Jovana Vancevska píše ve svém blogovém příspěvku o dekarbonizaci zemí západního Balkánu a jejich přístupu k otázkám klimatické krize.

Liliana Kotval v blogovém článku píše o tom, jak může vakcinace proti COVID-19 a její aplikace v různých členských státech prohloubit fenomén tzv. vícerychlostní Evropy.

Márk Szabó se ve svém posledním příspěvku věnuje problematice vztahů Visegrádské skupiny, zejména její vnitřní koherenci, ale i vztahu vůči EU.

Ve svém blogovém příspěvku pojednává Liliana Kotval o boji s pandemií COVID-19 v České republice a dalších zemích V4 a hodnotí jejich spolupráci s EU.

Megi Bakiasi se v policy paperu zabývá reformou soudnictví v Albánii, včetně evropského rozměru reformy, a představuje doporučení, která mají adresovat její nedostatky.

Ve svém blogovém příspěvku pojednává Tom Baker o agendě EU v oblasti obchodu a o tom, jaký vývoj můžeme očekávat v roce 2021.

Stážistka Kristina Gera píše blog o novém návrhu Evropské komise týkající se migrace.

Ve svém blogovém příspěvku Magdalena Rubin pojednává o polském potratovém zákoně a jeho dopadech na evropskou integraci a transatlantickou spolupráci.

David Němeček v podkladovém článku ke stejnojmenné debatě ze série Prague Climate Talks (26. 10.) zkoumá jak udržitelně financovat klimatickou neutralitu v České republice.

Adrian Blazquez se v posledním policy paperu věnuje zahraniční a obranné politice EU. Zaměřuje se na aspekty jednohlasného a většinového hlasování, mezinárodních závazků a společné strategické kultury EU.

Márk Szabó se ve svém posledním blogu věnuje tématu rozdělené společnosti v Evropě a především otázce, jak tento fenomén ovlivňuje nacionalismus a vzdělávání.

Lucie Vinařská v podkladovém článku ke stejnojmenné debatě ze série Prague Climate Talks (17.9.) zkoumá názor české společnosti na klimatickou změnu, její rozdělení a potenciál na sjednocení v důsledku klimatické krize.