Na serveru Seznam Zprávy vyšel článek o debatě k volbám do Evropského parlamentu, která byla spolupořádaná Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Článek obsahuje i online reportáž a celý záznam hodinové debaty.

Na webu Hospodářských novin IHNED.cz vyšel článek o průzkumu o vztahu Čechů k EU, na kterém se podílel Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s firmou Behavio a se sociologickým ústavem STEM.

Vít Havelka v pořadu Názory bez cenzury hovořil o problematice polského masa v souvislosti s Evropskou komisí.

Martin Michelot se vyjádřil k polské vládnoucí straně Právo a spravedlnost, která od úspěšných voleb v roce 2015 provádí rozsáhlé reformy.

Martin Michelot se vyjádřil k demonstracím proti pracovnímu zákonu v Maďarsku.

Server Seznam Zprávy odkazoval na průzkum veřejného mínění Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM o setrvání Česka v EU zveřejněný v únoru roku 2018.

Poslanci Evropského parlamentu, Evropská komise a experti diskutovali na téma rozšiřovacího procesu, dopadů a významných změn během summitu EU a Západního Balkánu v Sofii.

Rozsáhlý průzkum veřejného mínění v České republice, Maďarsku, Rakousku, Slovensku a Slovinsku ukazuje, že značná část Středoevropanů si myslí, že s nimi Evropská unie nejedná spravedlivě. Přesto v ní chtějí zůstat, ale zároveň touží po silných vůdcích a kulturně homogenní společnosti.

Náš Vladimír Bartovic komentoval pro Český rozhlas Plus nové dohody mezi Francií a Německem, ke kterým vyzývají vlády obou zemí. Tato nová dohoda má být též symbolickým krokem k výročí Elysejské smlouvy z roku 1963, kterou podepsali Charles De Gaulle a Konrád Adenauer. Jaký význam měla tato dohoda v 60. letech? Je nutné si připomínat výročí […]

Náš zástupce ředitele Martin Michelot přispěl komentářem do článku Ondřeje Housky o názorových neshodách V4 a Evropské unie.

Portál Euroskop.cz zveřejnil reportáž Terezy Chlebounové z minulé debaty cyklu Café Evropa s názvem „Mediální obraz EU – jak se orientovat mezi hoaxy a pravdou?“  

Vladimír Bartovic byl dnes ráno hostem ČRo Plus, kde hovořil o finančních sankcích hrozících Španělsku a Portugalsku kvůli příliš vysokým deficitům státního rozpočtu. Ty v posledních dvou letech v případě obou zemí překročily hranici tří procent HDP, která je závazná pro všechny členy eurozóny.