REPORT: Debata | Zelená a digitální — nepřehlédli jsme sociální oblast?
V době, kdy konkurenceschopnost a obrana dominují evropské politické agendě, Katarina Ivankovic-Knezevic, ředitelka pro sociální práva a začleňování na Generálním ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování (DG EMPL) Evropské komise, přednesla to, co nazvala „rychlokurzem v sociální politice EU“. Svou prezentaci zasadila do kontextu zelených a digitálních přechodů a nabídla důkladný přehled současného stavu, od legislativy a strategických rámců až po probíhající debaty, institucionální nástroje a implementační výzvy. Její výklad byl zvláště cenný pro odborníky z praxe a výzkumné pracovníky, kteří chtějí porozumět vyvíjejícímu se směru sociální politiky EU.
Prezentace byla promyšleně přizpůsobena českému kontextu. Na základě průzkumu Eurobarometru o sociální Evropě z roku 2024 poznamenala, že zatímco čeští respondenti často vyjadřují relativně nízkou podporu konkrétním opatřením sociální politiky na úrovni EU, existují jasné náznaky zájmu veřejnosti o sociální spravedlnost. Podle údajů považuje 74 % českých občanů sociální Evropu za osobně důležitou a 84 % se domnívá, že zelená tranzice by neměl nikoho nechat pozadu. Zdůraznila klíčovou roli Sociálního klimatického fondu (SCF), který má podporovat zranitelné skupiny při přechodu ke klimatické neutralitě, a zdůraznila jeho vazbu na systém obchodování s emisemi 2 (ETS2).
V Institutu EUROPEUM se na ETS2 a SCF zaměřuje především Rebeka Hengalová, která publikovala doporučení, jak by tyto nástroje mohly lépe podpořit dekarbonizaci mezi vrstvami s nižšími příjmy. Spolu s bývalou šéfkou zeleného programu Janou Abíkovou také zkoumala potenciál ETS2 při řešení dopravní chudoby v Česku. Pro práci na doplňkovém fondu Just Transition Fund (JTF) výzkum Kláry Votavové zkoumal kapacitu českého státu získat přístup ke zdrojům JTF a regionální rozdíly v připravenosti čerpat z tohoto fondu.
Ivanković-Knezević také reflektovala nedávné politické výsledky, a to jak na úrovni EU, tak v Česku. Upozornila na nedostatečné využívání Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci pro vysídlené pracovníky, z něhož Česko dosud získalo pouze 323 820 eur z celkových 691 milionů eur investovaných v celé EU. Částečně to přičítala příliš složitému procesu podávání žádostí. Zároveň ocenila výkon Česka v oblasti zaměstnanosti, národní cíle pro rok 2030 jsou již překročeny. Menšího pokroku bylo dosaženo v oblasti vzdělávání dospělých, kde účast zůstává hluboko pod cílem 45 % všech dospělých zapojených do odborné přípravy do konce desetiletí.
Při pohledu do budoucna a ve světle priorit Komise v oblasti sociální politiky Ivankovic-Knezevic vyjádřil optimismus. Poukázala na řadu nových a nadcházejících ambiciózních iniciativ, včetně nového akčního plánu pro implementaci Evropského pilíře sociálních práv, Nového paktu pro evropský sociální dialog a první strategie EU proti chudobě. I když uznala, že současná politická dynamika se posouvá směrem ke konkurenceschopnosti a bezpečnosti, zdůraznila, že členské státy jsou i nadále odhodlány investovat do sociální politiky a uznávají rizika nečinnosti. Podle jejího názoru sociální rozměr nejen doplňuje ostatní priority Evropy, ale je nezbytný pro jejich dlouhodobý úspěch.
- Carlos Gómez del Tronco
