Dne 19. června uspořádala bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, veřejnou akci s názvem „Budoucnost transatlantických vztahů: mezi jednotou a nejistotou.“ Akce se konala v prostorách The Library Europe, Avenue de Broqueville 40, za účasti 16 odborníků, výzkumníků a zástupců občanské společnosti. Cílem diskuse bylo kriticky zhodnotit současný stav a budoucí vývoj transatlantických vztahů v kontextu měnící se geopolitické situace, se zvláštním důrazem na obchodní napětí, proměňující se roli NATO, ideologické rozdíly mezi EU a USA a vnější bezpečnostní výzvy.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament zásadní krok, když přijal nařízení 2024/3015 zakazující výrobky z nucené práce na trhu EU. Tento zákaz, který vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec a jeho prosazování bude v rámci Unie v rukou národních orgánů, zatímco případy mimo EU bude řešit Evropská komise. Přestože má opatření celosvětový dosah, naráží na řadu problémů spojených především se Xinjiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a uznány Mezinárodní organizací práce i Organizací spojených národů. Současně jde o klíčového dodavatele solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo internační zařízení, což činí její identifikaci mimořádně obtížnou. I proto, jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, bude prosazování tohoto nařízení představovat jednu z největších výzev pro obchodní politiku EU.

Moldavsko stojí před parlamentní volbami v září 2025 na zásadní křižovatce. Výsledek určí, zda se země přiblíží Evropské unii, nebo podlehne proruským a euroskeptickým silám. Politický boj se však neodehrává pouze v oficiální sféře, ale také v prostoru digitálních médií. Jak online platformy ovlivňují veřejnou debatu? Jaký dopad mohou mít zahraniční informační kampaně na politickou budoucnost Moldavska? Přečtěte si v článku od Anyi Brown, výzkumné stážistky Institutu EUROPEUM!

Je to právě rok, kdy se Evropský parlament v současném složení oficiálně ujal funkce po loňských eurovolbách. Institut pro evropskou politiku proto na základě ankety mezi experty, diplomaty a zástupci byznysu uspořádal druhý ročník žebříčku vlivu českých europoslanců/-kyň, a to s cílem zhodnotit, jak se po prvním roce nového mandátu českým zástupcům/-kyním daří.

Příležitost zeptat se europoslance Jana Farského na zhodnocení evropských krizových nástrojů jsme měli po debatě k poslednímu plenárnímu zasedání nazvané „Požáry, povodně a extrémní počasí – jak EU pomáhá?“. Evropská unie uvolnila přes 114 milionů eur z Fondu solidarity na pomoc Česku po loňských záplavách. Podle europoslance Jana Farského je to důkaz, že evropské nástroje, včetně mechanizmu rescEU, fungují — a to nejen na papíře, ale i v terénu. V rozhovoru pro Institut EUROPEUM mluví o nutnosti prevence, roli obcí i o tom, proč klimatická a krizová politika musí jít ruku v ruce.

Ve stále více nehostinném politickém prostředí záleží při přípravě veřejné diskuse na každé ingredienci. Inspirujte se u světoznámých šéfkuchařů Donalda Trumpa, Alice Weidelové a Marine Le Penové a snadno se naučte kulinářskému umění. Recept vám přinesly stážistky našeho pracovního programu Eva Mullholand, Jessica Jahn a Rime Ourhim.

Jan Dusík působí v Evropské komisi jako zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství pro oblast klimatu (DG CLIMA). Ve své roli se zaměřuje na propojení environmentálních politik se zdravím obyvatel a ochranou mořských ekosystémů. V minulosti působil jako ministr životního prostředí ČR a jako regionální ředitel Programu OSN pro životní prostředí. S Janem Dusíkem jsme hovořili v rámci bezpečnostní konference GLOBSEC, kde jsme diskutovali o propojení klimatické bezpečnosti a evropské zelené transformace.

Rikard Jozwiak je zkušený novinář a dlouholetý pozorovatel EU, který v současnosti působí jako editor pro Evropu ve zpravodajském médiu Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL) v Praze. Díky dvěma dekádám reportérské praxe v oblasti Evropské unie a NATO je uznávaný pro svou bystrou analýzu a věcné komentáře k mezinárodnímu dění. Než nastoupil do své současné role, působil Rikard jako bruselský zpravodaj RFE/RL, odkud informoval o mnoha summitech EU a NATO, evropských volbách i klíčových rozhodnutích mezinárodních soudů. Reportáže ho zavedly do většiny evropských metropolí i do Střední Asie, což mu poskytlo jedinečný přehled o proměnlivé roli Evropy na světové scéně. Díky novinářské intuici a geopolitickému nadhledu patří Rikard stále k nejrespektovanějším hlasům, kteří přibližují bruselskou politiku globálnímu publiku.

Marcin Przychodniak v policy briefu analyzuje současný přístup Evropské unie k Číně v kontextu měnících se transatlantických vztahů a rostoucího napětí mezi USA, EU a Čínou. Studie zároveň upozorňuje na klíčové výzvy – od narůstající závislosti na čínských surovinách přes otázky investic až po nutnost posílení obranných nástrojů EU proti ekonomickému nátlaku. Práce nabízí doporučení, jak efektivněji chránit evropské zájmy a bezpečnost v době rostoucího geopolitického napětí.

Evropský automobilový průmysl čelí zásadní změně. V souvislosti s aktualizací evropské legislativy o cirkulárním hospodaření s vozidly apelují neziskové organizace, analytická centra a zástupci recyklačního odvětví na Evropský parlament a Radu, aby stanovili ambicióznější cíle pro využití recyklované oceli při výrobě aut. Signatáři společného prohlášení požadují důraznější kroky k tomu, aby se recyklovaná ocel stala běžnou součástí automobilové výroby.

Dne 29. dubna uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, expertní kulatý stůl s názvem „Německo v procesu vícerozměrné proměny: dopady na střední Evropu.“ Akce se konala v prostorách The Library Ambiorix na adrese Square Ambiorix 10 a probíhala podle pravidla Chatham House za účasti 14 odborníků. Cílem diskuse bylo analyzovat probíhající transformaci Německa v kontextu překrývajících se ekonomických, geopolitických a strukturálních výzev a jejich dopad na širší evropskou politiku.

Tyto podkladové dokumenty, vypracované v rámci projektu Platform Revolution, poskytují hloubkovou analýzu proměňujícího se prostředí platforemní práce v Severní Makedonii, Polsku, Srbsku, Černé Hoře, Maďarsku, Albánii a na Slovensku. Zkoumají rychlý růst digitálních pracovních platforem a mapují typy, rozšíření a demografické charakteristiky pracovníků na platformách v jednotlivých zemích.