Články a publikace

Evropa uzavírá rok 2025 ve stejné strategické debatě, která definovala jeho začátek, avšak dnes již za podmínek výrazně vyšší nejistoty a napětí. Kontinent se snaží vymezit vlastní strategickou autonomii a zároveň hledá odpověď na diplomatický „blitzkrieg“ přicházející z Washingtonu, zatímco se stále rozhoduje o podmínkách spravedlivého míru na Ukrajině i o budoucím bezpečnostním uspořádání celého evropského prostoru. Namísto aktivního utváření vlastního rámce poválečného uspořádání však Evropská unie stále častěji zaujímá spíše reaktivní postoj, píší Eva Rybková a Maria Gorbatova. Publikace vznikla v roce 2025 v rámci projektu Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM s názvem „Evropa jako dlouhodobý úkol – zastoupení českého think - tanku v Bruselu“. Projekt byl podpořen z prostředků v rámci dotačního programu Ministerstva zahraničních věcí České republiky Priority zahraniční politiky ČR a mezinárodní vztahy. (edited)

Balíček rozšíření EU pro rok 2025 poukazuje na jasné rozlišení, které se v posledních letech vytvořilo mezi zeměmi postupujícími na své cestě k členství v EU prostřednictvím přijímání a provádění reforem a těmi, které z různých důvodů zaostávají. Evropská unie dlouhodobě uplatňovala regionální přístup vůči zemím západního Balkánu a východní Evropy (tzv. „Asociovaná trojice“). Je však zřejmé, že je zapotřebí diferencovanějšího přístupu, neboť rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř obou rozšiřovacích regionů se prohlubují, píše Jana Faktor Juzová.

V tomto blogovém příspěvku se stážistka Institutu EUROPEUM Emma Šílová zabývá tím, jak digitální vyloučení nadále omezuje přístup starších lidí k eHealth službám v Česku. Na základě národních dat, unijních i národních strategií a nedávných reforem v oblasti digitalizace zdravotnictví článek analyzuje překážky, kterým senioři při využívání eHealth služeb čelí, hodnotí postavení Česka v oblasti inkluze eHealth a předkládá doporučení pro tvorbu politik, která mají zajistit, aby digitální transformace zdravotní péče nenechala seniory stranou.

Dne 9. prosince uspořádala bruselská kancelář institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrád, ve spolupráci s europoslankyní Miriam Lexmann a jejím týmem kulatý stůl s názvem „Od partnera k rivalovi: Jak by měla Evropa reagovat na rostoucí vliv Číny?“. Akce se zaměřila na to, jak změny ve vztazích mezi EU a Čínou způsobené prohlubující se strategickou rivalitou, ekonomickými tlaky a geopolitickou nejistotou přetvářejí strategický směr Evropské unie.

Od migrační krize v roce 2015 přijaly státy Visegrádské čtyřky (V4) – Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko – výrazně bezpečnostní narativy o migraci, zdůrazňující kontrolu, suverenitu a ochranu identity. Ačkoli region čelí jen minimálnímu migračnímu tlaku, migrace zůstává klíčovým politickým tématem, často využívaným ve volbách i při vyjednávání na úrovni EU. Tento obraz výjimečné hrozby však kontrastuje s rostoucí závislostí států V4 na legální pracovní migraci ze třetích zemí, kterou potřebují kvůli úbytku pracovní síly, strukturálním nedostatkům a nízkým mzdám v klíčových sektorech. Text proto zkoumá tyto rozpory a nedostatky v migrační správě V4, zejména napětí mezi bezpečnostní rétorikou a ekonomickou realitou.

Dne 1. října zahájila bruselská kancelář Institutu EUROPEUM, zastupující platformu Visegrad, měsíc odbornou kulatou diskusí s názvem „Vyhlídky rozšíření EU na západní Balkán: Promarněná příležitost nebo strategický zlom?“ Cílem akce bylo zhodnotit dosavadní úspěchy i neúspěchy procesu rozšiřování EU směrem k západnímu Balkánu a podpořit otevřený dialog mezi předními odborníky a tvůrci politik v této oblasti.

