložené ke společnému úvěrovému financování, a rozhodne o přidělení prostředků na společnou výrobu, výzkum a vývoj v rámci evropského a partnerského obranného průmyslu, píše ve svém policy paperu Tamás Csiki Varga.

Celý policy si můžete přečíst a stáhnout níže.

Další setkání ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“ se bude věnovat tématu ochrany zvířat. Poslanci se společně s členskými státy dohodli na opatřeních, která mají zlepšit životní podmínky domácích mazlíčků a omezit neetické obchodní praktiky. Nová úprava má přispět k lepšímu zacházení se psy a kočkami u chovatelů, v prodejních místech i v útulcích, a zaměří se také na potírání tzv. množíren. Upravovat má také povinnost čipování. Co přesně nová pravidla změní? A jak se na nich podíleli čeští europoslanci?

Rok 2026 přinese Evropské unii nové výzvy. Přijďte je s námi 12. ledna 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech výrazně posílila svou politickou, institucionální a finanční podporu budování obranných kapacit v rámci Unie, text se zaměřuje na to, jakým způsobem se země V4 opírají o nástroje „evropeizace“ obrany – zejména prostřednictvím evropských fondů a rámců pro rozvoj obranného průmyslu. Tento aspekt nabývá zvláštního významu na začátku roku 2025, kdy Evropská komise vyhodnotí národní programy v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), předložené ke společnému úvěrovému financování, a rozhodne o přidělení prostředků na společnou výrobu, výzkum a vývoj v rámci evropského a partnerského obranného průmyslu, píše ve svém policy paperu Tamás Csiki Varga.

Jste studenti se zájmem o evropskou politiku? Rádi byste se podíleli na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? V Institutu EUROPEUM hledáme studenty na půlroční stáž v našem organizačním a komunikačním týmu!

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.