Institut EUROPEUM vás zve na panelovou diskuzi, kde se zaměříme na reformní úsilí Ukrajiny na cestě k členství v EU, na zkušenosti, které jí může předat Česko ze svého přístupového procesu, a na to, jak by její přijetí mohlo ovlivnit samotnou Evropskou unii.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Civil Society Forum vás zvou na panelovou diskusi, během níž se zaměříme na digitální práva, přístup ke spolehlivým informacím a odolnost demokracie.

Každý poslední čtvrtek v měsíci se scházíme ve Skauťáku a bavíme se o aktuálních evropských tématech! Evropské čtvrtky jsou prostor pro všechny, kteří se zajímají o Evropu a pro setkávání se s lidmi z institucí, ministerstev a organizací. Přijď poslední čtvrtek v měsíci do našeho skautského sousedství a přidej se do otevřené diskuze s Pavlínou Žákovou.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vás zve na debatu o dopadech modernizace a přechodu k udržitelnému hospodářství na zaměstnanost a dovednosti v Moravskoslezském kraji.

Před více než dvaceti lety jsme řekli „ano“ Evropské unii – a od té doby balancujeme mezi suverenitou a spoluprací, mezi Bruselem a Prahou. Co jsme získali a co jsme museli pustit? Je možné být zároveň samostatným státem a aktivním členem evropského týmu?

At the end of November 2024, the European Parliament took a major step by adopting Regulation 2024/3015 banning products made with forced labour on the EU market. The ban, which will enter into force in December 2027, applies to the entire supply chain, with enforcement carried out by national authorities within the Union and by the European Commission in cases outside the EU. Although the measure has a global scope, it faces a number of challenges, particularly in relation to Xinjiang. Forced labour practices in the region have been repeatedly documented and acknowledged by both the International Labour Organization and the United Nations. At the same time, Xinjiang is a key supplier of solar panels, critical raw materials, aluminium, PVC, and cotton, while forced labour there often takes the form of state-organised mobilization outside internment facilities, which makes its detection especially difficult. For this reason, as noted by Jan Švec, Research Fellow at the Institute of International Relations in Prague, enforcing the Regulation will represent one of the most complex challenges for the EU’s trade policy.

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament zásadní krok, když přijal nařízení 2024/3015 zakazující výrobky z nucené práce na trhu EU. Tento zákaz, který vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec a jeho prosazování bude v rámci Unie v rukou národních orgánů, zatímco případy mimo EU bude řešit Evropská komise. Přestože má opatření celosvětový dosah, naráží na řadu problémů spojených především se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a uznány Mezinárodní organizací práce i Organizací spojených národů. Současně jde o klíčového dodavatele solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo internační zařízení, což činí její identifikaci mimořádně obtížnou. I proto, jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, bude prosazování tohoto nařízení představovat jednu z největších výzev pro obchodní politiku EU.

Rádi bychom vás pozvali do Bruselu na konferenci "Platform Revolution: Shaping the Future of Work in the EU and Western Balkans".

Rok 2025 byl pro evropský i český automotive turbulentní – americká cla, strategický dialog EU s automobilovým průmyslem, úprava emisních cílů i znovuotevřená debata o ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.