Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Evropské bezpečnostní prostředí se za poslední dekádu zásadně proměnilo v reakci na narůstající geopolitická rizika. Ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí vliv autoritářských mocností, jako jsou Čína a Rusko a eskalace napětí v klíčových regionech, například na Blízkém východě nebo v Indo-Pacifiku, přetvářejí způsob, jakým Evropa vnímá svou bezpečnost a obranu. Tyto výzvy vedou k prohlubování obranné spolupráce v rámci EU i mimo ni, což zahrnuje rozvoj nových politik, struktur a iniciativ a spolupráce s NATO zároveň podtrhuje potřebu strategického sladění mezi evropskými a transatlantickými partnery. Vypracovaly výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná.

V uplynulém desetiletí prochází evropské bezpečnostní prostředí významnými proměnami, od ruské invaze na Ukrajinu a eskalujícího napětí na Blízkém východě až po rostoucí geopolitické ambice Číny. Evropa je tak nucena rozšířit obrannou spolupráci a posílit své obranné a bezpečnostní kapacity. Tento vývoj urychluje úsilí členských států EU o rozvoj robustních společných bezpečnostních a obranných struktur a politik s cílem zajistit EU stabilní postavení v globálním geopolitickém uspořádání. Píšou výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a Danielle Piatkiewicz a spolupracovnice Tereza Novotná.

Dvoudílná série online workshopů se zaměřila na politiku otevřených dveří NATO a možnosti budoucího rozšíření na východ, přičemž nabídla detailní pohled na vývoj dynamiky aliance. Během osmi diskuzí odborníci, studenti a odborníci probírali šance Ukrajiny na členství v NATO, výzvy spojené s demokratickými reformami, hraničními spory a regionální perspektivy uvnitř aliance. Workshopy se také věnovaly roli NATO ve vesmírných a kybernetických operacích, geopolitickým výzvám a vlivu vnitřní dynamiky členských států na rozšiřování aliance, především se zaměřením na perspektivy zemí V4.