Home › Články autora:Brussels Office

Brussels Office

Avenue de Broqueville 40, 1200 Woluwe-Saint-Lambert

brussels@europeum.org

+32 472 84 18 45

Brussels Office

Avenue de Broqueville 40, 1200 Woluwe-Saint-Lambert

brussels@europeum.org

+32 472 84 18 45

O bruselské kanceláři Institutu EUROPEUM

V návaznosti na dlouholetou historii Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM jsme v lednu 2016 otevřeli naši kancelář v Bruselu. EUROPEUM bylo prvním think-tankem střední Evropy, který se rozšířil do pomyslného srdce Evropské unie. Naší motivací bylo sledovat debaty o unijní agendě a unijních politikách zblízka a přispět k posílení hlasu České republiky a dalších středoevropských a východoevropských států. Současně bychom chtěli využít naší přítomnosti v Bruselu k povzbuzení debaty o Evropské unii v našem regionu, a to skrze zasvěcení do výzkumů vedených experty sídlícími v Bruselu – poskytnutím jejich perspektivy na lokální události, komunikací s médii apod.

Mezi hlavní aktivity bruselské kanceláře patří:

vytváření sítí a navazování kontaktů se s relevantními partnery
organizace událostí
výzkumná a publikační činnost
propagace a podpora výstupů Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM

Nejaktuálnější informace, pozvánky a reporty najdete v rámečku na pravé straně (poslední články).

Vedoucí bruselské kanceláře: Žiga Faktor

Think Visegrad v Bruselu

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM aktuálně v Bruselu reprezentuje platformu Think Visegrad, která zahrnuje osm think-tanků. Pro více informací o platformě a projektu „Think Visegrad in Brussels,“ stejně jako pro přehled našich aktivit, navštivte webové stránky platformy Think Visegrad.

Sledujte aktivity platformy Think Visegrad na Facebooku:

Policy Brief | Dopady přistoupení Ukrajiny na EU a její členské státy

Více info

9. 1. 2025

Ukrajina se snaží stát se součástí Evropské unie už od roku 2004, zatímco evropští činitelé neměli politickou vůli pokračovat v rozšiřování a tento proces již mnoho let stagnuje. To vše se náhle změnilo po ruské agresi v roce 2022, po níž se přístupový proces urychlil, ale nyní se obrátil do jiného extrému: prohlášení o rychlém vstupu Ukrajiny do EU se stala příliš nerealistickými, což vyvolalo falešné naděje. Píše Anton Bendarzsevszkij, ředitel Institutu ekonomického výzkumu Oeconomus, ve svém Policy Briefu.

Policy Paper | Pokračování v rozšiřování EU po roce 2024: Příležitosti a budoucí výzvy

Více info

31. 12. 2024

Rok 2024 znamenal důležitý okamžik v procesu rozšiřování Evropské unie. Významného pokroku došlo zejména v případě Ukrajiny, Moldavska a Černé Hory, země ale čelí přetrvávajícím problémům. Tento dokument analyzuje příležitosti a výzvy v procesu rozšiřování EU po roce 2024, zkoumá vzájemné vazby mezi integrací a demokratizací EU, rozšířením a vnitřní reformou EU a navrhuje schůdnou cestu pro udržení důvěryhodnosti a vlivu EU v kandidátských zemích.

Policy Brief | Budou prostředky z Fondu stačit?

Více info

31. 12. 2024

Existuje celá řada způsobů, jak mohou výnosy z ETS2 a financování ze Sociálního klimatického fondu podpořit dekarbonizaci pro nízkopříjmové domácnosti a zohlednit tak rozdílné potřeby komunit, regionů a členských států. Pokud budou tyto iniciativy řešeny včas, mohou podpořit nejen ekologickou, ale i sociálně citlivou a spravedlivou transformaci. Jak přesně může být Fond alokován a jaké jsou jeho kapacity jsou hlavní otázky tohoto policy briefu, který napsala Rebeka Hengalová v rámci výzkumné stáže s Think Visegrad.

Policy Paper | Neliberalizace rozšíření EU o západní Balkán

Více info

30. 12. 2024

Fenomén neliberalismu, který je základním kamenem stále populárnějšího pojmu neliberální demokracie, získává v celosvětové politické diskusi stále větší váhu. V Evropské unii (EU) vede upevňování většinového, nativistického vedení k tomu, že mnohé členské státy ustupují od progresivních programů a otevřeně prosazují politiky, které podkopávají práva menšin a liberálně-demokratický systém brzd a protivah. Píše Alejandro Esteso Pérez, hostující výzkumník Institutu EUROPEUM.

