REPORT: Prague Climate Academy – Vlny veder a městská resilience

Podle odborníků roste nejen průměrná roční teplota, ale především intenzita, četnost a délka vln veder. Zásadní roli přitom hraje i interakce mezi povrchem města a atmosférou, např. nízká odrazivost asfaltových povrchů či nedostatek vegetace. Právě proto je důležitá adaptace veřejného prostoru na extrémní teploty.

Eva Fraňková (Akademie věd ČR) upozornila, že „závažnost vln veder nespočívá jen v samotné teplotě, ale také v jejich délce, plošném rozsahu a načasování, stejná teplota může být méně nebezpečná, pokud si na ni člověk naplánuje odpočinek u vody.“

Anna Kšírová (Doctors for Future) přiblížila zdravotní mechanismy, které extrémní horko v těle spouští: „Dochází ke snížení tlaku i objemu tekutin v těle, což vede k nedostatečnému okysličování životně důležitých orgánů. Mozek na tento stav reaguje nejcitlivěji. Ztrácíme ionty, může vzniknout otok a v takové chvíli je nutné okamžitě volat záchranku.“

Aleš Urban z Akademie věd ČR shrnul trendy v datech o úmrtnosti: „Vliv extrémního horka na rozložení úmrtnosti během roku bude nadále narůstat, zejména ve střední Evropě, která není na vlny veder klimaticky ani systémově připravena.“

Jan Richtr (Odbor ochrany prostředí MHMP, adaptacepraha.cz): „Praha se otepluje rychleji než zbytek republiky. Nejvýraznější změny se odehrávají v centru města, které je dnes nejteplejší oblastí celé České republiky. Po západu slunce zde teploty zůstávají vysoké a noční oteplování v centru Prahy probíhá až o 70 % rychleji než ve zbytku země."

Závěry diskuze potvrdily, že vlna veder není jen klimatologický jev, ale i zdravotní a urbanistická výzva, na kterou je třeba se připravit prostřednictvím adaptačních opatření a kvalitní mezioborové spolupráce.

Diskuzi moderovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Více o projektu Prague Climate Academy zde.