Centrum pro informovanou společnost společně s Asociací pro mezinárodní otázky a Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM připravilo na 8. až 10. října 2024 sérii akcí Resilient Europe. Fórum se zaměřilo na posílení strategické komunikace a boj proti dezinformacím. Jeho cílem bylo sdílet osvědčené postupy z různých zemí a poučit se z jejich úspěchů i chyb při posilování demokratických principů, potírání autoritářství a populismu a sjednocování společnosti proti rozdělujícím vlivům.

I přes to, že ženy tvoří polovinu populace, stále nejsou v klíčových institucích Evropské unie rovnoměrně zastoupeny, a to ani ve vedoucích pozicích. Evropský parlament i Evropská komise podniká řadu kroků ke zlepšení rovnosti mezi oběma pohlavími, jak ve vnitřních strukturách, tak směrem k veřejnosti. Jak vypadá aktuální zastoupení v těchto institucích a jaká konkrétní opatření vydávají, píše Adéla Gajdošíková ve svém blogu.

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.

Druhý den konference Prague European Summit 2024 v Černínském paláci otevřel projevem ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jako zásadní zmínil rozšíření Evropské unie. „Musíme si uvědomit, že rozšíření EU, naše obrana a bezpečnost a současné středoevropské postavení jsou vzájemně propojeny,“ uvedl.

V rámci 10. výročí konference Prague European Summit vystoupili se svými projevy ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Oba reagovali na stále se měnící výzvy, kterým Evropa musí čelit a rozpínající se agresi Ruska, ministr Síkela pak zdůraznil nutnost transformace ekonomiky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila jako čestný host na jubilejním 10. ročníku konference Prague European Summit. V Černínském paláci z rukou ministra zahraničních věcí Jana Lipavského převzala tradiční cenu Vize pro Evropu.

Institut EUROPEUM uspořádal anketu mezi vybranými experty a stakeholdery na evropskou politiku, která měla za cíl zhodnotit působení současných českých europoslanců. Činnost europoslanců je obtížné hodnotit, protože neexistuje zcela objektivní sada kritérií, která by to jasně ukazovala. Proto EUROPEUM při sestavování vlastního žebříčku oslovovalo diplomaty, úředníky, akademiky a dalšími experty z prostředí unijní politiky.

Tunisko se stalo hlavním výchozím bodem pro žadatele o azyl a uprchlíky, zejména ty ze subsaharské Afriky. EU, která čelí nárůstu příchodů na Lampedusu, posílila svou spolupráci s Tuniskem a podepsala Memorandum o porozumění s prezidentem Kaísem Saídem. Nicméně vznikají otázky ohledně způsobu, jakým EU řeší porušování lidských práv v Tunisku, připomínající minulé dohody s Tureckem. Nargiz Mustafazade, stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, píše o této problematice ve svém blogu.

Evropská unie v posledních letech přijala zásadní legislativu, aby zajistila svobodu médií a nezávislost. Nicméně v určitých členských státech tyto snahy o stav mediálního pluralismu přišly příliš pozdě. V maďarském kontextu: mediální ekosystém ve prospěch vládnoucí strany pevně zakotven v soukromém i ve veřejném mediálním sektoru. Píše náš výzkumník Henry Barrett, držitel Fulbrightovy-Schumanovy grantové podpory.

Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.

Vzhledem k nedostatečné reakci EU na porušování zásad právního státu by evropské státy, které k tomu mají politické důvody, měly zvážit zavedení nového mechanismu odpovědnosti. Je nejvyšší čas, aby evropské státy přijaly inovativní a rozhodné kroky v souvislosti s více než desetiletým úpadkem demokracie, který zasáhl nejen Evropu, ale i celý svět. Měly by členské státy Evropské unie, znepokojené porušováním zásad právního státu, hledat řešení mimo orgány EU? O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.