Archiv článků

Vedoucí představitelé 27 členských států Evropské unie se na summitu v Bruselu dohodli na prodloužení sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Co dalšího se na summitu odsouhlasilo, okomentoval pro TN Live v rozhovoru s moderátorkou Bárou Šimkovou Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Pokud nebudeme schopni zajistit vlastní obranu, všechny další priority se dostanou až na druhou kolej, míní analytik a výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek. Deníku N v návaznosti na výsledky summitu NATO popsal dva aspekty proměny Aliance, řekl, v čem má Donald Trump podle něj pravdu, a zhodnotil evropskou podbízivost.

Režimy pana Fica a Orbána nehrají podle demokratických hodnot a fér pravidel a hrozí to, že na ně ostatní státy EU budou tlačit z pohledu zásad porušování právního státu nebo dalších kroků, které činí. Zároveň jsou mezi těmito zeměmi a Ruskou federací jisté obchodní vztahy a jiné vazby. Maďarsko a Slovensko blokují rozhodnutí Evropské rady z vlastních zájmů. Pro ta3 komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Když v hlavním městě Španělska udeří vlna veder, každá záchranná složka i veřejná instituce ví, co má dělat. Města, která se s vlnami veder potýkají každoročně, se řídí akčními plány a otevírají ochlazovací útočiště či asistují ohroženým skupinám, kam spadají například senioři. Českým městům podobné strategie zatím chybí. Nejdále v plánování je Praha. Pro iRozhlas.cz komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Pro Evropskou unii stále zůstávají od roku 2022 tím základním bezpečnostním rizikem imperiální agresivní ambice Ruska a nebezpečí dalšího vývoje na Ukrajině, řekl v rozhovoru pro TN Live zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk. S moderátorkou Bárou Šimkovou probral také budoucnost obrany Evropské unie.

Haagský summit NATO je minulostí, spojence teď čeká práce na tom, aby shodu z něj – tedy navýšení obranných výdajů plus nákladů souvisejících s obranyschopností zemí – naplnili. Deník N summit sledoval na místě i analyticky, přinášíme tečku v podobě klíčových postřehů, které si ze summitu odnést. Pro Deník N komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Členské země NATO ustoupily Donaldu Trumpovi a schválily navýšení obranných výdajů. Potvrdily ale také platnost článku 5 o kolektivní obraně – a právě absence překvapení je podle prezidenta Petra Pavla hlavním sdělením summitu. Pro Deník N komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

O přistěhovalectví se v Bruselu pravidelně diskutuje. Jedná se o citlivou otázku, na které se všichni členové EU těžko shodnou. Například Visegrádská skupina (tvořená Polskem, Maďarskem, Českou republikou a Slovenskem) zaujímá k této otázce velmi odlišný postoj než zbytek Evropského společenství.

Summit Severoatlantické aliance v Haagu komentoval pro CNN Prima News výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Rádi bychom Vás pozvali na další ze série debat, které přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.

Bruselské chlebíčky slaví tři roky od svého prvního vydání. Původně měl podcast vycházet jen po dobu půlročního českého předsednictví EU v roce 2022. Právě vedení unijních rad a větší mediální zájem o něj ovšem částečně přispěly ke změně vnímání evropské sedmadvacítky u nás, přístupu k ní i názoru na Česko v Bruselu. Situace přesto dál není ideální, jak se v této narozeninové epizodě shodují všichni bývalí i stávající autoři Bruselských chlebíčků.

Afrika stojí v čele globální transformace infrastruktury, přičemž iniciativy jako Global Gateway a Belt and Road Initiative zdůrazňují její strategický význam. Tato diskuse bude zkoumat rozsáhlý infrastrukturní potenciál Afriky a zkoumat roli spolupráce s partnery z Indo-Pacifiku při formování její budoucnosti. Jaké jedinečné příležitosti taková partnerství mohou přinést? Jak mohou být sladěna s cíli místních aktérů při řešení výzev, jako jsou financování, udržitelnost a geopolitické napětí? Připojte se k nám, abychom prozkoumali názory zainteresovaných stran a objevili cesty, jak odemknout infrastrukturní potenciál Afriky.