Maďarsko

Maďarsko čekají jedny z nejzásadnějších voleb od pádu komunismu. Po patnácti letech u moci čelí Viktor Orbán dosud nejsilnějšímu vyzyvateli – Péteru Magyarovi a jeho straně TISZA, která vede v nezávislých průzkumech a dokáže oslovit voliče napříč regiony i generacemi. Volby mohou zásadně ovlivnit směřování země, její vztahy s EU a celkový stav demokracie. Článek okomentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, vedoucí programu Global Europe.

Maďarsko vstupuje půl roku před parlamentními volbami do vyhrocené fáze politického souboje. Nová konzervativní strana Tisza vedená Péterem Magyarem si udržuje silnou podporu a zpochybňuje dlouhodobou dominanci Viktora Orbána a jeho strany Fidesz. Zatímco Tisza dokázala převzít iniciativu v utváření politických témat, Fidesz se snaží reagovat intenzivní mediální kampaní a osvědčenou strategií hledání „nepřátel“. Přestože podpora obou táborů stagnuje, výsledek zůstává otevřený a bude záviset na tom, kdo dokáže přesvědčivěji oslovit voliče v posledních měsících před volbami. lánek napsal Yusuke Ishikawa, nerezidentní odborný spolupracovník think-tanku EUROPEUM.

Maďarsko opakovaně využilo svého práva veta nejen k nátlaku na Ukrajinu v bilaterálních otázkách, ale také k získání ústupků ze strany EU, zejména v rozpočtové oblasti a v oblasti právního státu, říká Martin Vokálek, výkonný ředitel pražského Institutu EUROPEUM.

Maďarsko čekají za rok volby a předvolební průzkumy předpovídají, že by premiér Viktor Orbán se svou stranou Fidesz mohl skončit v opozici. „Orbán má nejnižší podporu od roku 2010 a uvědomuje si to. Svými kroky proti opozici, LGBT a dalším si snaží udržet konzervativní jádro svých voličů,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.

Jednotný přístup Evropy tradičně komplikuje Maďarsko, které pomoc Ukrajině otevřeně odmítá. Společnou evropskou obranu komentoval ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Podle očekávání našlo 26 vedoucích představitelů EU v otázce Ukrajiny shodu. . Text sice nepřinesl žádné nové závazky, ukázal ale „nový standard“ silných prohlášení bez souhlasu sta procent členů Evropské rady. Situaci komentuje analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Článek 7 je proti Maďarsku aktivovaný už řadu let, ale nikam to nevede. Je třeba jednomyslná shoda všech členských států EU, tedy kromě Maďarska. Pochybuji, že by k tomu mohlo, kdy dojít, míní zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

EU prodloužila ekonomické sankce proti Rusku. Potvrdila to šéfka diplomacie Kaja Kallasová. Maďarsko mělo výhrady, ale nakonec ustoupilo po ujištění o energetické bezpečnosti. Evropská komise slíbila pokračovat v jednáních o dodávkách ruského plynu s Ukrajinou, Maďarskem a Slovenskem. Pro STVR komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz.

Rozhodnutí Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské invazi, zastavit tranzit plynu z Ruska, Fico označuje za ohrožení Slovenska. Navzdory avizovanému ukončení tranzitu plynu vláda Roberta Fica nepřipravila Slovensko na tuto situaci. Vyjednává jak s Moskvou o dodávkách z Ruska tak s Evropskou komisí a hrozí vetem při hlasování v EU. Pro Ranní Plus komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Co klíčového se v EU letos odehrálo? A jak by se z toho měla poučit do budoucna? Pro podcast Euractiv.cz komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Evropská komise zažaluje Maďarsko kvůli zákonu na ochranu národní suverenity. Podle Bruselu porušuje, mimo jiné, několik základních svobod vnitřního trhu nebo právní předpisy EU o ochraně údajů. Budapešť zákon brání tím, že je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy. Zakazuje tak například, aby politické strany kandidující ve volbách financoval kdokoli ze zahraničí. Pro Televizní noviny komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.