Ivana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.

Rozálie Wünschová ve svém blogu píše, že Česká republika je doposud jednou ze dvou zemí EU, kde jsou tělesné tresty dětí stále legálně povoleny. Společně se Slovenskem tak Česká republika zaostává nejen za severskými zeměmi, kde byly tělesné tresty zakázány již v minulém století, ale také za zeměmi jako Turkmenistán, který přijal ochrannou legislativu v roce 2007.

V září roku 2022 předložila Evropská komise návrh nového regulátoru médií - Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinsko je jednou ze zemí EU, která nejvíce bojuje se svobodu v médiích a jejich nezávislosti. V létě 2020 navrhla Janšova vláda zákon zaměřený na média, který by měl zvýšit vliv státu na slovinskou národní tiskovou agenturu a omezit její činnost financování veřejnoprávní televize RTV. Předběhlo Slovinsko svým novým zákonem Evropskou komisi? Tím se ve svém blogu zabývá naše stážistka Klára Landová.

Srdečně Vás zveme na debatu s Andrej Stančíkem na téma: "Evropa v zajetí krizí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Co dál?", která se uskuteční v pondělí 13. února od 18:00. Debata proběhne v prostorách PKC (Pražské kreativní centrum)

Policy paper naší výzkumné stážistky Silke Maes s názvem "EU Platform workers‘ directive: A test for regulating the future of work" se podrobněji věnuje zmíněné Směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Paper podrobněji popisuje dopady rozvoje platforem na pracovní podmínky a následně argumentuje, že zmíněná směrnice je prvním unijním pokusem na tento vývoj zareagovat.

Ferenc Németh, výzkumník zabývající se politikou, bezpečností a integrací Západního Balkánu, napsal v rámci projektu Think Visegrad in Brussels policy paper, ve kterém se zabývá zahraniční politikou Srbska vůči Evropské unii po ruské invazi na Ukrajinu.

Jaké ovlivnila pandemie Covid-19 vztah Čechů k Evropské unii? Tímto tématem se zabývá ve svém policy paperu hostující odborná pracovnice Mare Ushkovska.

Čínský prezident v roce 2013 představil projekt Nové Hedvábné stezky, známý též pod názvem Pás a stezka. Měla spojit Čínu se zeměmi Střední Asie, Blízkého východu, Evropy a námořními oblastmi za účelem koordinace politik a propojení infrastruktury. Nicméně iniciativa, a především role Číny v ní, budí mnoho otázek a pochybností. Jaká je její budoucnost? Tím se ve svém blogu zabývá naše stážistka Šárka Váchalová.

Srdečně Vás zveme na neformální debatu z cyklu "Hospoda Evropa". Řeč bude o Evropě, jak ji vidíte vy. Debata se bude konat osobně v Mrači ve čtvrtek 19. ledna v 18:30.

Zveme Vás na debatu na téma: "Green Deal a energetická krize v českém informačním prostoru". Debata se uskuteční v úterý 17. ledna od 18:00 do 19:30. Debatu bude možné sledovat také online na facebookové události akce.

Policy paper, který napsala Míla O'Sullivan, vysvětluje, že zaměřit se na genderovou dimenzi a ženské hlasy ve všech aspektech evropské bezpečnosti a reakce na obnovu Ukrajiny jsou oblasti s nejzávažnějšími genderovými dopady. Zároveň v něm identifikuje jaká rizika přináší genderově nedbalé reakce pro mírovou a udržitelnou budoucnost Ukrajiny a její evropskou integraci.

Pokud jste nestihli debatu EU - Pacific talks: EU – Security Challenges for the Pacific, EU, and Russia, tak zde si můžete přečíst zprávu z debaty, kterou napsal Tomáš Moudrý. Během debaty bylo probíráno například, že i navzdory značné geografické vzdálenosti jsou nyní EU a indicko-pacifický region propojeny ještě více než kdykoli předtím a obě strany usilují o posílení svého partnerství v mnoha oblastech, přičemž bezpečnostní politika je nyní v důsledku mnoha faktorů jednou z nejzávažnějších.