EU

Evropské čtvrtky u piva pokračují! Znovu se na neformální debatě zaměřené na zahraniční politiku a aktuální evropská témata setkáme 23. dubna, tradičně na Smíchově.

Tento projekt nadále sleduje a vyhodnocuje zavádění systému ETS2 a rozdělování prostředků z fondu SCF, aby bylo zajištěno, že zdroje jsou využívány efektivně a spravedlivě. Zároveň poskytuje podrobnou analýzu dostupnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti dopravy a zkoumá trendy, inovace a politické přístupy v oblasti udržitelné mobility, které mohou posílit dlouhodobou odolnost.

Přijďte debatovat na další ze série otevřených debat Co je nového v Evropském parlamentu? Tentokrát na téma Sociální sítě až od 16 let? Budeme se ptát nejen na to, kde leží hranice mezi svobodou a ochranou těch nejmladších. Už v pondělí 16. března.

Zveme vás na další Evropský čtvrtek u piva! Dorazte 26. února v 17:00 doPauwel Kwak Bierhuis na neformální debatu o tom, co pro Střední Evropuznamená členství v EU. Hot take této debaty zní: Střední Evropa přijalazápadní standard života, ale odmítá západní standard chování anebnavalte prachy a hodnoty si nechte. Diskutovat budeme tentokrát sTomášem Prouzou, Prezidentem […]

Jak geopolitické změny proměňují perspektivy rozšiřování Evropské unie na západním Balkáně? Tento podkladový dokument shrnuje odbornou debatu věnovanou vývoji politiky rozšíření EU v regionu západního Balkánu v podmínkách měnícího se bezpečnostního prostředí a rostoucího vlivu externích aktérů. Diskuze ukazuje, že po ruské invazi na Ukrajinu se rozšíření stalo nejen technickým procesem založeným na plnění podmínek, ale také strategickým nástrojem evropské bezpečnosti. Účastníci upozorňují na nerovnoměrný pokrok zemí západního Balkánu, přetrvávající problémy v oblasti právního státu a demokratických reforem i rostoucí vliv externích aktérů, zejména Ruska a Číny. Publikace zároveň zdůrazňuje potřebu zachovat princip merit-based conditionality, posilovat postupnou integraci prostřednictvím konkrétních benefitů pro občany a zlepšit strategickou komunikaci EU směrem k místním společnostem. Klíčovým závěrem je, že důvěryhodnost a úspěch rozšiřování budou záviset na schopnosti EU kombinovat geopolitickou naléhavost s dlouhodobou podporou demokratické transformace regionu.

Přijďte s námi 16. února 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Evropská unie do konce roku 2026 zavede jednotnou digitální identitu pro občany i firmy. Nová EU Digital Identity Wallet umožní ukládat doklady, podepisovat smlouvy či ověřovat totožnost napříč členskými státy během několika kliknutí. Cílem je snížit administrativu, ušetřit náklady a odstranit bariéry v rámci jednotného trhu, zároveň však projekt vyvolává otázky ohledně ochrany dat a možného tlaku na povinné využívání systému. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Evropu hrozbami cel a otevřeně zpochybňuje suverenitu Grónska. Evropská unie proto hledá rovnováhu mezi snahou o dialog a tvrdšími protiopatřeními, včetně využití takzvané ekonomické „bazuky“. Podle expertů musí Evropa vystupovat sebevědomě a jednotně, jinak riskuje další oslabování transatlantických vztahů i vlastního postavení ve světě. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Návštěva premiéra Roberta Fica u Donalda Trumpa v Mar-a-Lago nepřinesla žádné oficiální výstupy, přesto jej Fico doma prezentoval jako významný diplomatický úspěch. Analytik Martin Vokálek setkání komentuje, přičemž Ficovu zahraniční politiku považuje za nerozumnou a tvrdí, že "Slovensko riskuje, že se nechá roztrhat na všechny čtyři světové strany."

Analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek upozorňuje, že Evropská unie by měla jednotně reagovat na výroky Donalda Trumpa týkající se možného tlaku na Dánsko v souvislosti s Grónskem. Podle něj by EU měla na nejbližším summitu potvrdit společnou pozici a vyslat signál, že odmítá využívání ekonomických hrozeb jako nástroje politického nátlaku. Zároveň zdůrazňuje, že Unie by měla upřednostnit dialog, ale být připravena využít i právní nástroje na ochranu svých zájmů, pokud by k nátlaku skutečně došlo.

Rok 2026 přinese Evropské unii nové výzvy. Přijďte je s námi 12. ledna 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Čínský trh s elektromobily zpomaluje, zatímco státní podpora je postupně omezována a domácí poptávka slábne. Čínští výrobci proto stále více hledají odbytiště v zahraničí, včetně Evropy, což může ovlivnit budoucí ceny elektromobilů i konkurenční tlak na evropské automobilky. Podle analytiků však nejde o kolaps čínského trhu, ale spíše o jeho konsolidaci, v níž přežijí jen nejsilnější hráči, což Evropě dává čas přizpůsobit svou strategii elektromobility. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.