Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Dne 16. července 2025 představila Evropská komise svůj návrh na příští viaceroční finanční rámec (MFF) pro období 2028–2034. Tím byl zahájen proces, který pravděpodobně povede k dlouhému vyjednávání mezi institucemi EU a může trvat až do konce roku 2027. Policy paper analyzuje diskuse, které předcházely zveřejnění návrhu, zdůrazňuje klíčové prvky očekávané v nadcházejícím MFF a zachycuje kompromisy, kterým budou muset tvůrci politik čelit během vyjednávání. Zároveň analýza nabízí konkrétní doporučení pro české i evropské politiky s ohledem na specifický kontext České republiky i širší evropské souvislosti.

Změna klimatu již dávno není abstraktní hrozbou v budoucnu, ale realitou, která má už dnes konkrétní dopady na naše životy i ekonomiku. Rostoucí náklady změny klimatu až šestinásobně převyšují náklady na její zmírnění. A Česku se investice do zelené transformace může vrátit až 3,6krát, nejvíce ve veřejném rozpočtu a v energetice. ČR má navíc k dispozici historicky největší objem evropských peněz na podporu transformace, zhruba 1 bilion Kč. To poskytuje výjimečnou příležitost, jak posílit ekonomiku, zvýšit její odolnost a modernizovat ji směrem k vyšší přidané hodnotě.

Evropský automobilový průmysl čelí zásadní změně. V souvislosti s aktualizací evropské legislativy o cirkulárním hospodaření s vozidly apelují neziskové organizace, analytická centra a zástupci recyklačního odvětví na Evropský parlament a Radu, aby stanovili ambicióznější cíle pro využití recyklované oceli při výrobě aut. Signatáři společného prohlášení požadují důraznější kroky k tomu, aby se recyklovaná ocel stala běžnou součástí automobilové výroby.

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).

Národní konvent o Evropské unii zveřejnil nový policy paper s doporučeními k tématu Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034. Dokument vychází z diskuze u kulatého stolu, která proběhla 28. března 2025, a reaguje na aktuální debaty o podobě příštího evropského rozpočtu v kontextu rostoucích výdajových tlaků — například v oblasti obrany, obnovy Ukrajiny nebo konkurenceschopnosti. Doporučení se zaměřují na nutnost jasně definovat české priority, zohlednit nové výzvy a posílit zapojení českých aktérů do evropských programů. Reflektují také potřebu zefektivnění rozpočtových nástrojů a význam širší veřejné i odborné debaty o tom, jaký přínos má evropský rozpočet pro Českou republiku. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Podoba příštího víceletého finančního rámce EU (MFF) na období 2028–2034 je tématem jedné z klíčových debat, před kterými stojí nové unijní instituce. Mezi hlavní otázky patří, kolik prostředků bude k dispozici pro financování zelené transformace evropských ekonomik. Sílí totiž přesvědčení, že k dosavadním klimatickým cílům a regulacím přijímaným na unijní úrovni chybí adekvátně nastavené pobídky a podpora. V Polify Briefu píší analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek a analytik AMO Tomáš Jungwirth Březovský.

Evropa stojí na křižovatce a musí se orientovat ve složitém prostředí, kde se kříží hospodářská konkurenceschopnost, energetická bezpečnost a klimatické cíle. EU, která byla v minulosti zastáncem otevřeného obchodu, nyní čelí rostoucímu tlaku v důsledku vysokých nákladů na energii, závislosti na surovinách a konkurence v oblasti čistých technologií. K těmto výzvám se přidává potřeba zvýšit odolnost v podmínkách rostoucího geopolitického napětí a klesající podpory veřejnosti pro politiky v oblasti klimatu. V tomto politickém dokumentu se analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek zabývá tím, jak může EU využít obchodní politiku, kapitál a energetické trhy, aby si zajistila své postavení ve světě a podpořila ekologičtější a konkurenceschopnější budoucnost. Středoevropské země, jako je Česko, hrají v tomto úsilí klíčovou roli, neboť prosazují otevřené trhy a zároveň se potýkají s ekonomickou a energetickou závislostí a zranitelností.

Tento policy paper, který vychází z výzkumných zpráv v oblasti baterií a konstrukčních materiálů, shrnuje strategické kroky a doporučení, které mají podpořit rozvoj českého bateriového průmyslu a posílit využití nízkoemisních materiálů a cirkulárních strategií v automobilovém průmyslu. Policy paper Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) a doprovodné studie jsou zásadním příspěvkem do debaty o transformaci automobilového průmyslu, který dnes čelí výzvám spojeným s dekarbonizací a rostoucí konkurencí zejména z Číny.

Report „Cirkularita baterií v automobilovém průmyslu jako příležitost pro Česko“ se zabývá klíčovými otázkami rozvoje bateriového průmyslu v České republice, s důrazem na cirkulární ekonomiku, recyklaci a druhotné využití baterií. Studie, která vznikla ve spolupráci think tanku EUROPEUM s odborníky na oblast baterií a elektromobility, ukazuje, že ačkoliv český trh dosud zaostává v rozvoji výroby a recyklace baterií, jeho potenciál je obrovský – od těžby surovin, přes výrobu komponent až po recyklaci baterií, což by významně posílilo odolnost a environmentální udržitelnost české ekonomiky.