Archiv článků

Rok 2026 přinese Evropské unii nové výzvy. Přijďte je s námi 12. ledna 2026 diskutovat na debatě ze série „Co je nového v Evropském parlamentu?“.

Vyhlídky na ukončení války na Ukrajině v roce 2026 zůstávají nejisté a budou záviset na globálním geopolitickém vývoji od Washingtonu po Peking. Vedle rizik, jako je kolísající role USA, politická roztříštěnost Evropy či posilování spolupráce Ruska s Čínou, se však Ukrajině otevírají i významné příležitosti – zejména v podobě rychlejší evropské integrace a posílení její role v evropské bezpečnostní architektuře. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Cílem tohoto projektu je oslavit 25. výročí vstupu České republiky do NATO, který proběhl 12. března 1999. Projekt vychází z historického kontextu vzniku NATO 4. dubna 1949 a jeho hlavním záměrem je oslavit tento důležitý milník. K tomu patří i informování veřejnosti o konkrétních výhodách členství České republiky v NATO a prohloubení povědomí o roli NATO a Spojených států při zajišťování bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Dalším cílem je ukázat sílu a přínosy partnerství mezi Spojenými státy a Českou republikou.

Cílem projektu je zajistit přístup k spolehlivým informacím o Evropské unii a procesu jejího rozšíření v prostředí arménských sociálních médií.

Navzdory vysokým cenám energií, geopolitické nejistotě a silnému zahraničnímu tlaku zůstává český automobilový průmysl v dobré kondici. Produkce se v roce 2025 drží na vysoké úrovni a Česko patří mezi evropské země s nejsilnějším meziročním růstem výroby. Klíčovou výhodou tuzemského automotive je schopnost rychlé adaptace, vysoké využití výrobních kapacit a úspěch na evropském trhu, zejména v oblasti elektromobility. Článek komentoval Filip Křenek, analytik Institutu EUROPEUM.

Evropa uzavírá rok 2025 ve stejné strategické debatě, která definovala jeho začátek, avšak dnes již za podmínek výrazně vyšší nejistoty a napětí. Kontinent se snaží vymezit vlastní strategickou autonomii a zároveň hledá odpověď na diplomatický „blitzkrieg“ přicházející z Washingtonu, zatímco se stále rozhoduje o podmínkách spravedlivého míru na Ukrajině i o budoucím bezpečnostním uspořádání celého evropského prostoru. Namísto aktivního utváření vlastního rámce poválečného uspořádání však Evropská unie stále častěji zaujímá spíše reaktivní postoj, píší Eva Rybková a Maria Gorbatova. Publikace vznikla v roce 2025 v rámci projektu Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM s názvem „Evropa jako dlouhodobý úkol – zastoupení českého think - tanku v Bruselu“. Projekt byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí České republiky Priority zahraniční politiky ČR a mezinárodní vztahy. (edited)

Balíček rozšíření EU pro rok 2025 poukazuje na jasné rozlišení, které se v posledních letech vytvořilo mezi zeměmi postupujícími na své cestě k členství v EU prostřednictvím přijímání a provádění reforem a těmi, které z různých důvodů zaostávají. Evropská unie dlouhodobě uplatňovala regionální přístup vůči zemím západního Balkánu a východní Evropy (tzv. „Asociovaná trojice“). Je však zřejmé, že je zapotřebí diferencovanějšího přístupu, neboť rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř obou rozšiřovacích regionů se prohlubují, píše Jana Faktor Juzová.

V tomto blogovém příspěvku se stážistka Institutu EUROPEUM Emma Šílová zabývá tím, jak digitální vyloučení nadále omezuje přístup starších lidí k eHealth službám v Česku. Na základě národních dat, unijních i národních strategií a nedávných reforem v oblasti digitalizace zdravotnictví článek analyzuje překážky, kterým senioři při využívání eHealth služeb čelí, hodnotí postavení Česka v oblasti inkluze eHealth a předkládá doporučení pro tvorbu politik, která mají zajistit, aby digitální transformace zdravotní péče nenechala seniory stranou.

Ačkoli Andrej Babiš tvrdí, že svůj střet zájmů vyřešil převedením Agrofertu do svěřenské struktury, v Bruselu panuje opatrnost a napětí. Evropská komise zatím nevydala jasné stanovisko a vyčkává, zda nové řešení skutečně odstraní právní i politická rizika spojená s čerpáním evropských fondů. Komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Andrej Babiš se vrací na evropskou scénu právě ve chvíli, kdy se v Bruselu rozhoduje o stovkách miliard eur. Hlavními tématy summitu unijních lídrů budou financování Ukrajiny, podoba příštího sedmiletého rozpočtu a budoucí rozšíření EU. Pro Seznam Zprávy komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Jste studenti se zájmem o evropskou politiku? Rádi byste se podíleli na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? V Institutu EUROPEUM hledáme studenty na půlroční stáž v našem organizačním a komunikačním týmu!

Evropská komise ustoupila od původně striktního plánu na úplný zákaz spalovacích motorů po roce 2035. Nově navrhuje, aby nové automobily v EU snižovaly emise CO₂ o 90 procent oproti roku 2021, nikoli o původně zamýšlených sto procent. Pro ČT1 komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.