Na hlavních dopravních tazích po celé Evropě budou veřejné dobíjecí a čerpací stanice povinně sdílet informace o své poloze a dostupnosti jednotným a automatizovaným způsobem. Nová pravidla, která mají zjednodušit přístup k těmto údajům pro uživatele i provozovatele, schválila Evropská komise začátkem dubna. Pro Ekonomický deník komentoval analytik Institutu Europeum Filip Křenek.

Evropská komise navrhuje odvetná cla vůči USA ve výši 25 procent. Dle agentury Reuters by se měla týkat například ořechů, sójových bobů, uzenin nebo diamantů. Téma rozebral analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská unie dává najevo ochotu jednat se Spojenými státy o otázce cel, zároveň si však připravuje i vlastní obranné scénáře. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU v reakci na případná americká cla plánuje posílit jednotný trh. V Lucemburku se sešli ministři členských států. Pro Český rozhlas Plus komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Bílý dům uvalil cla na své obchodní partnery ve snaze obnovit suverenitu USA. Pro pořad Střepiny komentuje analytiku Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Dva roky staré a zatím nikdy nepoužité. Takzvaný nástroj o ochraně před hospodářským nátlakem je jednou z možností, po které může Evropská unie sáhnout v reakci na cla, která vyhlásil americký prezident Donald Trump. Krajní možností by bylo částečné odstřižení amerických bank od evropských veřejných zakázek. Jde o projekty v objemu až dvou bilionů eur ročně (asi 50 bilionů korun). Pro iROZHLAS komentuje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Emisní povolenky na dopravu a bydlení mají začít platit od roku 2027. Premiér Petr Fiala chce účinnost směrnice posunout alespoň o jeden rok. Naopak hnutí ANO ji hodlá úplně zrušit, pokud se dostane k moci. Když ale Česko evropskou směrnici nepřijme, hrozí mu finanční postih. Situaci komentoval pro CNN Prima News analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).

Národní konvent o Evropské unii zveřejnil nový policy paper s doporučeními k tématu Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034. Dokument vychází z diskuze u kulatého stolu, která proběhla 28. března 2025, a reaguje na aktuální debaty o podobě příštího evropského rozpočtu v kontextu rostoucích výdajových tlaků — například v oblasti obrany, obnovy Ukrajiny nebo konkurenceschopnosti. Doporučení se zaměřují na nutnost jasně definovat české priority, zohlednit nové výzvy a posílit zapojení českých aktérů do evropských programů. Reflektují také potřebu zefektivnění rozpočtových nástrojů a význam širší veřejné i odborné debaty o tom, jaký přínos má evropský rozpočet pro Českou republiku. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.

Evropské automobilky investují v USA už desítky let, a zavedení cel proto považují za ránu pod pás. Rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit 25% cla na automobily vyrobené mimo USA kritizuje i evropská asociace autoprůmyslu ACEA. Nové opatření podle výrobců nepřímo dopadne i na českou Škodovku a její dodavatele. Jak velký zásah to skutečně bude, záleží na konkrétním seznamu výrobků, na které se cla budou vztahovat — ten zatím znám není. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně uklidňuje, že dopady na Česko by měly být spíše mírné. Pro CNN Prima News situaci komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Snižování emisí skleníkových plynů je od evropské bezpečnosti neoddělitelné. Závislost na importu fosilních paliv totiž staví Evropu do složité role i z vojenského hlediska. Pro Obnovitelně.cz komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.