Policy Brief | Dopad strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu na ochranu práv nejzranitelnějších osob v České republice

Více info

16. 12. 2024

Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.

Blog | Z Československa do EU: Historické kořeny (ne)rovnosti žen a mužů v české a slovenské diplomacii

Více info

16. 12. 2024

Je pravděpodobné, že rok 2024 bude považován za klíčový pro vedení žen v EU. Ursula von der Leyen bude pokračovat ve své roli předsedkyně Evropské komise, Roberta Metsola povede Evropský parlament a Kaja Kallas bude řídit diplomatickou službu EU. To signalizuje silnější odhodlání řešit nerovnováhu mezi muži a ženami v celé EU a lze očekávat, že tento impuls bude v následujících letech hnacím motorem dalšího úsilí o prosazování rovnosti. Píše ve svém blogu stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Kristína Gerová.

Report | Role Středního koridoru v energetické nezávislosti EU

Více info

10. 12. 2024

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Evropské unii a jejím členským státům podařilo omezit závislost na ruských fosilních palivech a diverzifikovat jejich dovoz. Přesto přetrvávající konflikty napříč euroasijským kontinentem, včetně nestability kolem Suezského průplavu, stále hrozí narušením globálních obchodních kanálů. To zvýšilo zájem o Střední koridor, známý také jako Transkaspická mezinárodní dopravní cesta (TITR), jako o klíčovou strategii pro diverzifikaci obchodní infrastruktury a obchodu s cílem zlepšit hospodářskou a energetickou odolnost EU. O příležitostech a výzvách spojených s rozvojem Středního koridoru se debatovalo na akci pořádané bruselskou kanceláří Institutu EUROPEUM.

Report | Závan změny? Role střední Evropy a příští politický cyklus EU

Více info

12. 11. 2024

S tím, jak EU vstupuje do dalšího politického cyklu, se zdá, že se role středoevropských zemí v rámci bloku zrychluje. Nejenže Polsko, Česko nebo Slovinsko získaly ambiciózní portfolia komisařů, ale region hraje důležitou roli také při podpoře Ukrajiny a v širším smyslu při formování politických priorit EU pro příští funkční období. Přesto je zastoupení těchto zemí v institucích EU stále nedostatečné, zatímco poslední zprávy Letty a Draghiho do svých výzkumů téměř nezapojily hlasy z východní části EU. Tato debata pořádáná bruselskou kanceláří Institutu EUROPEUM shrnula nejnovější vývoj na úrovni EU a zabývala se současným maďarským a nadcházejícím polským předsednictvím EU a jejich možnými dopady na Unii.

Report | Proměna slov v činy. Jak udržet současnou dynamiku rozšiřování EU?

Více info

25. 10. 2024

Dne 3. října uspořádal Think Visegrad v Bruselu, zastoupený bruselskou kanceláří Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, diskusi s názvem „Transformace slov v činy. Jak udržet současnou dynamiku rozšiřování EU?“. Odborníci z think-tanků, diplomatických misí a institucí EU se zabývali obnoveným důrazem na rozšiřování EU, včetně zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem, formulací nových strategií a finančních pobídek pro kandidátské státy a posílením závazků ze strany EU. Klíčovou výzvou pro další vývoj je zajistit, aby se tento impuls udržel a promítl se do konkrétních transformačních opatření, která přinesou měřitelné výsledky.

Report | Opětovné rozšiřování: Podpora západního Balkánu na základě zkušeností střední a východní Evropy

Více info

10. 10. 2024

Zpráva z veřejné konference bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM s názvem „Opětovné rozšiřování: Podpora západního Balkánu na základě zkušeností střední a východní Evropy“. Hosté panelové diskuse se zabývali rozšířením v roce 2004, jeho dopady na EU a poučením z tohoto procesu z pohledu současného vstupu zemí západního Balkánu do EU.

Report | Členství Ukrajiny v EU: ekonomická výzva, nebo příležitost?

Více info

9. 10. 2024

Dne 26. září uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM odbornou diskusi s názvem „Členství Ukrajiny v EU: ekonomická výzva nebo příležitost?“. Debata se zaměřila na možné ekonomické dopady vstupu Ukrajiny do Unie, včetně rozpočtu EU, sektorových politik, energetiky nebo kritických surovin. Hodnotila také příležitosti pro středoevropské země a jejich soukromý sektor a posílení vazeb mezi oběma regiony. Celou zprávu si můžete přečíst níže.