Archiv článků

Před více než dvaceti lety jsme řekli „ano“ Evropské unii – a od té doby balancujeme mezi suverenitou a spoluprací, mezi Bruselem a Prahou. Co jsme získali a co jsme museli pustit? Je možné být zároveň samostatným státem a aktivním členem evropského týmu?

„To vysvětluje český postoj před nadcházejícími vyjednáváními, ale zároveň poukazuje na širší domácí problém — stále se nám nedaří dostatečně motivovat české firmy a výzkumné instituce, aby aktivněji využívaly programy přímo řízené EU.“ Tento článek si můžete přečíst zde.

Lídři EU odložili rozhodnutí o reparační pôžičce pre Ukrajinu na decembrový samit, keďže postoj premiéra Roberta Fica môže ďalšie rokovania skomplikovať. Zatiaľ sa dohodli na novom balíku sankcií proti Rusku, no debata o financovaní zostáva otvorená. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Rozhovor se věnuje kritice premiéra Roberta Fica za jeho způsob vyjednávání o evropských sankcích a závěrech EU, který je podle expertů považován za neefektivní a oslabující postavení Slovenska v Bruselu. Text zároveň vysvětluje význam závěrů Evropské rady a hodnotí strategii blokování na poslední chvíli. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

V Bruselu dnes začíná zásadní summit lídrů EU. Slovensko na něm zastupuje premiér Robert Fico, který bude po určitou dobu tlumočit také postoje Viktora Orbána z Maďarska. Ještě před zahájením summitu se Fico setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Pro ta3 komentoval výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, Martin Vokálek.

Evropská komise představila úpravy emisního systému ETS2, který od roku 2027 rozšíří své dopady i na domácnosti a dopravu. Nově zavádí pružnější cenový mechanismus, jenž má zamezit prudkému růstu cen povolenek. Zatímco česká vláda změny označuje za svůj úspěch, opozice je považuje jen za kosmetické a varuje před dalším zdražováním tepla i pohonných hmot. Pro Hospodářské Noviny komentovala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Rádi bychom vás pozvali do Bruselu na konferenci "Platform Revolution: Shaping the Future of Work in the EU and Western Balkans".

Rok 2025 byl pro evropský i český automotive turbulentní – americká cla, strategický dialog EU s automobilovým průmyslem, úprava emisních cílů i znovuotevřená debata o ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Zatímco Ukrajina denně hájí svou suverenitu na bojišti, na domácí frontě svádí boj s reformami, na jejichž provedení závisí její evropská budoucnost. I když Evropský parlament začátkem září vyzval Komisi, aby spustila přístupová jednání s Ukrajinou, bez urychlení reforem v oblasti právního státu, justice a protikorupčních opatření k vyjednávacímu stolu nezasedne. Jaké zkušenosti může Česko předat Ukrajině ze svého vlastního přístupového procesu před více než dvaceti lety? A jak by mohlo její přijetí ovlivnit EU?

Na konci listopadu 2024 učinil Evropský parlament významný krok, když přijal nařízení 2024/3015, které zakazuje uvádění výrobků vyrobených za použití nucené práce na trh EU. Tento zákaz, jenž vstoupí v platnost v prosinci 2027, se vztahuje na celý dodavatelský řetězec. Vymáhání nařízení bude probíhat prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států a Evropské komise v případech mimo území EU. Ačkoli má opatření globální rozsah, čelí celé řadě výzev – zejména v souvislosti se Sin-ťiangem. Praktiky nucené práce v tomto regionu byly opakovaně zdokumentovány a potvrzeny jak Mezinárodní organizací práce (ILO), tak Organizací spojených národů (OSN). Zároveň je Sin-ťiang klíčovým dodavatelem solárních panelů, kritických surovin, hliníku, PVC a bavlny, přičemž nucená práce zde často probíhá formou státem organizované mobilizace mimo detenční zařízení, což její odhalení výrazně ztěžuje. Jak upozorňuje Jan Švec, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze, prosazování tohoto nařízení bude představovat jeden z nejsložitějších úkolů obchodní politiky EU.