Vzhledem k posunu směrem ke geopolitickému rámcování několika oblastí politiky EU, jako rozšíření, zemědělství a energetika, je geopolitický obrat ve veřejné diplomacii EU přístupem, který je třeba zvážit i v dnešním vysoce konkurenčním komunikačním prostředí, píše Oszkár Roginer-Hofmeister. Argumentuje, že v reakci na výzvy ze strany Ruska, Číny a v poslední době i USA se EU snaží změnit svou image a prezentovat se jako geopolitický aktér.

Lze v prostředí rostoucího euroskepticismu a mediální polarizace propojit hodnotový jazyk Evropské unie s utilitárním vnímáním její role? Text se na základě dvou komunikačních kampaní EU v Maďarsku z let 2024–2025 zabývá právě tímto napětím a ukazuje, že střet mezi hodnotovým rámcem EU a transakčním, suverenistickým narativem maďarské vlády není jen otázkou sdělení, ale strukturální vlastností místního politického a mediálního prostředí. Analýza naznačuje, že izolované kampaně mají v takto nepřátelském a saturovaném informačním ekosystému jen omezenou schopnost měnit postoje veřejnosti.

Tento policy paper se zaměřuje na to, jak se obraz Evropské unie formuje na arménských sociálních sítích v době rostoucí politické nejistoty a měnících se očekávání. Analyzuje hlavní online narativy, klíčové aktéry a napětí mezi nadějemi vkládanými do EU a frustrací z omezených výsledků v rychle se proměňujícím geopolitickém prostředí.

Policy paper ukazuje, jak se téma vstupu Ukrajiny do Evropské unie stalo v Maďarsku nástrojem domácí politické mobilizace. Sleduje, jak Viktor Orbán a vládní komunikace postupně rámují Ukrajinu jako hrozbu a začleňují ji do širšího anti-bruselského narativu, který pracuje se strachem z války, ztráty suverenity a „cizích hodnot“ v kontextu blížících se voleb v roce 2026.

Měnící se odvětví zpravodajských médií v digitálním prostředí přináší několik výzev. Jsou nejen legislativní a praktické z hlediska výroby obsahu, ale kladou také důraz na přístup k ověřeným informacím. Publikaci zaměřenou na média v Bosně a Hercegovině a Srbsku napsali Tamara Filipović, Lamija Kovačević a Oszkár Roginer-Hofmeister.

Od ruské invaze na Ukrajinu se mediální informování o této zemi výrazně zvýšilo. Interpretace a komentování událostí, jejich řazení do zpráv a utváření diskuse o vyhlídkách budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci se tak stalo důležitou součástí odpovědnosti většiny mainstreamových médií. S tím, jak se válka protahuje, se však povědomí občanů V4 o konfliktu liší. Na některá témata se v různých obdobích kladl větší důraz než na jiná, což způsobuje, že kvalita zpravodajství je často neúplná nebo nepřesvědčivá. Některé země kladou důraz na autonomii zpravodajství, což následně umožňuje široké a hloubkové informování, zatímco existují režimy, které informace zužují a využívají téma války k produkci příběhů pro domácí účely. Ve finální zprávě k projektu Institutu EUROPEUM píše Oszkár Roginer-Hofmeister spolu s dalšími.

Projekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.

Daří se Srbsku plnit podmínky nutné k přistoupení do EU? Přečtěte si Policy Paper, který dohromady napsali Jana Juzová, Nikola Burazer a Oszkár Roginer, ve kterém se věnují srbské cestě ke členství v Evropské unie.

Daří se Srbsku plnit podmínky nutné k přistoupení do EU? Přečtěte si Policy Paper, který dohromady napsali Jana Juzová, Nikola Burazer a Oszkár Roginer, ve kterém se věnují srbské cestě ke členství v Evropské unie. Policy paper je psaný v srbštině.

Tento článek byl napsán jako podkladový materiál pro panelovou diskuzi v rámci Think Tank Forum: EU Enlargement. Autory článku jsou Oszkár Roginer, projektový manažer a Žiga Faktor, vedoucí naší bruselské kanceláře. V článku se autoři věnují mimo jiné volbám, politickému pluralismu, občanské společnosti, médiím či základním právům v zemích západního Balkánu.