USA zpátky ve hře: co čekat od americké klimatické politiky?

Jedním z prvních kroků Joea Bidena po jeho inauguraci v lednu 2021 bylo navrácení Spojených států mezi signatáře Pařížské dohody. Oznámil také plán, který má USA přivést k uhlíkové neutralitě do roku 2050 a k úplné dekarbonizaci energetického sektoru země do roku 2035. Tyto cíle doprovází bezprecedentní plán klimatických investic ve výši 2 bilionů dolarů.  

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen však na tento argument odpovídá tím, že pokud jde o zelenou ekonomiku, je soutěžení přínosem.13 V dnešní době můžeme vidět, jak tzv. „zelené závody“ přetváří geopolitické vztahy. Jak pravděpodobné je, že země, které nepřijmou zelenou transformaci za svou, nakonec zůstanou pozadu? Olafur Ragnar Grimsson, bývalý prezident Islandu a předseda Globální komise pro geopolitiku energetické transformace říká, že „vliv států, které byly velkými hráči ve světě založeném na fosilních palivech, nebo velkých korporací, jako jsou ropné společnosti, bude postupně oslabovat.“14 Vzhledem k tomu, že jsou USA zpět ve hře, musí další významné ekonomiky jako EU, Čína aRusko posílit své klimatické závazky, aby neztratily konkurenceschopnost.

Celý policy paper naleznete pod tlačítkem pdf.