Cílem projektu je zajistit přístup k spolehlivým informacím o Evropské unii a procesu jejího rozšíření v prostředí arménských sociálních médií.

Vzhledem k posunu směrem ke geopolitickému rámcování několika oblastí politiky EU, jako rozšíření, zemědělství a energetika, je geopolitický obrat ve veřejné diplomacii EU přístupem, který je třeba zvážit i v dnešním vysoce konkurenčním komunikačním prostředí, píše Oszkár Roginer-Hofmeister. Argumentuje, že v reakci na výzvy ze strany Ruska, Číny a v poslední době i USA se EU snaží změnit svou image a prezentovat se jako geopolitický aktér.

Lze v prostředí rostoucího euroskepticismu a mediální polarizace propojit hodnotový jazyk Evropské unie s utilitárním vnímáním její role? Text se na základě dvou komunikačních kampaní EU v Maďarsku z let 2024–2025 zabývá právě tímto napětím a ukazuje, že střet mezi hodnotovým rámcem EU a transakčním, suverenistickým narativem maďarské vlády není jen otázkou sdělení, ale strukturální vlastností místního politického a mediálního prostředí. Analýza naznačuje, že izolované kampaně mají v takto nepřátelském a saturovaném informačním ekosystému jen omezenou schopnost měnit postoje veřejnosti.

Tento policy paper se zaměřuje na to, jak se obraz Evropské unie formuje na arménských sociálních sítích v době rostoucí politické nejistoty a měnících se očekávání. Analyzuje hlavní online narativy, klíčové aktéry a napětí mezi nadějemi vkládanými do EU a frustrací z omezených výsledků v rychle se proměňujícím geopolitickém prostředí.

Policy paper ukazuje, jak se téma vstupu Ukrajiny do Evropské unie stalo v Maďarsku nástrojem domácí politické mobilizace. Sleduje, jak Viktor Orbán a vládní komunikace postupně rámují Ukrajinu jako hrozbu a začleňují ji do širšího anti-bruselského narativu, který pracuje se strachem z války, ztráty suverenity a „cizích hodnot“ v kontextu blížících se voleb v roce 2026.

Maďarsko čekají jedny z nejzásadnějších voleb od pádu komunismu. Po patnácti letech u moci čelí Viktor Orbán dosud nejsilnějšímu vyzyvateli – Péteru Magyarovi a jeho straně TISZA, která vede v nezávislých průzkumech a dokáže oslovit voliče napříč regiony i generacemi. Volby mohou zásadně ovlivnit směřování země, její vztahy s EU a celkový stav demokracie. Článek okomentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, vedoucí programu Global Europe.

Rozhodnutí USA drasticky snížit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda je sice považováno za vážnou ránu transatlantickým vztahům, ale zároveň představuje pro Evropu bezprecedentní příležitost. Pokud chce kontinent chránit přístup k objektivním a dostupným informacím, musí převzít odpovědnost za budování vlastních nezávislých zpravodajských institucí. V době rostoucích dezinformací a hybridních hrozeb se právo na spolehlivé zpravodajství stává otázkou strategického významu. Analytik Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister píše pro New Eastern Europe.

Maďarsko čekají za rok volby a předvolební průzkumy předpovídají, že by premiér Viktor Orbán se svou stranou Fidesz mohl skončit v opozici. „Orbán má nejnižší podporu od roku 2010 a uvědomuje si to. Svými kroky proti opozici, LGBT a dalším si snaží udržet konzervativní jádro svých voličů,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.

Měnící se odvětví zpravodajských médií v digitálním prostředí přináší několik výzev. Jsou nejen legislativní a praktické z hlediska výroby obsahu, ale kladou také důraz na přístup k ověřeným informacím. Publikaci zaměřenou na média v Bosně a Hercegovině a Srbsku napsali Tamara Filipović, Lamija Kovačević a Oszkár Roginer-Hofmeister.

Od ruské invaze na Ukrajinu se mediální informování o této zemi výrazně zvýšilo. Interpretace a komentování událostí, jejich řazení do zpráv a utváření diskuse o vyhlídkách budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci se tak stalo důležitou součástí odpovědnosti většiny mainstreamových médií. S tím, jak se válka protahuje, se však povědomí občanů V4 o konfliktu liší. Na některá témata se v různých obdobích kladl větší důraz než na jiná, což způsobuje, že kvalita zpravodajství je často neúplná nebo nepřesvědčivá. Některé země kladou důraz na autonomii zpravodajství, což následně umožňuje široké a hloubkové informování, zatímco existují režimy, které informace zužují a využívají téma války k produkci příběhů pro domácí účely. Ve finální zprávě k projektu Institutu EUROPEUM píše Oszkár Roginer-Hofmeister spolu s dalšími.

Česku hrozí, že by mohlo následovat maďarskou cestu v přijímání dezinformací, zejména o válce na Ukrajině. Zatímco čeští občané většinou chápou Rusko jako jasného agresora, výzkum varuje před změnou narativu. Blížící se volby a možnost návratu Andreje Babiše k moci by mohly ovlivnit směřování české politiky a vnímání mezinárodních témat. Pro Euractiv.cz komentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Opoziční aktivisté a kritici srbských úřadů si se znepokojením přečetli návrh revize trestního zákoníku, který připravilo tamní ministerstvo spravedlnosti. To mimo jiné navrhuje zavést nové tresty za „Zveřejňování materiálů, které slouží k vyšetřování páchání trestné činnosti“ a dále stanovuje, že pokud se osoba dostane k materiálu pomocí informačních technologií, může být potrestána odnětím svobody až na jeden rok. Pro Radio Slobodna Evropa jeho znění komentoval projektový manažer Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.