Policy Brief | Rozdělení v Evropském parlamentu a jeho dopady na politiku EU a demokratický deficit

V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.

Celý Policy Brief v angličtině najdete pod tlačítkem PDF:

Csaba Stefán působí jako výzkumný pracovník v Maďarském institutu mezinárodních vztahů. Jeho výzkumnými oblastmi jsou Evropská unie a Německo. Bakalářský titul získal v oboru International Public Service Management na University of Public Service a magisterský titul v oboru mezinárodní vztahy na Corvinus University v Budapešti. Kariéru zahájil v Robert Schuman Institute v Budapešti a poté absolvoval šestiměsíční stáž „Blue Book Traineeship“ v Evropské komisi v Bruselu. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na propojení teorií integrace, demokratický deficit a postwestfálské myšlení, stejně jako na politický systém Německa a jeho vztahy k EU. Od září 2024 působí v institutu jako výzkumný pracovník.