Hlasování o účasti Izraele na Eurovizi 2026 vzbudilo velkou pozornost i kontroverze. Některé země se od soutěže odstupují, přesto debata o účasti Izraele a dilematech, kterým EBU čelí, pokračuje. Tento text si klade za cíl pomoci pochopit vzniklou kontroverzi a vysvětlit, jak se Eurovize ocitla v centru globální politiky. Ideální pro každého, kdo se snaží porozumět tomu, co se právě děje.

Práce na platformách ve státech V4 a na západním Balkáně rychle roste, ale zůstává nedostatečně regulovaná, což představuje rizika pro pracovníky i sociální systémy. Závěrečná zpráva, jejíž autorkou je Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, financovaná nadací Stiftung Mercator, vyzývá k regionálně specifickým reformám s cílem posílit legislativní rámec, kontrolní mechanismy, ochranu pracovníků a sběr dat. Současně zdůrazňuje potřebu širší spolupráce na národní i evropské úrovni.

Jak může Česko posílit svou konkurenceschopnost, aniž by ohrozilo sociální soudržnost? Na tuto otázku hledal odpovědi kulatý stůl Národního konventu o EU, který se uskutečnil 21. listopadu 2025 a zaměřil se na roli sociální dimenze v kontextu Draghiho zprávy. Diskuze otevřela témata udržitelnosti evropského sociálního modelu i toho, jaké unijní nástroje může Česká republika využít pro svůj hospodářský, sociální a regionální rozvoj. Odborný podklad a doporučení k tomuto tématu zpracovali Klára Votavová a Carlos Gómez del Tronco.

Víceletý finanční rámec (MFF) – výzvy a příležitosti“ (Multiannual Financial Framework – MFF: Challenges and Opportunities), společně uspořádaný dne 17. listopadu 2025 bruselskou kanceláří institutu EUROPEUM, Mezinárodním visegrádským fondem a Stálým zastoupením Slovenska při EU, byl zahájen reflexí 17. listopadu – symbolického data pro střední Evropu, spojeného s úsilím o svobodu, demokracii a systémovou transformaci. Konference spojila tvůrce politik a odborníky, aby diskutovali o klíčových strategických prioritách nadcházejícího víceletého finančního rámce na období 2028–2034. Akce nabídla důkladnou analýzu témat, jako jsou konkurenceschopnost, kohezní politika, inovace a financování vědy, a zároveň zdůraznila význam rozpočtu EU při podpoře obnovy a integrace Ukrajiny.

V roce 2009 tvrdili Liesbet Hooghe a Gary Marks, že se veřejné mínění v Evropské unii posunulo od „permisivního konsenzu“ k „omezujícímu disenzu“, čímž získala masová politika větší roli v integračním procesu, než předpokládaly tradiční teorie. Tento posun otevřel debatu o tzv. demokratickém deficitu EU – pojmu, který je sporný, ale má reálné politické důsledky. Nejviditelněji se projevoval v evropských volbách, dlouho považovaných za „druhořadé“ s nízkou účastí a protestním hlasováním. Volby v roce 2019 a zejména v roce 2024 však tento vzorec narušily: volební účast vzrostla, evropská témata se více politizovala a stranické postoje se vyhranily. Tyto změny naznačují vznik nového nadnárodního štěpení a možný zlom v demokratickém zapojení do EU, píše Csaba Stefán, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů, ve svém policy briefu.

Národní konvent o EU zveřejnil doporučení z kulatého stolu konaného 26. září 2025, který se zabýval rolí Česka a konkurenceschopností Evropské unie, včetně ekonomické bezpečnosti, vztahů s USA a Čínou a strategie Global Gateway. Diskutovalo se o krocích, jež by EU měla podniknout pro posílení své konkurenceschopnosti a bezpečnosti, a o prioritách, které by v této oblasti měla prosazovat Česká republika.