Posilování kapacit českých novinářů a redaktorů v oblasti zelené transformace v České republice

V rámci druhého ročníku akce Green Broadcast se konaly tři workshopy:

● První workshop se uskutečnil 21. dubna 2026 a zaměřil se na fakta a souvislosti systému ETS2. Podrobně se zabýval dopady a přínosy navrhovaného systému od roku 2027. Workshop se zaměřil zejména na dekarbonizaci bytového fondu. Workshop vedla naše výzkumnice Rebeka Hengalová společně s Petrem Holubem, bývalým generálním ředitelem odboru ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí, a Kateřinou Novotnou, šéfredaktorkou časopisu Byznys a udržitelnost.

„Dodatečné náklady spojené s ETS2 na každou příjmovou skupinu dopadají rozdílně,“ uvádí Rebeka
Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM. Původní ETS1 je již zavedený systém, více
pozornosti na sebe nyní strhává nově připravované ETS2. Přímější dopad na peněženky občanů s sebou
nese přirozeně i řadu otázek. Jaké budou dopady ETS2 na ceny komodit? Co může stát dělat pro ochranu rozpočtů domácností? A co když Česko povolenky nezavede? Odpovědi na tyto otázky naleznete v nové brožuře „ETS2: Emisní
Povolenky pro domácnosti srozumitelně a v souvislostech“. Brožura vznikla v návaznosti na workshop,
který organizoval Institut EUROPEUM ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich Böll Stiftung.

Čtěte zde | ETS2: Emisní povolenky pro domácnosti srozumitelně
a v souvislostech

● Druhý workshop se konal 12. května 2026 a zabýval se přechodem na elektromobilitu, cílem pro rok 2035, limity emisí CO₂ a dopady. Cílem bylo představit klíčová fakta a souvislosti této v České republice hojně diskutované problematiky. Téma vedli Filip Křenek, výzkumník z našeho programu Green Europe, a Jan Staněk, odborník na elektromobilitu a ekonomiku.

„Data ukazují, že elektrovozidla mají v průměru 3× nižší celoživotní emise CO₂ než srovnatelné benzínové
auto – a to včetně započtení výroby baterie i ekologické likvidace vozidla,“ uvádí Filip Křenek, analytik
Institutu EUROPEUM. Zatímco emise v Evropě v řadě sektorů klesají, emise z dopravy se od roku 2000
drží prakticky na stejných hodnotách. Bez jejich razantního snížení v tomto odvětví přitom nelze podle
Pařížské dohody udržet oteplení pod 2 °C. Kde se v přechodu na elektromobilitu nachází Evropa a Česko? Jak se elektrifikace promítá do geopolitického postavení Evropy vůči Číně? A proč právě elektrický pohon? Odpovědi na tyto otázky naleznete v nové brožuře „Elektromobilita: proč musí Evropa přeřadit na vyšší rychlost“. Brožura vznikla
v návaznosti na workshop, který organizoval Institut EUROPEUM ve spolupráci s pražskou kanceláří
Heinrich Böll Stiftung.

Čtěte zde | Elektromobilita: proč musí Evropa přeřadit na vyšší rychlost

● Třetí workshop se konal 4. června 2026 a zaměřil se na města a změnu klimatu. Téma zahrnovalo zmírňování dopadů, adaptaci a připravenost českých měst na rostoucí teploty a extrémní počasí. Naši výzkumnou spolupracovnici Katarínu Svitkovou doplnila česká „greenfluencerka“ Rozárie Haškovcová.

„Vedro je často podceňováno, protože jeho dopady nejsou tak viditelné… Ve skutečnosti jde o
nejvážnější riziko pro veřejné zdraví spojené s klimatickou změnou,“ uvádí Katarina Svitková, výzkumná
pracovnice Institutu EUROPEUM. Právě vysoké teploty se stávají novou realitou evropských měst a jejich
dopady ohrožují lidské zdraví a životy. Jaká opatření z evropských velkoměst mohou převzít česká města? Jak vedro působí na lidské zdraví? A jak ho komunikovat se širokou veřejností? Odpovědi na tyto otázky naleznete v nové brožuře „Město a vlny veder II: Připravenost měst, zdravotní rizika a komunikace“. Brožura vznikla v návaznosti na
workshop, který organizoval Institut EUROPEUM ve spolupráci s pražskou kanceláří Heinrich Böll
Stiftung.

Čtěte zde | Město a vlny veder II: Připravenost měst, zdravotní rizika a komunikace

PARTNEŘI PROJEKTU: