Navzdory vysokým cenám energií, geopolitické nejistotě a silnému zahraničnímu tlaku zůstává český automobilový průmysl v dobré kondici. Produkce se v roce 2025 drží na vysoké úrovni a Česko patří mezi evropské země s nejsilnějším meziročním růstem výroby. Klíčovou výhodou tuzemského automotive je schopnost rychlé adaptace, vysoké využití výrobních kapacit a úspěch na evropském trhu, zejména v oblasti elektromobility. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.

Evropská komise ustoupila od původně striktního plánu na úplný zákaz spalovacích motorů po roce 2035. Nově navrhuje, aby nové automobily v EU snižovaly emise CO₂ o 90 procent oproti roku 2021, nikoli o původně zamýšlených sto procent. Pro ČT1 komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Jistý „vánoční bonus“ čeká německé podniky: vládní koalice jim zajistí výrazně levnější elektřinu. Český průmysl naopak zaplatí nejméně o třetinu víc, což pro firmy typu Třineckých železáren znamená rozdíl v nákladech dosahující miliard korun oproti jejich německým konkurentům. Pro iDNES komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Projekt Nízkoemisní materiály pro český automotive je v pořadí pátým projektem EUROPEUM zaměřeným na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu. Cílem projektu pro rok 2024/2025 je zlepšit porozumění materiálovým tokům a regulatorním překážkám v automobilovém sektoru; přenést do českého prostředí osvědčené postupy z mezinárodního kontextu; a identifikovat klíčové oblasti českých a evropských politik, které je třeba zlepšit, aby automobilový průmysl dokázal čelit výzvám dekarbonizace a zachování své konkurenceschopnosti.

Škoda Auto se stala klíčovým motorem růstu skupiny Volkswagen díky silným prodejům a úspěšné proměně značky. Výrazné výsledky v elektromobilitě potvrzují její strategický význam. Článek komentoval Filip Křenek, analytik think-tanku EUROPEUM.

Svět stále masivně investuje do snižování emisí, ale většina států přesto neplní Pařížskou dohodu a globální oteplování pokračuje. Ačkoli emise v některých zemích stagnují nebo klesají, škody způsobené extrémním počasím rostou a přetrvává problém „černých pasažérů“ – státy mají krátkodobou motivaci nejednat. Do debaty navíc vstupují geopolitické vlivy, zejména Čína a USA, jejichž klima politika se výrazně mění. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

EU ministři schválili klimatické cíle pro rok 2040 a zároveň odložili systém ETS2 o jeden rok. Andrej Babiš označil dohodu za selhání vlády a varoval před zdražením, zatímco odborníci upozorňují, že dopad na české domácnosti se zásadně nemění. Analytik Filip Křenek zároveň zdůrazňuje, že obavy z dramatického růstu cen nejsou pravděpodobné a že Česko by odmítnutím ETS2 riskovalo vysoké pokuty a ztrátu miliard z klimatického fondu. Pro eXtra.cz komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vydal 31. 10. 2025 tiskovou zprávu, která přináší analýzu materiálových toků a recyklace v českém automobilovém průmyslu a zdůrazňuje potřebu spolupráce automobilek, hutí a recyklátorů pro dosažení nízkouhlíkových a cirkulárních řešení.

Český automobilový průmysl zůstává jedním z nejsilnějších v Evropě – v roce 2024 vyrobil 1,45 milionu automobilů a podílel se na produkci EU 12,7 procenty, přičemž více než 90 procent směřovalo na export. Tato vysoká míra integrace do evropských a globálních dodavatelských řetězců vytváří příležitosti i zranitelnosti, zejména vzhledem k závislosti Česka na dováženém hliníku, bateriových materiálech a oceli automobilové kvality a také na poptávce z Německa a dodávkách z Číny. Naše odhady ukazují, že materiálové potřeby sektoru již nyní dosahují přibližně 260 tisíc tun hliníku, 1,4 milionu tun oceli a 20 GWh Li-ion baterií ročně, a dále porostou, jak se bude podíl elektrovozidel blížit 60 procentům produkce do roku 2030. Splnění této poptávky si vyžádá více než jen rostoucí dovozy. Bude záviset na fungujícím domácím trhu s kvalitním šrotem, pokroku v recyklaci baterií a strategických investicích do nízkouhlíkových materiálů. Připravované regulace EU, včetně ELVR, nařízení o bateriích, CRMA, CBAM a ESPR, zvýší požadavky na cirkularitu a využívání sekundárních materiálů, avšak Česku dosud chybí strategie, která by se s těmito požadavky sladila. Bez jasnějších politických směrů a investic do moderní recyklační a třídicí infrastruktury hrozí, že země zvýší svou závislost na vysoce uhlíkových dovozech, přestože má významný potenciál k získávání cenných materiálů doma.

„To vysvětluje český postoj před nadcházejícími vyjednáváními, ale zároveň poukazuje na širší domácí problém — stále se nám nedaří dostatečně motivovat české firmy a výzkumné instituce, aby aktivněji využívaly programy přímo řízené EU.“ Tento článek si můžete přečíst zde.

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.