
Kulatý stůl | 28. režim: Silnější vnitřní trh nebo další promarněný potenciál?
Více info
24. 3. 2026
Rámec 28. režimu, vypracovávaný v reakci na Lettův report, cílí zejména na podporu startupů a scale-upů skrze posílení jednotného trhu a odstranění vnitřních bariér. Měl by umožnit firmám výběr mezi národní a evropskou právní formou, zjednodušit administrativu a podpořit zisk kapitálu a přeshraniční růst evropských firem. Může skutečně pomoci? Jaké konkrétní změny návrh přináší a má šanci naplnit svůj potenciál, nebo zůstane jen dalším nevyužitým nástrojem?

Debata | After the Draghi Report: The Role of Central Europe in Strengthening EU Competitiveness
Více info
23. 3. 2026
Debata naváže na Draghiho report - otevřeme téma konkurenceschopnosti Evropské unie v době, kdy se globální prostředí rychle mění. Zaměříme se na roli zemí střední a východní Evropy, které dnes čelí nejen sílící mezinárodní konkurenci, ale i rychlému technologickému vývoji a rostoucímu geopolitickému napětí.
Inside a Think Tank: Projects and Student Opportunities in Brussels
Více info
17. 3. 2026
Jste student v Bruselu nebo plánujete návštěvu? Nenchte si ujít naší akci Inside a Think Tank: Projects and Student Opportunities in Brussels.

Think Visegrad Newsletter 2025
Více info
31. 12. 2025
Think Visegrad Newsletter - January Think Visegrad Newsletter - February Think Visegrad Newsletter - March Think Visegrad Newsletter - April Think Visegrad Newsletter - May Think Visegrad Newsletter - June Think Visegrad Newsletter - July Think Visegrad Newsletter - August Think Visegrad Newsletter - September Think Visegrad Newsletter - October Think Visegrad Newsletter - November […]

Blog | Drží česká a slovenská diplomacie ženy stranou?
Více info
22. 1. 2025
Tento blog se zabývá současnými společenskými a politickými problémy, které jsou hlavní příčinou nízkého zastoupení žen ve slovenském a českém diplomatickém prostředí. A to navzdory opakovaným iniciativám, evropským politickým agendám a dalším snahám, které tuto nerovnováhu nedokázaly zlepšit. Píše Kristína Gerová, stážistka bruselské kanceláře.

Policy Brief | Dopady přistoupení Ukrajiny na EU a její členské státy
Více info
9. 1. 2025
Ukrajina se snaží stát se součástí Evropské unie už od roku 2004, zatímco evropští činitelé neměli politickou vůli pokračovat v rozšiřování a tento proces již mnoho let stagnuje. To vše se náhle změnilo po ruské agresi v roce 2022, po níž se přístupový proces urychlil, ale nyní se obrátil do jiného extrému: prohlášení o rychlém vstupu Ukrajiny do EU se stala příliš nerealistickými, což vyvolalo falešné naděje. Píše Anton Bendarzsevszkij, ředitel Institutu ekonomického výzkumu Oeconomus, ve svém Policy Briefu.

Policy Paper | Pokračování v rozšiřování EU po roce 2024: Příležitosti a budoucí výzvy
Více info
31. 12. 2024
Rok 2024 znamenal důležitý okamžik v procesu rozšiřování Evropské unie. Významného pokroku došlo zejména v případě Ukrajiny, Moldavska a Černé Hory, země ale čelí přetrvávajícím problémům. Tento dokument analyzuje příležitosti a výzvy v procesu rozšiřování EU po roce 2024, zkoumá vzájemné vazby mezi integrací a demokratizací EU, rozšířením a vnitřní reformou EU a navrhuje schůdnou cestu pro udržení důvěryhodnosti a vlivu EU v kandidátských zemích.

Policy Brief | Budou prostředky z Fondu stačit?
Více info
31. 12. 2024
Existuje celá řada způsobů, jak mohou výnosy z ETS2 a financování ze Sociálního klimatického fondu podpořit dekarbonizaci pro nízkopříjmové domácnosti a zohlednit tak rozdílné potřeby komunit, regionů a členských států. Pokud budou tyto iniciativy řešeny včas, mohou podpořit nejen ekologickou, ale i sociálně citlivou a spravedlivou transformaci. Jak přesně může být Fond alokován a jaké jsou jeho kapacity jsou hlavní otázky tohoto policy briefu, který napsala Rebeka Hengalová v rámci výzkumné stáže s Think Visegrad.

Policy Paper | Neliberalizace rozšíření EU o západní Balkán
Více info
30. 12. 2024
Fenomén neliberalismu, který je základním kamenem stále populárnějšího pojmu neliberální demokracie, získává v celosvětové politické diskusi stále větší váhu. V Evropské unii (EU) vede upevňování většinového, nativistického vedení k tomu, že mnohé členské státy ustupují od progresivních programů a otevřeně prosazují politiky, které podkopávají práva menšin a liberálně-demokratický systém brzd a protivah. Píše Alejandro Esteso Pérez, hostující výzkumník Institutu EUROPEUM.

Report | Přehodnocení vztahů mezi EU a USA po amerických volbách a volbách do Evropského parlamentu: Pohledy (nejen) ze střední Evropy
Více info
26. 12. 2024
Dne 10. prosince uspořádal Think Visegrad v Bruselu odbornou diskuzi na téma Přehodnocení vztahů mezi EU a USA po volbách do Evropského parlamentu a USA: Pohledy ze střední Evropy (a odjinud). Debata se zabývala možnými důsledky znovuzvolení Donalda Trumpa pro EU a transatlantické vztahy. Zasedání, jehož se zúčastnili odborníci, tvůrci politik a akademici, se zabývalo kritickými výzvami a příležitostmi v politickém, bezpečnostním a ekonomickém rozměru. Cílem debaty bylo podpořit hluboké porozumění tomu, jak se politika Trumpovy administrativy může změnit strategická rozhodnutí EU a ovlivnit vztahy mezi EU a USA.

Report | Geopolitika na prvním místě: Perspektiva střední a východní Evropy na globální výzvy EU v příštím politickém cyklu
Více info
19. 12. 2024
Dne 11. prosince uspořádala Bruselská kancelář konferenci Geopolitika na prvním místě: Perspektiva střední a východní Evropy na globální výzvy EU v příštím politickém cyklu. Cílem této odborné diskuze bylo rozšířit pohled středoevropského regionu na klíčové geopolitické výzvy, jako je zahraničněpolitický vliv Ruska a Číny.

Policy Brief | Dopad strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu na ochranu práv nejzranitelnějších osob v České republice
Více info
16. 12. 2024
Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.