Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM vydal 31. 10. 2025 tiskovou zprávu, která přináší analýzu materiálových toků a recyklace v českém automobilovém průmyslu a zdůrazňuje potřebu spolupráce automobilek, hutí a recyklátorů pro dosažení nízkouhlíkových a cirkulárních řešení.

Český automobilový průmysl zůstává jedním z nejsilnějších v Evropě – v roce 2024 vyrobil 1,45 milionu automobilů a podílel se na produkci EU 12,7 procenty, přičemž více než 90 procent směřovalo na export. Tato vysoká míra integrace do evropských a globálních dodavatelských řetězců vytváří příležitosti i zranitelnosti, zejména vzhledem k závislosti Česka na dováženém hliníku, bateriových materiálech a oceli automobilové kvality a také na poptávce z Německa a dodávkách z Číny. Naše odhady ukazují, že materiálové potřeby sektoru již nyní dosahují přibližně 260 tisíc tun hliníku, 1,4 milionu tun oceli a 20 GWh Li-ion baterií ročně, a dále porostou, jak se bude podíl elektrovozidel blížit 60 procentům produkce do roku 2030. Splnění této poptávky si vyžádá více než jen rostoucí dovozy. Bude záviset na fungujícím domácím trhu s kvalitním šrotem, pokroku v recyklaci baterií a strategických investicích do nízkouhlíkových materiálů. Připravované regulace EU, včetně ELVR, nařízení o bateriích, CRMA, CBAM a ESPR, zvýší požadavky na cirkularitu a využívání sekundárních materiálů, avšak Česku dosud chybí strategie, která by se s těmito požadavky sladila. Bez jasnějších politických směrů a investic do moderní recyklační a třídicí infrastruktury hrozí, že země zvýší svou závislost na vysoce uhlíkových dovozech, přestože má významný potenciál k získávání cenných materiálů doma.

„To vysvětluje český postoj před nadcházejícími vyjednáváními, ale zároveň poukazuje na širší domácí problém — stále se nám nedaří dostatečně motivovat české firmy a výzkumné instituce, aby aktivněji využívaly programy přímo řízené EU.“ Tento článek si můžete přečíst zde.

Jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2028-2034 jsou v plném proudu. Jak na návrh reagují Česko a Polsko? Odborníci uvádějí, že oba státy oceňují zjednodušenou strukturu a větší pružnost rozpočtu, zároveň ale vyjadřují obavy ohledně systému národních plánů.

Ekonomická bezpečnost a konkurenceschopnost se v Evropské unii stávají klíčovými tématy pro udržení jejího globálního postavení i vnitřní stability. Unie čelí dlouhodobému zaostávání za Spojenými státy v oblasti inovací a technologií, zatímco roste tlak ze strany Číny a dalších ekonomických rivalů. Nová vlna amerického protekcionismu, geopolitické otřesy způsobené ruskou agresí i zkušenosti z pandemie COVID-19 odhalily zranitelnost evropské ekonomiky a závislost na vnějších dodavatelských řetězcích. Evropská komise proto představila soubor iniciativ – od Kompasu konkurenceschopnosti po Dohodu o čistém průmyslu – jejichž cílem je posílit odolnost, snížit závislost na třetích zemích a zefektivnit podnikatelské prostředí. Významným nástrojem pro posílení globální role Unie je také iniciativa Global Gateway, která má prostřednictvím strategických investic a partnerství diverzifikovat evropské obchodní a dodavatelské vztahy. Vzhledem k silné průmyslové orientaci a otevřenosti české ekonomiky je pro Česko zásadní aktivně se zapojit do těchto debat a formulovat své priority v rámci evropské strategie ekonomické bezpečnosti.

Česká republika zatím využívá především prostředky z tradičních fondů evropského rozpočtu, nyní je však nutné podpořit české firmy, univerzity i výzkumné instituce v tom, aby se více zapojily do přímo řízených programů EU. Pro Euractiv komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Evropská komise představila návrh víceletého rozpočtu EU na období 2028–2034, který označuje za ambiciózní. Při bližším pohledu se však ukazuje, že jeho skutečná podoba je spíše odlišná než velkolepá. Nový rozpočet přináší změny ve struktuře i prioritách, které mohou mít významný dopad i na Česko – jak vysvětluje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

V Evropské unii začínají jednání o novém víceletém rozpočtu na období 2028–2034. Letní návrh Evropské komise však čelí kritice z různých stran. Jak zásadní změny nový rozpočet přinese? Co bude znamenat pro Českou republiku - výhodu, nebo komplikaci? A na jaké dopady by se měla Česko připravit? Na tyto otázky odpovídá analytik think-tanku EUROPEUM Filip Křenek v podcastu Evropa zblízka.

Kancléř Friedrich Merz odmítl plán EU zakázat od roku 2035 spalovací motory. Změnu postoje německé vlády vítají i čeští politici a zástupci autoprůmyslu. Pro Televizní Noviny komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Česko hledá cestu, jak si udržet konkurenceschopnost v Evropě a zároveň dosáhnout na unijní miliardy. Nej nejde jen o státní rozpočet, ale o jeho budoucí postavení mezi evropskými hráči. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Rozpočet Evropské unie má vzrůst na dva biliony eur, avšak kvůli vysokému zadlužení a inflaci bude jeho přínos omezený. Významnou část prostředků tvoří fondy určené na vyrovnávání regionálních rozdílů, z nichž Česko dlouhodobě čerpá. Tyto dotace však budou postupně ubývat. Pro Seznam Zprávy komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.