Menu
HomeHome  ›  Články autora:Tereza Novotná

Tereza Novotná

Výzkumná spolupracovnice
Avatar photo

Tereza Novotná

Výzkumná spolupracovnice

Dr Tereza Novotná je výzkumnou spolupracovnicí think-tanku EUROPEUM v programu Globální Evropa, seniorní badatelkou Centra pro evropskou integraci Svobodné univerzity v Berlíně (FU Berlin) a výzkumnou spolupracovnicí platformy 9DashLine se zaměřením na korejský poloostrov. Na FU Berlin byla držitelkou dvouletého výzkumného grantu “EUSKOR” programu Evropské unie Horizon 2020-Marie Sklodowska-Curie (č. grantové smlouvy 797977) o roli Evropské unie v Severovýchodní Asii a zahraniční politice EU vůči Severní Koreji a držitelkou grantu Korea Foundation na téma srovnání covidových pandemických opatření v Evropě a Asii. Tereza též spolupracuje s Institutem evropských studií na Université libre v Bruselu, kde mezi lety 2012-17 působila jako post-doktorandka. Mezi 2017-2018 byla Tereza hostující profesorkou Korea Foundation na Centru EU na Soulské národní univerzitě a na Fudanské univerzitě v Šanghaji a v roce 2024 na LUISS Univerzitě v Římě.

Tereza získala doktorský titul v oboru politologie a evropská studia na Bostonské univerzitě ve Spojených státech a dříve vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na Karlově Univerzitě. Tereza je autorkou monografie How Germany Unified and the EU Enlarged: Negotiating the Accession through Transplantation and Adaptation (Palgrave Macmillan, 2015) a spoluvydavatelkou zvláštního vydání odborného časopisu Asia Europe Journal k evropsko-korejským vztahům. Tereza publikovala v zahraničních odborných časopisech (např. Journal of European IntegrationJournal of Common Market StudiesStudia Diplomatica, German Politics and Society, West European Politics a Journal for Contemporary European Research) i v řadě populárních perdiodik a analytických publikacích na témata týkající se evropské zahraniční politiky a vztahů EU s Asií a Indo-Pacifikem (vč. 38th North, The Diplomat, The Bulletin of the Atomic Scientists, 9DashLine, Asia Trends, NK Pro, APB East West Center aj.). Tereza často komentuje zahraniční politické dění v anglickém, českém a německém jazyce pro Českou televizi, německou ZDF, Die Welt, Indus News, NK News i několik německých a švýcarských rozhlasových stanic a Radio svobodná Asie. V minulosti Tereza též pracovala v Evropské komisi, DG RELEX/EEAS, Delegaci Evropské unie ve Washingtonu a na Stálém zastoupení ČR při Evropské unii.

Rádio Prostor | Německá vládní koalice se rozpadla, předčasné volby mohou být v březnu

Více info
7. 1. 2025
Německá vládní trojkoalice se v posledních dnech snažila najít východisko z krize vyvolané neshodami v postupu při oživení hospodářství. Definitivně se rozpadla odchodem Svobodné demokratické strany. Jak se útok na trzích v Magdeburku promítne do voleb? Pro Rádio Prostor komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Národní konvent | Unie a její obranyschopnost: vliv geopolitiky, transatlantických vztahů i technologického vývoje na bezpečnost evropského kontinentu

Více info
17. 12. 2024
Evropské bezpečnostní prostředí se za poslední dekádu zásadně proměnilo v reakci na narůstající geopolitická rizika. Ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí vliv autoritářských mocností, jako jsou Čína a Rusko a eskalace napětí v klíčových regionech, například na Blízkém východě nebo v Indo-Pacifiku, přetvářejí způsob, jakým Evropa vnímá svou bezpečnost a obranu. Tyto výzvy vedou k prohlubování obranné spolupráce v rámci EU i mimo ni, což zahrnuje rozvoj nových politik, struktur a iniciativ a spolupráce s NATO zároveň podtrhuje potřebu strategického sladění mezi evropskými a transatlantickými partnery. Vypracovaly výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná.

Rádio Prostor | Francie a Německo se ocitají v politické krizi. Jak to ovlivní chod EU?

Více info
5. 12. 2024
Ve Francii padla vláda, předčasné volby se blíží v Německu. Dvě nejsilnější evropské ekonomiky se ocitají v politické krizi. Jak to ovlivní chod EU? Pro Rádio Prostor komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

5:59 | Zpackaný puč. Jak otřes v Soulu zaskočil svět

Více info
5. 12. 2024
V Jižní Korei vyhlásil v úterý prezident Jun Sok-jol stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice se Severní Koreou. Snaha o puč selhala, údiv nad otřesem v Soulu ale zůstává. Proč k událostem došlo? A jaké bude mít pokus o puč následky? V podcastu 5:59 Seznam Zpráv komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

ČT24 | Jihokorejský prezident překvapil stanným právem

Více info
4. 12. 2024
Prezident Jun Sok-jol vyhlásil v Jižní Koreji stanné právo. Jedná se o čistě vnitropolitickou záležitost? Co to pro zemi znamená do budoucna? Pro Události, komentáře ČT24 komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

iRozhlas.cz | ‚Koukáme na něj jako na blázna s mocí.‘ Protesty by mohly urychlit odvolání jihokorejského prezidenta

Více info
4. 12. 2024
Stanné právo, které v úterý v noci vyhlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jol, trvalo šest hodin. Jihokorejci jsou od té doby stále v ulicích a požadují prezidentovo odstoupení nebo odvolání. Pro iRozhlas.cz komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Radio Prostor | Stanné právo v Jižní Koreji. Jak lze vnímat prezidentův argument o ochraně demokracie?

Více info
4. 12. 2024
Jihokorejský prezident obhajuje vyhlášení stanného práva jako ochranu demokracie. Jak lze tento argument vnímat? Pro Radio Prostor komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Respekt | Jihokorejský prezident otestoval své autoritářské sklony, ale neuspěl. Bude čelit impeachmentu?

Více info
4. 12. 2024
Stanné právo vyhlášené prezidentem Jižní Koreje trvalo šest hodin. Pro obvinění spolupráce opozice se Severní Koreou prezident Jun Sok-jol ale nepředložil žádné důkazy. Jihokorejští poslanci a občané, kteří se, stejně jako policie, sešli u Parlamentu, vyvolali takový tlak, že hlava státu od svého rozhodnutí po pár hodinách ustoupila. V podcastu Výtah Respektu situaci komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Tagesschau | Jihokorejský prezident zavedl stanné právo a následně ho zrušil

Více info
3. 12. 2024
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo a poslal vojáky do parlamentu. Ten válečný stav odmítl, stejně jako poslanci prezidentské strany. Jihokorejská hlava státu vyhlásila válečný stav uprostřed sporu o státní rozpočet. Prezident to nečekaně oznámil v televizním projevu. V projevu obvinil opozici, že sympatizuje se Severní Koreou a protistátní činností paralyzuje vládu. Pro německé Tagesschau komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Hospodářské noviny | Pro všechny je stanné právo šok. Jihokorejský prezident měl doma hodně problémů, které nebyly v zahraničí vidět

Více info
3. 12. 2024
Poslanci Jižní Koreje jednotně hlasují proti stannému právu. Probíhají potyčky demonstrantů a parlamentních asistentů u vchodů do Národního shromáždění, které se jednotně postavilo proti naprosto překvapivému nočnímu rozhodnutí jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola vyhlásit poprvé od roku 1980 stanné právo. Pro Hospodářské noviny komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.

Stanovisko k Národnímu konventu | Unie a její obranyschopnost

Více info
2. 12. 2024
V uplynulém desetiletí prochází evropské bezpečnostní prostředí významnými proměnami, od ruské invaze na Ukrajinu a eskalujícího napětí na Blízkém východě až po rostoucí geopolitické ambice Číny. Evropa je tak nucena rozšířit obrannou spolupráci a posílit své obranné a bezpečnostní kapacity. Tento vývoj urychluje úsilí členských států EU o rozvoj robustních společných bezpečnostních a obranných struktur a politik s cílem zajistit EU stabilní postavení v globálním geopolitickém uspořádání. Píšou výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a Danielle Piatkiewicz a spolupracovnice Tereza Novotná.

STVR | Severokorejští vojáci ve válce na Ukrajině

Více info
30. 10. 2024
Přibližně deset tisíc severokorejských vojáků cvičí na východě Ruska, tvrdí americký Pentagon. Původně Bílý dům mluvil o pouhých třech tisících. Tajné služby Jižní Koreje se bojí, že jejich severní soused by je mohl poslat na ukrajinskou frontu. Do jaké míry by mohli zasáhnout do války na Ukrajině? Pro podcast Z prvej ruky komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Tereza Novotná.
1 2 3 6
chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram